Oba zájemci o dostavbu Temelína budou muset své nabídky zlepšit. Nejsem spokojený ani s jednou z nich, tvrdí šéf ČEZ
Válka o hnědé uhlí mezi společností Czech Coal, kterou ovládá finančník Pavel Tykač, a firmou ČEZ skončila.
Vzájemné výpady ukončil podpis smlouvy o dodávky uhlí pro elektrárnu Počerady. Odborníci považují dohodu za výhodnou pro obě strany. Někteří z nich přesto upozorňují, že ČEZ měl více využít své silnější vyjednávací pozice. „Lidé, kteří u jednání nebyli, mohou vždy říkat, že ČEZ mohl nátlakovou metodou dojednat víc. To je obecná pravda, která platí vždy. O to víc tomu rozumím, když to říká Energetický a průmyslový holding (EPH), který ve skutečnosti chce, abychom s Tykačem nic nedohodli,“ tvrdí šéf ČEZ Daniel Beneš.
* A bylo možné dojednat lepší podmínky?
V určitou chvíli se náš spor s Czech Coalem dal nazvat obchodní válkou. A každá válka vytváří zraněné, mrtvé vojáky a škody na obou stranách. Konflikt neprospívá nikomu, jde jen o to, odhadnout správný okamžik, kdy je rozumnější jej ukončit. Nikdy nevíte, jak by se válka dál vyvíjela. Připravili jsme se na všechny možné scénáře eskalace tohoto konfliktu. Mimo jiné i tím, že jsme zkoušeli různé typy uhlí, připravovali se na přeskládání našeho výrobního portfolia a jeho zásobování tak, abychom od ledna 2013 byli připraveni žít bez uhlí ze společnosti Czech Coal, respektive jejího lomu Vršany. I proto naše vyjednávací pozice v prosinci 2012 výrazně posílila.
* Takže asi nebyla lepší doba k tomu, ještě víc přitlačit na Czech Coal?
Tohle je složitá otázka, zda jsme je skutečně měli dorazit s vědomím, že horníci z Vršan nebudou mít práci, a řečeno sportovní terminologií, křepčit na jejich mrtvole. Jenže dalším nátlakem jsme mohli vše zcela destruovat. Přitom pro ČEZ elektrárna Počerady stále vytváří provozní zisk v řádech jednotek miliard korun. Hazardování proto není moc na místě. Rady o tom, že je třeba jít až do definitivního konce, jsou sice dobré, ale vy máte zodpovědnost. A tak hledáte řešení, které je pro vás výhodné a u něhož máte pocit, že může dlouhodobě fungovat. Osobně jsem přesvědčen o tom, že dohoda s Czech Coalem je pro ČEZ velmi výhodná a výrazně nad očekávání.
* Tím chcete říci, že pokud by k dohodě s Czech Coalem nedošlo, měla vaše firma zajištěny dodávky uhlí pro Počerady z jiných zdrojů?
Ano. Vagony na uhlí se objednávají dopředu, vždy do dvacátého předchozího měsíce. My jsme byli připraveni 20. prosince objednat veškeré prázdné vagony na Severočeské doly. Ve chvíli, kdy vyjednávací tým společnosti Czech Coal pochopil, že to skutečně uděláme, zcela se změnila atmosféra u vyjednávacího stolu. I z toho je zřejmé, že ČEZ na těžařskou firmu vyvinul velký tlak.
* Zasahoval do jednání někdo z politiků?
Ne.
* Někteří zúčastnění tvrdí, že jako bonus za podpis smlouvy získal Tykač, respektive s ním spřízněná Litvínovská uhelná, elektrárnu Chvaletice…
Jde o pouhé zdání, protože se vše odehrálo ve velmi krátké době po sobě. Nejdříve jsme se soustředili na dohodu o uhlí dodávaného z Vršan do Počerad. Teprve poté na prodej Chvaletic. Se společností Czech Coal jsme se obchodně dohodli na základních parametrech smlouvy loni v prosinci. Poté se jen ladilo, jak bude dohoda zajištěná, protože vzájemná míra nedůvěry byla vysoká. Vytvářela se velmi robustní a bezpečná smlouva s mnoha zajišťovacími instrumenty. Navíc jsme věděli, že když nedohrajeme kontrakt na uhlí a prodáme Chvaletice, může to srazit hodnotu elektrárny Počerady. Takže pořadí našich kroků bylo ze strategického pohledu jasné, nešlo postupovat jinak. A znovu opakuji, nebyly to dvě spojené transakce. Ani jsme, jak se někdo snaží vyvozovat, nikomu nefoukli vítr do plachet tím, že jsme jako odměnu za dobrý kontrakt na uhlí dostali vyšší cenu za prodej Chvaletic. Taková tvrzení odmítám. Existuje dost svědků, kteří potvrdí, že se jednalo o dva samostatné procesy.
* Zavřel by ČEZ Chvaletice jako přestárlý zdroj, kdyby se nenašel kupec?
Prodej Chvaletic má několik rozměrů. Jeden z nich souvisí se strategickým směřováním ČEZ, kdy si firma zajišťuje stabilní ekonomiku a fungování na mnoho let dopředu. Musí rozhodnout o další strategii, tedy jak se bude chovat ke svým aktivům a jak je bude rozvíjet v rámci svého energetického mixu. Jeho součástí logicky jsou i uhelné elektrárny, abychom se připravili na různé scénáře vývoje energetiky. Z tohoto pohledu jsme si o uhelných elektrárnách, které spadají do našeho portfolia, přesně řekli, které z nich budeme obnovovat, ve kterých lokalitách případně stavět nové zdroje, a naopak které elektrárny necháme bez dalších investic jen dožít. Mezi lokalitami, jež z pohledu ČEZ není smysluplné dlouhodobě rozvíjet, skončily Chvaletice. Elektrárna je daleko od dolů s uhlím, ekonomicky je na chvostu našich elektráren. I z toho důvodu byla první, o níž se rozhodlo, že do ní dlouhodobě nebudeme investovat žádné peníze. Jinak řečeno, pokud by ji ČEZ neprodal, dříve nebo později by ji zavřel.
* Proč tedy vůbec někdo o takový „šrot“ projevil zájem?
Z pohledu hráčů, kteří chtějí vlastní zdroj elektrické energie, případně mají vlastní uhlí a potřebují je někde využít, taková transakce může dávat smysl. Navíc do celého procesu vstoupila Evropská komise, se kterou jsme v rámci jejího šetření konzultovali, co udělat, aby byla spokojena a šetření zastavila. Tedy viděno optikou Bruselu, jak zajistit větší konkurenci na tuzemském trhu s elektřinou. Jak dosáhnout, aby na něm bylo více na sobě nezávislých hráčů. Z tohoto pohledu nám bylo komisí řečeno, že pokud prodáme elektrárnu minimálně o výkonu 800 megawattů takzvanému kvalifikovanému uchazeči, tedy někomu, kdo má vlastní zdroje uhlí a bude nezávisle na ČEZ dodávat elektřinu na trh, tak se dohodneme.
Po konzultacích s poradci nám vykrystalizovaly dvě skupiny, které požadavky na kvalifikovaného uchazeče splňovaly – Czech Coal a Energetický a průmyslový holding. Prodat Chvaletice někomu třetímu znamenalo nesplnit zadání Evropské komise, která transakci musí schválit. Těžko bychom mohli za aktuální situace prodat elektrárnu třeba finanční skupině, která teprve po prodeji bude shánět uhlí na její provoz.
* Vedení Energetického a průmyslového holdingu si stěžuje, že byli s ČEZ takřka dohodnuti na prodeji Chvaletic. Elektrárenská firma prý přibrala Litvínovskou uhelnou k jednáním na poslední chvíli…
Jak jsem říkal, od léta jsme jednali s Czech Coalem a EPH. Obě skupiny nám daly několik nabídek. Czech Coal navíc v určité fázi signalizoval, že u nich dochází k restrukturalizaci, vlastnickému rozdělení skupiny. Údajně i proto, že životní a podnikatelské priority Pavla Tykače a Jana Dienstla jsou rozdílné. Současně s tím nám bylo řečeno, že Litvínovská uhelná, které patří lom Československé armády (ČSA), podá velmi zajímavou nabídku na koupi Chvaletic a zároveň splní parametry komise. Odmítnout nabídku jen proto, že Litvínovská uhelná vzniká odštěpením z Czech Coalu, nedává pro akcionáře smysl. Museli bychom zavřít oči, přestat se chovat jako řádný hospodář a říkat, pro nás jako důl ČSA neexistujete. My vás nevnímáme, na trhu je pouze Daniel Křetínský s EPH a dáme jim to za méně peněz. To ale přece není péče řádného hospodáře ani náhodou.
* EPH prohlašuje, že jej ČEZ rozhodnutím prodat Chvaletice někomu jinému hodil jako někdejšího významného obchodního partnera přes palubu…
Nesmysl. Choval jsem se v zájmu firmy, která mě zaměstnává, s péčí řádného hospodáře. V opačném případě bych čelil oprávněným útokům našich akcionářů a trestnímu stíhání. Pokud tomuhle někdo říká házení přes palubu, je mimo realitu právního rámce České republiky. A to ať si vyřeší sám se sebou.
* Nabídka na Chvaletice od EPH byla podle holdingu výhodnější i kvůli dlouhodobým kontraktům na uhlí z německého Mibragu a polského černého uhlí pro Dětmarovice…
EPH k nabídce na získání Chvaletic přidal jako bonus kontrakt na dodávku hnědého uhlí, který by měl sám o sobě pro ČEZ pozitivní hodnotu. Avšak platnost nabídky spojil s podmínkou povinného odběru černého uhlí z dolu Silesia za velmi nevýhodných podmínek. Pokud by ČEZ na tento kontrakt přistoupil, byl by vysokou cenou uhlí tlačen nakonec elektrárnu Dětmarovice skupině EPH prodat, a to za cenu, která není pro ČEZ dnes přijatelná.
* Na trhu kolují informace, že již se společností Czech Coal chystáte společné projekty, například v oblasti teplárenství. V jaké fázi spolupráce jste?
Žádná další společná témata nejsou na stole, nic není rozjednané. Czech Coal je pro nás standardní konkurent, se kterým nemáme problém se o čemkoli bavit.
* Smlouvu s Czech Coalem jste uzavřeli z nutnosti, nebo jste si padli kolem krku jako velcí kamarádi?
První varianta je správně. Pokud se nějakým hnutím osudu stalo, že soukromá osoba vlastní důl, musím to brát jako fakt. Osobně se nikdy nesmířím s tím, že doly nejsou ve státních rukou. Takže pokud už někdo důl vlastní a vy vedle něj máte elektrárnu, nemáte jinou možnost než se s ním dohodnout. To není žádné přátelství.
Naše míra nepřátelství se společností Czech Coal byla tak vysoká, že uzavřené smlouvy jsou nejpevnější, nejrobustnější a postaveny s největší mírou nedůvěry v protistranu, jakou jsem doposud v této branži zažil. Nikde neexistuje druhý takový kontrakt co do míry předvídání toho, jak by jedna strana tu druhou mohla podvést. Například že by nám nechtěli dodávat uhlí.
* Jsou součástí smlouvy i sankce za její případné neplnění?
Samozřejmě ano. Smlouvu sice nemohu detailně popisovat, ale obsahuje třeba kauce, abychom měli jistotu, že když nám Czech Coal nebude dodávat uhlí, alespoň si sáhneme na tyhle peníze. Kauce se pohybují v řádech miliard korun. I to odráželo naši silnou vyjednávací pozici. A má pro nás svoji hodnotu, že byli pod tlakem ochotni přistoupit na smlouvu, která byla z našeho úhlu pohledu velmi pevná.
* Kauce už jsou složené?
Ano.
* Prodá ČEZ i další elektrárny?
V rámci jednání s Evropskou komisí jsme navrhovali několik variant. I z toho důvodu, abychom nebyli závislí na prodeji jedné elektrárny, například Počerad. Pokud by v takovém případě zájemci věděli, že jim Počerady prodat musíme, jinak bychom čelili hrozbě nějaké pokuty, nebylo by to pro nás ideální. Takže jsme se snažili vyjednat co nejvíce variant. V té době ležely na stole čtyři a jednou z nich byl prodej Dětmarovic. Sice je pravda, že prodej Dětmarovic z jednání s Evropskou komisí vypadl, nicméně se tak stalo poté, co ČEZ elektrárnu vyčlenil do samostatné dceřiné firmy a zahájil tendr na prodej. Momentálně jsme v situaci, kdy máme na stole nějaké nabídky. Teď je nutné ze strategického pohledu ČEZ zhodnotit, zda je rozumné prodávat Dětmarovice ve srovnání s varianreport tou, kdy budeme elektrárnu sami provozovat. Taková úvaha je relevantní, navíc nejsme pod tlakem šetření Evropské komise.
* Běží tendr na dostavbu Temelína. Jak pokračují jednání se státem o možné garanci cen nebo jiné podpoře?
Neřekl bych, že jsou to jednání mezi ČEZ a státem. Vznikla mezirezortní pracovní komise, která diskutuje i v souvislosti se státní energetickou koncepcí, kam by se měl ubírat energetický mix republiky. Zejména pokud chceme v dlouhodobém horizontu zajistit soběstačnost v dodávkách elektřiny s ohledem na vývoj trhu a případnou úpravu legislativy. Součástí této diskuse je také debata o podpoře nízkouhlíkových technologií nejenom obnovitelných a dotovaných, ale i ostatních. Sem spadá například výroba elektřiny z jádra, která neemituje skleníkové plyny. Tyto debaty se vedou a může se stát, že výsledkem bude úprava zákona o podporovaných zdrojích. Změna by mohla zahrnovat třeba obchodní model kontraktů s fixovanou cenou elektřiny vyrobené v nových jaderných blocích. Samozřejmě se nejedná o dotaci, jak tvrdí někteří. Zelení, kteří nechtějí jádro v Temelíně, vymysleli způsob, jak s ním bojovat. Elektřinu z jádra přirovnávají k dotovaným obnovitelným zdrojům, což je nepravda, i když je to od nich hodně vychytralé.
* Stále trváte na tom, že bez státní podpory je za současné situace na trhu s elektřinou dostavba Temelína neufinancovatelná?
Nikdy jsem nic takového neřekl a změnit to nehodlám ani dnes. Je předčasné vynášet jakékoli soudy, když máme za sebou teprve předběžné hodnocení nabídek firem, které se chtějí podílet na dostavbě Temelína. Teprve minulý týden jsme začali jednat o skutečných nabídkách. Jednání bude trvat několik měsíců a neumím odhadnout, jak se nám podaří nabídky vylepšit v oblasti technické, bezpečnostní ani cenové. Takže již dnes říkat, jak těžké bude investiční rozhodování o dostavbě Temelína, je poněkud předčasné. Za současné situace, kdy se cena megawatthodiny elektřiny pohybuje lehce nad 40 eur, je zcela relevantní se zabývat ekonomickou stránkou projektu. A takto přemýšlet je naší povinností vůči akcionářům.
* Hovoříte o dalších měsících jednání, přitom minimálně jeden z účastníků již takřka slaví vítězství v tendru.
Myslíte Westinghouse? Z hlediska public relations musím uznat, že o co mají Westinghouse a konsorcium MIR. 1200 horší nabídky, o to lepší mají pracovníky v PR. Jeden říká, že vyhráváme jedna nula, a druhý, že byla čtyři kritéria, podle nichž vyhráváme tři jedna.
* Nejste spokojen s předloženými nabídkami?
Budou se muset zlepšit oba.
* Co se týká cenové nabídky, nebo technického řešení projektu?
V obou aspektech a zlepšení bude muset být výrazné. Oba zájemci zatím předvedli jen dobré PR.
* Před časem vyloučil ČEZ z tendru francouzskou Arevu, která se snaží všemi dostupnými prostředky do soutěže vrátit. Nakolik její snahy ohrožují průběh tendru?
Jejich napadání nemá vliv na samotný průběh výběrového řízení. Netrpím frankofobií. Bohužel jsme neměli jinou možnost než Arevu vyloučit kvůli nesplnění podmínek zákona o zadávání veřejných zakázek. Nejsme z toho šťastni, naše situace se tím komplikuje. Každý obchodník vám řekne, že je lepší mít tři soutěžící než dva. A je lepší mít na své straně až do úplného konce jadernou mocnost Evropské unie. Samozřejmě ale teď musíme počítat s tím, že Francouzi své vyloučení neunesli a budou dělat vše pro to, aby celý tendr zbořili.
* Hledá ČEZ pořád partnera, který vypomůže s financováním dostavby Temelína?
Tato kapitola ještě není uzavřená, přestože kolegové ze strategie stále vedou i za účasti poradců nějaká jednání, ale nevěnovali jsme jí mnoho úsilí. Je sice možné, že tahle záležitost nabere na aktuálnosti, ale nemohu ji komentovat.
* Firmě ČEZ se podařilo uzavřít smlouvu na uhlí s Tykačem, tendr na Temelín zatím běží relativně bez větších zádrhelů. Nemáte ale dojem, že tím dobré zprávy pro akcionáře firmy končí? Stačí namátkou zmínit problémy v Albánii, Bulharsku a podobně.
Počkejte, základní pozitivní zpráva přece je, že i v tak složité době pro energetické firmy vykazujeme stále dobrá čísla o hospodaření. Smlouvou s Tykačem a ukončením evropského šetření stabilizujeme ekonomiku firmy pro nejbližší léta. Dobrá zpráva pro akcionáře vždycky musí přijít na konci února, kdy se prezentují roční výsledky, proto tady jsme. Vše ostatní je pouhé plnění úkolů, řešení problémů a eliminace rizik a starostí tak, abychom na konci roku dodali čísla o výši zisku a výplatě dividend akcionářům. Proto to všechno děláme. Vše ostatní jsou jen překážky na cestě.
* Takže vše pozitivní máte za sebou a do konce roku budete jen odstraňovat z cesty překážky?
Tak je to vždycky a patří to k byznysu. Nezastírám, že letošní rok je náročný, zásadních překážek je několik. Rádi bychom dohráli Albánii, vyřešili situaci v Bulharsku, záležitosti mediálně známé, které nelze považovat za drobnosti. Osobně si ale myslím, že nejzásadnějším z pohledu energetiky, a tedy i ČEZ, je dobře se orientovat v nestabilním prostředí podnikání v energetice Evropské unie.
* To přesně znamená co?
Dobře nastavit strategii a přizpůsobovat ji změnám, případně se připravit na obecně hubenější léta v energetice. Respektive najít opatření, s jejichž pomocí se nám podaří vylepšit hospodaření ČEZ. Stejně tak hledat příbuzné byznysy, které pomohou dohnat klesající ziskovost energetiky. Proto ve vedení firmy sedíme my, tedy ten, kdo donese nejlepší čísla z pohledu akcionářů, a ne někdo jiný.
* ČEZ již našel příbuzný byznys, s jehož pomocí dožene klesající ziskovost energetiky?
Stále hledáme, vedeme nad tím dlouhé strategické debaty. Není nic, co bych chtěl dnes oznamovat jako velký plán. Jen naznačím, kterým směrem se budeme ubírat. Stačí se podívat, co dělají ostatní velcí hráči na trhu, jako jsou třeba RWE či E. ON. Každý disponuje širokou databází klientů, jimž poskytuje trochu jiné dodatečné služby. Třeba Enel nabízí tepelná čerpadla. Je mnoho směrů, kterými lze jít. Máme dvě možnosti, jak se jako velká evropská energetika budeme chovat…
* Které?
Buď se budeme držet svého zavedeného byznysu a připravíme se na budoucí pokles zisků, nebo začneme rozvíjet nové trendy, jako to dělají velcí hráči. Myslím si, že lidský potenciál ČEZ je takový, že se budeme muset zachovat jako velcí hráči.
* Jenže veškeré podmínky v oboru může opět změnit nějaké rozhodnutí Evropské unie, která se chová dost nepředvídatelně. Jak za takové situace odhadujete další vývoj na trhu?
Odhadnout dopředu chování Evropské unie v energetice si netroufám. Unie od momentu, kdy se Česko stalo jejím členem a kdy začala zasahovat do energetiky, ovlivňuje trh vždy velmi zásadně a s dopadem na všechny jeho účastníky. EU se navíc chová mnohdy velmi zbrkle a svá rozhodnutí prudce mění.
* Na to se ale těžko připravuje…
Musíte počítat s tím, že mohou vymyslet cokoli, připravit se na všechny zvažované scénáře a do jisté míry tak diverzifikovat riziko. Nikdy nikdo nezná dopředu scénář, který nastane.
Nejdříve jsme se soustředili na dohodu o uhlí dodávaném z Vršan do Počerad. Teprve poté na prodej Chvaletic. Daniel Beneš (43) • Beneš vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě a Brno Business School Nottingham Trent University. • V letech 1993 až 1997 působil jako vedoucí odbytu ve společnosti Bohemiacoal, poté jako ředitel společnosti Hedviga Group. V letech 2000 až 2004 byl ředitelem závodu Tchas, předního importéra a obchodníka s palivy v České republice. • Od roku 2004 nastoupil do pozice ředitele úseku Nákup společnosti ČEZ, a. s. Od roku 2006 zastával pozici ředitele Divize Správa. Od května 2006 byl místopředsedou představenstva ČEZ. • Předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEZ je od září roku 2011.
Problémy místo dividend
Problémy elektrárenské firmy ČEZ na Balkáně pokračují. V polovině minulého týdne bulharská prokuratura oznámila, že se v souvislosti s aktuálním děním rozhodla zahájit pět trestních stíhání v energetických firmách. Dvě z nich se přímo týkají distribuční společnosti ČEZ Bulgaria. Dle bulharské tiskové agentury Novinite se první stíhání týká údajně podezřelého rozdělování dividend ČEZ Bulgaria. V tomto případě dle žalobců selhalo především bulharské ministerstvo hospodářství a energetiky jako zástupce státu, který je akcionářem společnosti. Ve druhém případě jde o smlouvy, které ČEZ Bulgaria uzavíral se svými dodavateli. Agentura Novinite uvedla, že Státní zastupitelství firmu podezírá z obcházení tamního zákona o veřejných zakázkách. ČEZ v reakci na obvinění uvedl, že nepochybil, a na postup bulharských úřadů si stěžoval u Evropské komise. Energetické firmě v Bulharsku hrozí, že přijde o licenci na distribuci elektřiny. O tu již přišel v dalším balkánském státu, v Albánii. I v tomto případě společnost tvrdí, že nepochybila, a chystá s Tiranou arbitráž o miliardové odškodné. Zahraniční akvizice jsou pro ČEZ v posledních měsících místo zdroje tučných dividend spíše zdrojem dalších problémů. A jak připouští i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, nejedná se o žádné marginálie. Naopak s větším úspěchem se letos zbavuje ČEZ problémů na domácím, tedy českém trhu. Firma mimo jiné ukončila dlouholetou obchodní válku se společností Czech Coal podpisem smlouvy o dodávkách hnědého uhlí pro elektrárnu Počerady. Zásadním z pohledu energetiky, a tedy i ČEZ, je dobře se orientovat v nestabilním prostředí podnikání v energetice Evropské unie.
O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz
