Menu Zavřít

S odpady se má nakládat jako se surovinami pro další výrobu

30. 3. 2020
Autor: Euro.cz

Většina řečníků konference se shodla, že nové dva zákony z oblasti odpadů potřebují úpravu

Konference, kterou pořádal týdeník Euro a která již proběhla pouze virtuálně, se tentokrát zabývala tématem odpadů.

Diskuse se převážně týkala zákona o odpadech a zákona o obalech, které nyní projednávají poslanci dolní komory a jejichž hlavním cílem je splnit evropské závazky v oblasti recyklace. Podle těchto dohod by například Česko mělo za deset let recyklovat veškerý komunální odpad až z 60 procent. Dnes se mu to daří jen z 38 procent.

„Česká republika se jako ostatní státy v Evropské unii musí co nejdříve vydat na cestu, kterou evropská legislativa vytyčila, tedy aby se s odpady nakládalo více jako se zdroji surovin pro další výrobu a aby neskončily na skládkách nebo ve spalovnách,“ uvedl v úvodu Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, a v podstatě tak vyjádřil názor všech zúčastněných, že nové zákony je potřeba uvést do praxe co nejdříve.

Daňové zvýhodnění

Nově navrhovaná odpadová legislativa je v podstatě balík čtyř zákonů, podle Havelky ale neobsahuje důležité nástroje, které by měly potenciál přivést Česko ke splnění daných cílů v odpadech. „Zhruba před rokem jsme sestavili odbornou pracovní skupinu skládající se ze zástupců recyklačních firem a odborníků z odpadového sektoru s názvem RecHelp. Skupina definovala jedenáct nástrojů na podporu recyklace.

Nástroje jsou jak finanční, daňové, tak technického rázu. Například daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků v rámci DPH, recyklaci by pomohlo také to, co Česku doporučuje OECD, tedy snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu, protože recyklace jako taková je náročnější na lidskou práci než výroba z primárních surovin,“ vypočítal Havelka a dodal, že výsledek práce skupiny již prezentovali v Poslanecké sněmovně. „Myslím, že i poslanci pochopili, že bez doplnění zákona o alespoň některé z těchto nástrojů se nevydáváme na cestu ke splnění cílů daných EU.“

S daňovým zvýhodněním souhlasí i Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR. Podle něj v Česku chybí poptávka po některých odpadových komoditách. „Zákon skutečně nezlepšuje poptávku po druhotných surovinách. Papír a plasty dnes v zásadě v obcích stojí, respektive o ně není zájem. To je dáno především tím, že primární suroviny jsou levnější. Zákon by se měl zaměřit v doprovodné legislativě na podporu recyklace, třeba v oblasti daní,“ upozornil.

Z papíru nemusí být opět papír

Zákon nechrání zpracovatele druhotných surovin i podle Jana Rolla, technického ředitele společnosti Aquatest. „Stále se vyžaduje, aby z PET láhve vznikla opět PET láhev, aby z papíru vznikl znovu papír. Myslím, že je spousta možností, jak využít tyto materiály i v jiných odvětvích než v původních, například ve stavebnictví,“ upozornil na další aspekt. „Do Česka se ze zahraničí dováží veliké množství již hotových, levnějších substrátů, které potom vytlačují tuzemské odpady z trhu a ty končí na skládce.“

Podle Jana Maršáka, vedoucího oddělení koncepcí a technologií a zástupce ředitele odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR, zákon o odpadech obsahuje především základní kameny, které jsou pro další posun potřeba. „Zákon je dlouhodobě prodiskutovaný, prošel rozsáhlou diskusí a připomínkovým řízením.

Myslíme si, že věci v něm obsaženy pomohou Česku posunout se k recyklaci. Děláme samozřejmě další kroky, jako je například finanční podpora recyklace prostřednictvím operačních programů životního prostředí, nebo nedávno byla přijata takzvaná asfaltová vyhláška, která by měla situaci zlepšit, diskutujeme změnu norem, aby se lépe uplatňovaly druhotné suroviny.“

Zvýšení poplatku skládkového odpadu

Jeden z výrazných posunů v nové legislativě je zvýšení skládkového poplatku z 500 korun za tunu na 1850 korun. Podle Stanislava Polčáka je zvýšení v pořádku, ale otázka zní na jakou výši. „Oněch 1850 je podle našeho názoru neúměrné,“ upozornil a dodal, že pokud se jedná o odklon k recyklaci, tak mírné zvýšení by bylo dostatečné, ale „pokud skládkový poplatek má směřovat k tomu, aby nahrával spalovacímu průmyslu, potom chápu tak vysokou částku. Samozřejmě podstatná část odpadu se bude spalovat, ale nemůže to být na úkor obcí. Je třeba si uvědomit, že drtivou většinu nákladu odpadového hospodářství nesou na svých bedrech obce a jejich občané. My chceme, aby poplatek byl racionální.“

To, že výše poplatku nepodporuje recyklaci odpadu, si myslí i Petr Havelka.

„Vysoký poplatek je nezbytný pro spalovny.

Zaznělo to i v médiích od investorů.

Spalovny potřebují poplatek minimálně 1500 korun, potom budou stavět spalovny na směsný komunální odpad. V tuto chvíli jsou připraveny projekty na energetické využití směsného odpadu ve spalovnách na milion tun. Problém je, že Česko se zavázalo k plnění recyklačního cíle. A nyní nejsou připraveny plány na recyklaci ani na sto tisíc tun. Je tak vidět, k čemu nový zákon vede investory v Česku. Energetické využití má svou nezastupitelnou roli, ale je potřeba to vyvážit. A celý tento příběh zaplatí města a obce.“

Tento názor odmítá Jan Maršák.

„Navyšování se týká recyklovatelného odpadu, který ze skládek chceme dostat. Není to nic extrémního, děje se to i v jiných zemích.

Odpovídá to studii, která je veřejná.

Od roku 2009 je poplatek stále stejný.

Tím má skládkování konkurenční výhodu. Není pravda, že zákon podporuje spalování. Zákon je nastaven tak, aby podporoval i recyklaci. V dodatcích jsou nastaveny parametry, jak s odpadem nakládat. A OECD právě doporučuje zvýšení tohoto poplatku,“ vysvětlil Jan Maršák.

Sleva za třídění

„Ministerstvo životního prostředí vysvětlovalo obcím, že pokud budou úspěšně třídit, budou mít slevy,“ zdůraznil Havelka.

„Jenže po výpočtech se ukázalo, že drtivé množství obcí a měst na třídící slevu nedosáhne. Konkrétně obce nyní průměrně třídí v míře 38 procent. Třídící sleva je postavena tak, že obce by už v roce 2022 měly třídit 60 procent. Skutečně velká většina z nich na to nemá šanci dosáhnout ani při extrémní snaze a obrovských nákladech.

S recyklací to nemá nic společného. Pro recyklaci je podstatné nastavení takových nástrojů, které pomohou recyklačním firmám s navýšením odbytu. Zvyšme poplatek, ale úměrně.“

Takto nastavená sleva je podle Stanislava Polčáka víc demotivační než motivační. „Dle našeho průzkumu, který se týkal 150 obcí, slevu v roce 2022 získají pouze dvě obce. Takže když na ni nemáte šanci dosáhnout, co se stane. Rezignujete na recyklační opatření a v podstatě přestanete recyklovat. My si přejeme takovou slevu, která by obcím ukazovala, že čím více třídíte, tím budete platit méně. Takový je například slovenský model. Podle daných stupňů míry recyklace se získá určitý podíl slevy.“

Jan Maršák však s tím nesouhlasí.

„Slovenský systém se nám zdá nedostatečný pro recyklační cíle. Mantinely jsou nastaveny velmi mírně.“ A dodal: „Pokud bude předložen pozměňovací návrh. Bude se o tom ještě diskutovat.“

Zálohování PET láhví

Nejvíce diskutovaná část zákona o obalech je zálohování PET láhví. Všichni řečníci, kteří se zúčastnili druhé půlky konference, se v podstatě shodli, že takové opatření v České republice není nutné. „U nás není objektivní situace, aby musel být zálohový systém na PET láhve zaveden. Jeden z hlavních důvodů tohoto požadavku je, že členské státy EU do roku 2025 mají zajistit, aby se z PET láhví uvedených na trh sesbíralo 77 procent. Česko je přitom schopno, podle čísla z předloňského roku, sesbírat až 82 procent. Ale například ve Francii je to přibližně 20 procent. Tam pak zavedení zálohování asi smysl má,“ uvedl Petr Havelka.

Podle generálního ředitele společnosti Ondrášovka Libora Duby je potřeba upozornit, že se v zákoně jedná o povinné zálohování PET láhví. Takže není volba. Rozdíl mezi vratnými láhvemi a vratnými petkami je ten, že PET láhve se již nenaplňují, jdou do odpadu stejně jako ty z barevného kontejneru. „My se nestavíme do pozice absolutního odpůrce záloh.

Pouze chceme, aby se zvážily veškeré dopady. Jelikož cíl již v předstihu splňujeme, tak máme čas si vše zvážit. Měli bychom zanalyzovat, co od zálohování vlastně očekáváme.“

Otázka zda zálohovat, či nikoli zde není poprvé. Řešila se podle Havelky již před deseti lety. „Byla k tomu široká společenská diskuse. Dopadla s jednoznačným závěrem, že se nepůjde směrem k výkupu, ale významně se podpoří již fungující systém barevných kontejnerů.

Obce pak do nich investovaly značné prostředky,“ řekl s tím, že je důležité, že stávající systém není jen na třídění PET láhví, ale zajišťuje třídění všech podstatných typů komunálního odpadu a bylo by škoda dobře fungující systém rušit. #

Účastníci Euro konference o odpadech

Petr Havelka výkonný ředitel, ČAOH

Stanislav Polčák předseda, Sdružení místních samospráv ČR

Jan Roll technický ředitel, aquatest

Jan Maršák vedoucí oddělení koncepcí a technologií a zástupce ředitele odboru odpadů z Ministerstva životního prostředí ČR

Libor Duba generální ředitel, ondrášovka

Jana Blecherová Public affairs, Nestlé

bitcoin_skoleni

O autorovi| vlastimil Poliačik, poliacik@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?