Kolik Česko rozdá povolenek? Zatím supertajné číslo.
Netrpělivost a nervozita. Čeští výrobci energií a majitelé velkých spalovacích zařízení se od příštího roku zařadí do systému, který jim bude víceméně diktovat, jak musí omezit emise skleníkových plynů. Na vypouštění oxidu uhličitého (CO2) dostanou povolenky, ale ještě nevědí, kolik jich bude.
Předepsaný internet.
Povolenky patří k evropskému systému obchodování s emisemi (European Emission Trading System) a vybrané zdroje jich musí mít na konci každého roku dostatek, aby jimi pokryly svůj přínos ke znečištění ovzduší (EURO 50/2003). Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které za Českou republiku připravuje návrh na celkový počet tuzemských povolenek a jejich rozdělení – takzvaný Národní alokační plán, původně slíbilo, že první nástřel vyvěsí na svou webovou stránku nejpozději 31. března. Minulý týden nicméně připustilo, že se zveřejnění tohoto citlivého dokumentu může o několik dní opozdit. Na největší problém naráží už u celkového čísla, tedy návrhu na celkové množství povolenek, které ČR vydá. „O navrhovaném limitu zatím nemohu hovořit, protože se překvapivě ukázalo, že dohoda o výši té sumy bude vůbec nejobtížnější,“ uvedl pro týdeník EURO vedoucí oddělení změny klimatu ministerstva Tomáš Chmelík.
Ministerstvo zřídilo pro přípravu Národního alokačního plánu meziresortní komisi, v níž kromě státních úředníků zasedají i zástupci znečišťovatelů: průmyslových svazů a některých podniků, které jsou vlastníky vybraných zdrojů. Své vlastní zástupce mají na jednáních například firmy ČEZ, Ispat, Karbon Invest či Appian Group. Dohoda v rámci této pracovní skupiny přesto neznamená, že si dotčený průmysl povolenky bez problémů rozdělí. Celkovou sumu povolenek pro Národní alokační plán bude ještě schvalovat vláda a velké tlaky lze očekávat i ve veřejné diskusi. A té se nelze vyhnout, protože zveřejnění plánu na internetu nebo jiném dobře přístupném místě předepisuje i příslušná evropská směrnice.
Lobbisté ve střehu.
Slovensko už uvedlo, že mezi své podniky rozdá 37 milionů povolenek. V Česku jde podobně jako ve většině ostatních přístupových zemí zatím o supertajné číslo. „Pro občany s ekologickým smýšlením to bude vůbec nejdůležitější údaj za poslední léta,“ říká Klára Sutlovičová z nevládní organizace Centrum pro dopravu a energetiku.
Vedoucí oddělení změny klimatu Tomáš Chmelík připouští, že zveřejnění celkové sumy povolenek může být rozbuškou. Na zvýšení jejich počtu budou nadále tlačit průmyslová lobby i jednotlivé podniky, které jich budou pro sebe požadovat co nejvíce. Ekologické iniciativy a budoucí obchodníci s emisemi naopak začínají snášet argumenty, proč by Česko nemělo být ve vydávání povolenek štědré. „Jestliže jich bude na trhu příliš mnoho, budou lehce dostupné a nebudou podniky nutit, aby emise snižovaly technologickými cestami,“ uvedl 16. března v Praze na semináři o obchodování s emisemi partner poradenské firmy Vertis Environment Finance James Atkins (EURO 12/2004).
Nevládní ekologické sdružení Zelený kruh odeslalo v první polovině března ministru Liboru Ambrozkovi dopis, v němž žádá, aby se zasadil, že Česká republika rozdá už pro první období let 2005 až 2008 méně povolenek, než podniky potřebují. V dopise uvádí, že Česká republika patří k rekordmanům v emisích CO2 na obyvatele, a připomíná závazek kabinetu na snížení měrných emisí tohoto skleníkového plynu ze 3. března 2004. „Doufáme, že se MŽP rozhodne návrh připravit konzistentně s vlastní politikou, a nikoli tak, aby automaticky vyhovělo požadavkům průmyslu a souhlasilo s udržením emisí na dosavadní úrovni,“ píše se v dopise z 12. března, který má týdeník EURO k dispozici.
Duben a už tam budem.
Virtuální povolenky jsou vstupenkou do evropského systému obchodování s emisemi, v němž bude možné přidělené „emise“ prodávat a nakupovat. I když se ještě loni zdálo, že bude pro české firmy výhodný, protože by jich mohly dostat více než potřebují, Brusel postupně přitvrdil. Ze směrnice 2003/87/EC, kterou upřesnil až letos, vyplývá, že přidělování povolenek nemá být dotací. Jednotlivé vlády je mají vydat s vědomím, že jsou nástrojem pro snížení emisí. Povolenky na vypuštění jedné tuny CO2 se budou pro první období 2005 až 2008 přidělovat jen na největší zdroje těchto emisí (viz tabulka). V Česku je jich téměř 500 a jejich vlastníci budou muset na konci každého roku předložit alespoň tolik povolenek, aby jimi pokryli svůj celoroční příspěvek ke znečištění ovzduší. Tomáš Chmelík, jenž je dnes zřejmě ohledně povolenek nejlépe informovanou osobou, upozorňuje, že se české podniky musí připravit i na další období, roky 2009 až 2012. „Je fér říci, že se počet povolenek bude postupně snižovat“.
Dramatické termíny.
Evropská komise je zatím nekompromisní. Od členů unie vyžaduje, aby jí již projednané a jednotlivými vládami schválené Národní alokační plány – tedy limity emisí pro první období a jejich rozdělení mezi jednotlivé podniky - předložily do konce března. Přistupující země včetně Česka mají jen malý odklad, plány musí předložit do 1. května, kdy vstoupí do unie.
Západoevropské země mají s plány potíže. Mnohé z nich zřejmě nedodrží první termín, neboť v předposledním březnovém týdnu měla komise na stole jediný plán – z Velké Británie. Týdeník EURO zjistil, že v Česku si autoři plánu zatím chtějí nechat určitý manévrovací prostor. Na web ministerstva životního prostředí vyvěsí v prvním kroku pouze souhrnné číslo povolenek a návrh na jejich rozdělení mezi jednotlivá odvětví. Celkovou sumu i návrh rozdělení poté musí schválit vláda. Jednotlivé firmy, emitenti oxidu uhličitého, se tak nejspíš dozvědí, kolik by mohly dostat povolenek, až těsně předtím, než český alokační plán poputuje do Bruselu.
Cementáři s náskokem.
Stejně jako v zemích unie dnes i české firmy žádají co největší možný počet povolenek. Některé nezahálely a na lobbování se perfektně připravily. Příkladem může být Svaz výrobců cementu, který shromáždil všechna možná data a technické podklady, jimiž chce nejen ministerstvo a vládu, ale také Brusel přesvědčit, že po provedené modernizaci zdrojů už nemá prostor pro další snižování emisí. „Věřím, že se nám podaří český stát o určité bonifikaci přesvědčit,“ uvedl na semináři výkonný ředitel Svazu výrobců cementu ČR Jan Gemrich.
Obory a výroby pro režim povolenek
Energetika - elektrárenské a teplárenské firmy, které mají zdroje o příkonu nad 20 MW, ropné rafinerie, koksovací pece
Výroba a zpracování kovů - zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, zařízení na výrobu surového železa a oceli
Zpracování nerostů – zařízení na výrobu cementového slínku v pecích o kapacitě nad 500 tun denně, na výrobu vápna v pecích nad 50 tun denně nebo jiných pecích s kapacitou nad 250 tun denně, zařízení na výrobu skla o kapacitě tavení nad 20 tun denně, velká zařízení na výrobu keramických výrobků, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu
Ostatní obory – papírny a jejich průmyslové závody na výrobu buničiny nebo papíru a lepenky s kapacitou nad 20 tun denně
