S TRADICÍ DO BUDOUCNOSTI

Ten zlatý ingot nepřehlédnete. Postaví se vám do cesty hned poté, co projdete vstupní halou do muzea mladoboleslavské Škodovky. Muzea, jehož význam letos opět vzrostl. Stejně jako v celé fabrice si i tady připomínají 125. výročí založení automobilky. Při té příležitosti vznikla také speciální expozice nazvaná S tradicí do budoucnosti. A právě onen zlatý ingot, socha Mezi skicou a autem, je ztělesněním tohoto hesla. Mladoboleslavští designéři se při tvorbě této studie inspirovali aerodynamickými tvary předválečných vozů Škoda, ale zároveň v díle rozvíjejí moderní designový jazyk současných modelů.

„Pro nás designéry je to součást hledání vyvážených proporcí a zachycení správných emocí. Socha nás inspiruje – a rodí se první nápady,“ vysvětluje v popisku exponátu šéfdesignér automobilky Škoda Oliver Stefani. „Sochu jsme získali od divize Škoda Design, nikdy předtím nebyla veřejně prezentována,“ připomíná kurátorka výstavy Andrea Loučová.

Muzeum zde v současné podobě, tedy v historických halách, kde se rodily i první vozy Škoda, vzniklo už v roce 1995 s cílem ukázat zájemcům a fanouškům značky průřez její historií. Stálá expozice si tento cíl zachovala dodnes, dílčí výstavy ji však vždy o něco rozšiřují či doplňují. „Celá expozice muzea je o historii naší firmy, snažili jsme se proto vymyslet koncept, v němž nebudeme jen opakovat známá fakta. Vybrali jsme průřezová témata, na nichž ilustrujeme, kam až se firma za 125 let své existence posunula – například vývoj samotného výrobního procesu, tedy jak se vyrábělo tenkrát a jak to funguje nyní,“ líčí pro týdeník Euro kurátorka hlavní cíl výroční expozice.

Zlaté české ručičky

Výstava v centrální části někdejší výrobní haly mimo jiné vyzdvihuje lidské příběhy zaměstnanců. Například tří generací Hrdličků, kteří se podepsali pod modely jako Popular či Favorit, a představitel té nejmladší dnes vede podvozkovou a agregátovou část technického vývoje. Expozice se dotýká rovněž motosportu, v němž se Mladoboleslavští nesmazatelně zapsali zejména legendární Škodou 130 RS, a připomíná i expedice fanoušků značky a jejich význam pro její věhlas. Jako příklad je zde popsán příběh Břetislava Procházky, který v původním modelu Rapid objel svět za 97 dní, přičemž USA projel za pouhých sto hodin.

Asi největším lákadlem pro návštěvníky muzea jsou ale automobily umístěné netradičně v obřím regále nad sebou. To umožnila rekonstrukce haly z roku 2012, která zvýraznila její industriální ráz a odhalila i původní kolejové posuvníky pod betonovými stropy. Díky tomu se takto nad sebe mohlo naštosovat hned šestnáct modelů ve čtyřech podlažích. K vidění tu je vedle legendární sanitky v podobě Škody 1201 i takový unikát jako model Trekka, který vznikl na Novém Zélandu pro tamní trh. Tohoto předobrazu dnešních SUV výrazně připomínajícího původní land rovery se vyrobilo na tři tisíce kusů. Tak alespoň praví velká interaktivní dotyková obrazovka v patře, kde se lze s produkcí automobilky za celou historii podrobně seznámit a o každém modelu – i těch neznámých či méně známých – se dozvědět potřebné detaily.

Část stálé expozice se věnuje také problematice restaurování historických vozů. Návštěvníky seznamuje s nálezovým stavem automobilu a jeho složitou cestou až do inventáře muzea. V rámci letošního výročí pak nabízí také vizi městské mikromobility – elektrokolo Klement. „Přestavuje návrat značky Škoda ke kořenům a je vizí udržitelné dopravy uvnitř i vně města. Cílem konceptu je ulevit od znečištění, hluku a dopravního ruchu,“ stojí u konceptu kola prapodivného vzezření bez mechanického pohonu, které má dosahovat rychlosti až 45 kilometrů a dojezdu kolem 60 kilometrů. K ovládání slouží pevné pedály, jejichž nakloněním vpřed či vzad kolo akceleruje či naopak brzdí.

Vedle hlavních exponátů v podobě kol, motorek a modelů, jež spatřily světlo světa byť jen v jediném exempláři (1000 MB Combi), z výstavy přímo sálá snaha vyzdvihnout pověstný český „fištrón“ v podobě klíčových nápadů, patentů a inovací, které v halách Škodovky v průběhu let vznikly. Kupříkladu tlakové lití hliníkových bloků válců, které do sériové výroby motorů zavedla Škoda jako první automobilka na světě. Návštěvník se také dozví, že zakladatelé automobilky Václavové Laurin a Klement nebyli spokojeni s patentovaným magnetickým zapalováním věhlasného Roberta Bosche a jeho nápad raději sami přepracovali. Tak nějak ostatně vznikla i samotná automobilka, na jejímž počátku stálo kolo. I tento příběh si lze v rozlehlých, byť na potřeby muzea stále poněkud stísněných prostorech přečíst.

Nejisté začátky

Letošní rozšíření stálé expozice přitom nemělo zrovna snadnou cestu na svět. „Je větší, obsáhlejší než všechny dosavadní výstavy, takže i příprava byla náročnější. Navíc nám všechno ztížila situace, která tu byla na jaře, kdy jsme ani netušili, jestli novou výstavu vůbec někdo uvidí – finišovali jsme v dubnu, kdy bylo muzeum uzavřeno,“ poukazuje Loučová na vládní opatření kvůli pandemii nemoci covid-19. A i když přesná čísla ještě nezná, už nyní si troufá odhadnout, že loňskou návštěvnost letos muzeum nejspíše nepokoří. Loni jej navštívilo 274 242 lidí z Česka i ze zahraničí. „Právě organizované zahraniční skupiny nám tu nyní nejvíce chybějí,“ doplňuje kurátorka.

Současná neutěšená situace kolem koronaviru navíc výstavě neubírá jen na návštěvnosti, ale i interaktivitě. Zatímco za běžných podmínek by se mohli návštěvnici ve vybraných historických modelech virtuálně svézt, aktuální opatření to ne umožňují. „Kolegové nám ku příležitosti 125. výročí vytvořili virtuální projížďku historií, kdy po nasazení VR brýlí a uchopení volantu se ocitnete ve voze Voiturette A, prvním automobilu značky, a po trase kolem vás probíhají dobové materiály, prospekty, fotky. A podle toho, jak projíždíte jednotlivými etapami, se pod vámi mění i auto,“ přibližuje Loučová jedno z lákadel expozice. Nebýt přísných hygienických požadavků, které nyní tento zážitek neumožňují, aktér by svou jízdu ukončil v nejnovějším modelu Enyaq.

Právě až přílišná statičnost je přitom to jediné, co by snad šlo celé expozici vytknout. I když jsou zde obrazovky, displeje a u koutku věnovaného motosportu i příslušná zvuková kulisa, interaktivních prvků, skrze něž se mohou například děti seznámit s funkcí motoru, je pomálu.

„Průběžně se snažíme i tu stálou expozici obměňovat, v části restaurování jsme například nyní v září instalovali dotykovou obrazovku s konfigurátorem vozů, jak ho známe dnes, ale naroubovaným na modely z dvacátých a třicátých let,“ popisuje Loučová.

Hlavní expozice, jež nyní láká také na fyzicky přítomný model Enyaq, nedávno představený první ryzí elektromobil značky, se prý více či méně obměňuje co půl roku. Co tak v muzeu nenajdete dnes, může být za pár měsíců jinak. „Myslíme na to, aby i ti hravější návštěvníci měli na co vzpomínat,“ dodává na naši malou výtku Loučová.

Škoda Muzeum v Mladé Boleslavi je firemní automobilové muzeum nabízející na ploše zhruba 1800 m2 na 500 exponátů včetně desítek automobilů reflektujících celou historii mladoboleslavské automobilky. expozice sídlí v historických budovách, kde vznikaly první automobily ještě pod značkou Laurin & Klement a které mimo samotných exponátů ukrývají i industriálně pojaté konferenční a zasedací místnosti či rozlehlou kavárnu. Současný vzhled muzeum získalo po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2012. Výstava k 125. výročí značky je přístupná do 10. ledna 2021. Škodovácké expedice Ve třicátých letech 20. století vzbudila Škoda pozornost smělými dálkovými jízdami, které propagovaly značku na celém světě: ?? v roce 1934 ujela Škoda Popular 15 000 kilometrů z Prahy do Kalkaty ?? v roce 1936 absolvovala 25 000 kilometrů napříč Evropou, Spojenými státy a Mexikem ?? v témže roce zvládla Škoda Rapid africké safari o délce přes 52 000 kilometrů ?? 1. srpna 1936 se Břetislav Jan Procházka a Jindřich Kubias s vozem Škoda Rapid vrátili z cesty kolem světa, v rámci níž za 44 dní ujeli 27 700 kilometrů skrze 15 států na třech kontinentech

Milníky na 125leté cestě:

1895 ?? Slavia, první jízdní kolo pod značkou Laurin & Klement 1899 ?? V Mladé Boleslavi vznikají první motocykly 1905 ?? Představení Voiturette A, prvního automobilu Laurin & Klement 1924 ?? Sloučení se strojírenským gigantem Škoda z Plzně a konec jmen Laurin & Klement v názvu firmy 1945 ?? Po válce byla znárodněná firma přejmenována na Automobilové závody národní podnik a výroba postupně rozšířena o provozy v Kvasinách a Vrchlabí

1970 ?? Automobilka představuje legendární kupé Škoda 110 R 1991 ?? Vstup do koncernu Volkswagen 1994 ?? Představení velmi úspěšného modelu Felicia, nástupce Škody Favorit/Forman 1996 ?? Uvedení klíčového modelu Octavia, který byl prvním vozem vyvinutým po pádu železné opony 1999 ?? Nástupcem modelu Felicia se stala Škoda Fabia. Zhruba rok a půl se oba vozy vyráběly souběžně 2006 ?? První MPV Škoda pod označením Rooomster s „divadelní“ pozicí přední a zadní řady sedadel

2009 ?? Uvedení prvního SUV značky pod označením Yeti 2012 ?? Nabídka automobilky se rozšiřuje o model Rapid 2016 ?? Plný vstup Škody Auto do rychle se rozvíjejícího segmentu SUV modelem Kodiaq 2017 ?? Představen nástupce modelu Yeti – Škoda Karoq. Na studii Vision E pak značka ukazuje svou představu elektrifikované budoucnosti 2019 ?? Vstup do éry elektromobility představením značky iV a modelů Superb iV a Citigo(e) iV 2020 ?? První plně elektrický model Škoda Enyaq

O autorovi| Michal hron, hron@mf.cz