Banky už studentům rozpůjčovaly stovky milionů korun. Stát se k podpoře financování vzdělání formou úvěru zatím nemá
Zákon, který má upravit studentské půjčky garantované a dotované státem, zatím vázne. Ministerstvo školství tvrdí, že ho předloží do konce roku. Takové sliby však z ministerstva přicházejí už několik let a zatím není jasné, zda se současnému šéfovi resortu podaří tento plán prosadit. S půjčkami se státní garancí původně počítalo i programové prohlášení vlády. Tyto plány samozřejmě úzce souvisely se školným. Nyní se jedná jen o „zápisném“ za semestry. Ani u jeho výše však není shoda. Plány jsou zatím takové, že by se stát za úvěr zaručil a uhradil by i úroky.
Vstřícná trojice „Pečlivě sledujeme diskuse na téma zavedení školného. Jsme připraveni klientům poskytnout půjčky speciálně na školné, vše bude ale záležet na dohodnutých podmínkách,“ tvrdí za Českou spořitelnu Klára Pačesová.
Banky tak zatím lákají studenty výhradně na svoje produkty. A studenti podle nich mají o půjčky zájem. Například Česká spořitelna poskytla v letošním roce studentům úvěry v celkovém objemu 150 milionů korun.
Za poslední tři roky rozpůjčovala téměř 600 milionů korun zhruba 5,5 tisíce studentů. Speciální půjčky, které se blíží plánům ministerstva, mají jen tři banky. „Studenti pro nás představují velký potenciál a jsou jednou z našich priorit,“ poznamenal Michal Pánek, manažer Komerční banky pro retail. Podobně je na tom i UniCredit Bank (UCB). „Během studia se splácejí pouze úroky,“ upřesnil Petr Plocek za UCB, kde vychází roční „studentská“ úroková sazba na 9,9 procenta.
Celkově se ale bankovní domy do těchto druhů úvěrů pouštějí jen velmi opatrně a studentům nabízejí neúčelový úvěr. Ten je ale dražší a roční procentní sazba nákladů se jen stěží vejde pod deset procent jako například u Komerční banky či UCB. Ve hře jsou i jiné produkty. „Student je zajímavý klient pro každou banku. Z naší zkušenosti ale víme, že pokud mají potřebu si půjčit, nemusí se to nutně řešit půjčkou, neboť jejich potřeba je nižší. Spíše se snažíme uvažovat o kontokorentu nebo kreditní kartě,“ tvrdí manažer spotřebitelských půjček GE Money Bank Radek Ženka. GE má v současné době ve svém portfoliu 58 tisíc studentů.
Špatný příklad Na studentskou půjčku nedosáhne zdaleka každý, finanční domy totiž vyžadují ručitele anebo vlastní příjem. Pokud by se do podpory vložil stát, studium by formou půjčky mohlo financovat mnohem více studentů.
Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich odhaduje, že o půjčky s garancí státu by mohla mít zájem čtvrtina ze současných zhruba čtyř set tisíc studentů.
Ministerstvo školství ale jeho odhady mírní a tvrdí, že po půjčce sáhne asi deset procent studentů.
Co by se stalo, pokud by studenti přestali splácet? Tento druh úvěru je založen na předpokladu, že student je bonitní dlužník, protože jakmile dostuduje, najde si dobře placenou práci. „To ale může být mylný předpoklad. Nepočítá například s tím, že by taky ekonomika mohla spadnout do recese a absolventi nebudou schopni si práci najít,“ upozorňuje ekonomka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
Třeba ve Spojených státech by o problému okolo nesplácených studentských půjček mohli vyprávět. Američané dluží na studentských půjčkách víc než na kreditních kartách nebo na leasingu k autům. A skoro čtvrtina lidí je pozadu se splátkami. Díky půjčkám sice mohlo studovat více lidí, jenže ceny školného mezi lety 1976 a 2010 narostly o 1000 procent, zatímco například ceny nemovitosti „jen“ o 400 procent. Navíc nezaměstnanost je tak vysoká, že ani vysokoškolský titul není v Americe zárukou práce. Americké banky mívají sklon přehánět svá očekávání, ostatně tamní centrální banka je v tom mohutně podporuje. A tak se zřejmě nelze divit, že se přehmátly i se studentskými půjčkami. Na druhou stranu, podobný systém půjček funguje bez problémů například v Německu nebo ve skandinávských zemích.
Konzervativní Česko Domácí banky jsou mnohem konzervativnější než americké. „Nečekám, že by u nás studentské půjčky byly takovým problémem jako v USA. Bankám se vůbec nedivím, že se do půjček nechtějí pustit po hlavě,“ tvrdí ekonomka Šichtařová. „Pokud jde o úvěrování studentů, tuzemské finanční domy nejen že postrádají tradici a zkušenost, ale navíc jejich přístup k úvěrování je obecně mnohem obezřetnější,“ dodává. Navíc cena půjček u českých bank zohledňuje možnost nesplácení a finanční domy si žadatele důkladně „proklepnou“, aby zjistily, jaká je pravděpodobnost nesplácení. Jenže od státu by student dostal půjčku v podstatě zadarmo. „A je nutné počítat s tím, že mladý člověk bez závazků bude ochoten velmi riskovat. Jednak nemá co ztratit a také neumí ohodnocovat správně své síly a neprověří si, zda bude vůbec schopen uplatnit se na trhu práce,“ varuje Šichtařová. „Tudíž nakonec se ukáže, že studenti ani zdaleka nebudou tak bonitní klienti, jak se původně předpokládalo,“ doplnila.
Další riziko spočívá v tom, že by student měl splácet půjčku ihned po ukončení studia, jak počítá ministerský návrh. V té době ale obvykle nástupní plat neodpovídá slušné mzdě, která by zátěž v podobě splácení úvěru mohla snadno absorbovat. Například ve Velké Británii to řeší tím, že student začne splácet teprve tehdy, až se jeho plat dostane nad určitou hladinu.
Vzdělání za všechny prachy
Výše úrokových sazeb u speciálních půjček pro studenty
ČESKÁ SPOŘITELNA
8,9 %
Půjčka na studium pro studenty vysokých škol
UNICREDIT BANK
9,9 %
Studentská půjčka
KOMERČNÍ BANKA
7,25 %
Úvěr
Gaudeamus
pramen: sazebníky bank
Student je zajímavý klient pro každou banku
O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz
