Ruské společnosti mají globální nákupní horečku
„Překvapivá nabídka.“ Těmito slovy většina světového tisku popisovala rozhodnutí ruských národních aerolinií Aeroflot přidat se k honbě na italskou leteckou společnost Alitalia. Evropané byli rovněž překvapeni loni v září, když společnost Vněštorgbank, sídlící v Moskvě, utratila miliardu dolarů za pětiprocentní podíl v evropském leteckém a vesmírném koncernu EADS. Stejné překvapení nastalo, když loni v listopadu ruský výrobce oceli Evraz skoupil všechny akcie společnosti Oregon Steel Mills za 2,3 miliardy dolarů v hotovosti - což byl dosud největší ruský obchod v zámoří.
Na taková překvapení si zvykněte: je tu nový druh odborníků na korporátní obchody, kteří přicházejí z Východu. Podle firmy Dealogic, která se zabývá poradenskou činností, ruské společnosti loni vynaložily na zámořské akvizice třináct miliard dolarů oproti jedné miliardě v roce 2002. Ruská centrální banka uvádí, že včetně výdajů na existující podniky přímé investice z Ruska do zahraničí činily loni 18 miliard dolarů, což je pětkrát více než v roce 2002.
Ruské společnosti si rozhazování mohou dovolit. Země je zaplavená hotovostí z vývozů ropy, plynu a kovů, jež loni pomohly zvýšit její přebytek na běžném účtu na 94 miliard dolarů. Ten proudí do všech sfér ekonomiky, takže i společnosti, které mají k energetice velmi daleko, mají spoustu peněz k utrácení. „Sotva překvapí to, že společnosti hledají šance v cizině,“ konstatuje Roland Nash, šéf výzkumu moskevské investiční banky Renaissance Capital.
Ruské peníze však nejsou vždycky vítány s nadšením. Plynárenský obr Gazprom vyvolal loni rozruch v Británii, když prohlásil, že by mohl učinit nabídku na odkoupení největší britské plynárenské společnosti Centrica. Ruské společnosti přišly v roce 2006 o mezinárodní obchody ve výši 50 miliard dolarů zčásti kvůli politickým postojům, přiznal v únoru na moskevském zasedání čelných představitelů obchodu ministr zahraničí Sergej Lavrov. Následkem toho si Gazprom a další společnosti najaly západní poradce pro styk s veřejností, aby jim napravili image.
I přes takové překážky nelze pochybovat, že trend ruských akvizic bude mohutnět. Mnoho velkých ruských společností považuje expanzi na mezinárodní trhy za nutný krok ve svém rozvoji. Energetické a metalurgické skupiny chtějí proniknout z oblasti surovin do ziskovějších odvětví, jako jsou rafinace a výroba. O ocelářské společnosti Evraz, ovládané magnáty Romanem Abramovičem a Alexandrem Abramovem, se říká, že uvažuje o nabídce na koupi společnosti Ipsco, která v Illinois vyrábí trubky. (Evraz se k tomu nevyjádřil.) Na lovu jsou i ruské telekomunikační společnosti. Altimo, holdingová společnost, která vlastní mobilního telefonního operátora VimpelCom, si vzala úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů na financování akvizic v Indii, Indonésii a Vietnamu. „Nasycování trhu znamená, že se díváme za hranice Ruska,“ oznamuje viceprezident Altima Kirill Babajev. V současnosti by žádný takový obchod neměl nikoho překvapit.
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
