S rychlostí tygra

Rozpaky nad neočekávaným rozhodnutím vlády

Bleskovou partii o české hutě sehrál s českou vládou jeden z vedoucích světových ocelářských koncernů. Většinový majitel firmy LNM Holding Lakshmi Mittal a jeho syn se předminulý čtvrtek a pátek setkali se všemi kompetentními státními úředníky. Roli takzvaného medvědáře, který oba Indy v České republice provázel, sehrála investiční banka HSBC. Na vládní straně schůzky organizovali lidé z Úřadu vlády. Ve velice krátké době se zástupci společnosti, pod jejíž křídla patří i Ispat International, sešli ve čtvrtek pozdě večer s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Františkem Kubelkou, v pátek s premiérem Milošem Zemanem a s náměstkyní ministra průmyslu a obchodu Miladou Vlasákovou, o víkendu s ministrem financí Jiřím Rusnokem a s vedením Fondu národního majetku. Překvapivé je, že se ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr se zástupci indické firmy nesetkal – údajně kvůli nemoci. Spíše se však zdá, že ztratil jakýkoli vliv na rozhodování o restrukturalizaci hutnictví. Zranění stehenního svalu, které mu mělo zabránit ve schůzce s indickými podnikateli, mu totiž vůbec nebránilo ve čtvrtečním vystoupení na konferenci Průmysl v 21. století, při které přednesl ve stoje zhruba hodinový projev. Rusnok zatlačil.
Výsledkem narychlo svolaných schůzek je exkluzivita ve vyjednávání o privatizaci Nové hutě platná do konce května a de facto bianco šek vystavený na státní pomoc při oddlužení podniku. Největším problémem ve vyjednávání byl indický požadavek na exkluzivitu. Týdeník EURO získal informace, že zástupci ministerstva financí nakonec souhlasili. Nicméně minulé pondělí Rusnok musel tento návrh před ministry silně obhajovat.
Při jednání kabinetu, kterého se zúčastnilo pouze dvanáct členů vlády a chyběl Grégr, Rusnok vehementně prosazoval indickou variantu. Při orientačním hlasování o otázce, zda vláda souhlasí s exkluzivitou, bylo pět členů kabinetu proti, sedm pro. Rusnok prý argumentoval především tím, že „Indové nám spadli z nebe, že jejich návrh je pro vládu užitečný a proto jim musíme vyjít vstříc“. Při konečném hlasování o Rusnokově návrhu však bylo už jedenáct členů vlády pro, pouze jeden hlasoval proti. Stopa vede k IFC.
Na trhu panuje přesvědčení, že za bleskovou akcí LNM stojí IFC ze skupiny Světové banky, která se obává, že její investice v Nové huti v rozsahu dvanácti a půl miliardy korun by mohla být ohrožena, pokud by se zvolilo jakékoli jiné řešení. Týdeník EURO má informace, že IFC těsně před překvapivou nabídkou Indů velmi razantně požadovala zaplacení dluhů a pro případ rozložení splatnosti na delší období se domáhala státní garance, přestože to odporuje vnitřním pravidlům této mezinárodní instituce.
Šéf pražského zastoupení IFC Charles van der Mandele však v rozhovoru pro EURO-Online jednoznačně odmítl, že by právě oni prosazovali LNM, respektive jeho dceřinou společnost Ispat. Skutečností ovšem zůstává, že již před dvěma lety IFC jednala s Ispat o Nové huti a experti této společnosti navštívili ostravský podnik. „S Ispatem jsme už udělali dobrý obchod v jiných zemích, a je to dobrý partner,“ připouští Mandele.
Z restrukturalizačního plánu připraveného Fondem národního majetku nebylo příliš jasné, jaký by byl osud závazků Nové huti vůči IFC. Velmi pravděpodobně by šlo přinejmenším o posunutí splatnosti případně o částečnou kapitalizaci dluhu. Mandele však opakovaně prohlásil, že je přesvědčen o tom, že Nová huť je schopna dostát svým závazkům, a pokud by věřitelé v konsorciu vedeném IFC nedostali své peníze, mělo by to negativní dopad na kredibilitu České republiky.
Exkluzivní postavení LNM v jednáních fakticky znamená, že Indové si budou klást podmínky o rozsahu oddlužení Nové huti. V jeho rámci mohou být bezezbytku uhrazeny i dluhy vůči IFC, a to dokonce v původních termínech.

Chaos a zmatek.
Rozhodnutí vlády z minulého pondělí fakticky zablokovalo zákulisní jednání o schůdných variantách restrukturalizace za účasti Třineckých železáren. Ještě v pátek 1. února platila - jak zjistil týdeník EURO - dohoda Rusnoka a místopředsedy vlády Vladimíra Špidly s ostatními zájemci o hutě. Její podstatou byly dílčí úpravy návrhu FNM, podle něhož měl částečnou finanční restrukturalizaci Nové huti zajistit Osinek přeměněný na Český ocelářský podnik. Potom měl následovat výběr partnera. Šokující nástup LNM však všechny tyto záměry zhatil. Výsledkem je nekonzistentní vládní usnesení, které si v řadě bodů odporuje. Vedle exkluzivního vyjednávání je schválen i plán na přeměnu Osinku na ČOP, který má provést finanční restrukturalizaci Nové huti a zároveň koupit společnost Vítkovice Steel. Osinek na to má být vybaven sedmi miliardami korun. Je otázkou, jak to udělá v situaci, kdy bude vláda exkluzivně vyjednávat s partnerem, jenž bude mít své představy o sanaci podniku, do něhož má vstoupit, i o ceně, kterou je ochoten zaplatit za zmíněnou hutní část Vítkovic.
Jediným světlým bodem vládního usnesení je vyřešení problémů kolem poradce, kterým je Roland Berger. Usnesení ukládá ministru financí vypracovat návrh postupu doprivatizace Nové huti, což je titul, na jehož základě už může FNM uzavřít smlouvu s poradcem, což dosud nemohl. Předchozí usnesení nehovořilo o privatizaci, ale o restrukturalizaci, a tu FNM ze zákona financovat nemůže.
Nyní je otázkou, co na postup české vlády řekne Evropská komise, která netrpělivě čeká na srozumitelný a uskutečnitelný restrukturalizační program.