Uhelné společnosti chtějí prolomit limity těžby, plynaři by rádi více plynu
Přestože debata EURO Business Brunch minulé pondělí v hotelu Mandarin Oriental nesla název Nová tvář energetické politiky ČR, mnohé příspěvky přítomných energetiků se nesly v duchu tvrzení důvěrně známých. Potřebujeme navyšovat množství jaderné energie, a tedy dostavovat Temelín, a přestože ve vládním prohlášení stojí, že se limity těžby prolamovat nebudou, měli bychom do budoucna s českým uhlím podle jeho zastánců počítat. Jakým směrem se bude osud české energetiky ubírat, by měla určit aktualizovaná Státní energetická koncepce, která bude hotová zhruba za půl roku. Kromě bezvýhradné podpory jádra, díky níž bude Česko vyrábět ještě víc energie na vývoz, zaujme v dokumentu významné místo diverzifikace zdrojů. „Půjde o plynovod Nabucco i další aktivity, zejména severojižní propojení z polského terminálu přes Česko, Maďarsko a Slovensko až do Chorvatska,“ shrnoval hlavní obrysy koncepce Roman Portužák, ředitel odboru elektroenergetiky ministerstva průmyslu a obchodu. Podobně jako slova ministra Kocourka v Ústí nad Labem i Portužákovy výroky v Mandarinu naznačovaly benevolentní vztah vlády k uhelným limitům: „Podstatným problémem, který budeme řešit, bude čím nahradit uhlí a eventuálně zda ho vůbec nahrazovat. Nemůžeme se totiž tvářit, že za těmi limity neexistuje,“ řekl Portužák. Nicméně dodal, že ministerstvo spíše podporuje, aby přestavba tepláren závislých na uhlí směřovala k přechodu na vícepalivové systémy.
Jak bude bez uhlí
Mezi řečníky, kteří nešetřili katastrofickými vizemi doby „pouhelné“, vynikal Vladimír Tošovský, generální ředitel firmy ČEPS a bývalý ministr průmyslu a obchodu ve Fišerově vládě. „Nechtěl bych zažít, aby provozovatel teplárny vrátil městu licenci, protože by se mu nepodařilo zajistit primární energii, tedy uhlí. A uvědomme si, že v centrálně vytápěných domácnostech žijí v Česku tři miliony lidí. Uhlí by sice bylo po vytěžení zásob v rámci současných limitů možné sehnat na trhu, ale dlouhodobě bychom na tom stavět neměli, záleží-li nám na energetické bezpečnosti státu,“ vyjádřil se Tošovský. „Takže – toho Ropáka už jsem za to stejně dostal – klidně to řeknu: bez prolomení limitů těžby uhlí se neobejdeme,“ dodal na závěr.
Hlavním argumentem zastánců rozšíření těžby je fakt, že české teplárenství je dnes z 80 procent závislé na uhlí. Konverze na jiné palivo, tedy plyn a v menší míře biomasu, je prý neúměrně drahá. Navíc je ve hře energetická bezpečnost, kterou by české uhlí mělo pomoci posílit. Na obé ale existuje protiargument. I s prolomenými limity bude české uhlí vytěženo kolem roku 2050, a tak jako tak se budeme muset poohlédnout po jiných zdrojích tepla. Jsou tu jasné signály, že plynu bude ho dost a vytápění jím může fungovat.
„To, že naše dodávky plynu závisejí na Rusku, a proto jsou strategicky nebezpečné, je dnes už klišé. Na trhu s touto surovinou došlo k radikální změně, a to hlavně díky přísunu zkapalněného plynu přes moře,“ řekl Michal Skalka, ředitel útvaru trading společnosti ČEZ. „Naše zkušenosti jsou takové, že centrální anebo případně decentralizované teplo z plynu v Česku může fungovat,“ souhlasil se zástupcem konkurence Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas.
Masivnější využívání uhlí dnes navíc komplikují četná opatření Evropské unie na ochranu klimatu, zatímco emise CO2 spojené s využitím zemního plynu jsou až o 60 procent nižší, nehledě na další omezení.
Blbost made in Česko
Bylo by zvláštní, kdyby v debatě o energetice scházelo tak horké téma, jakým jsou dnes obnovitelné zdroje energie, a především fotovoltaika. V důsledku špatně nastaveného systému výkupních cen reálně hrozí, že závazek navýšit do roku 2020 podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě na třináct procent, přijde Česko opravdu draho. Jak ale zdůraznili účastníci pondělního setkání, nastavení nevýhodných podmínek nemůžeme vyčítat Evropské unii, ale jen sami sobě: „Podle mých informací jsme si ke splnění indikativního závazku vybrali tu vůbec nejdražší alternativu, jakou jsme měli. A vzhledem k tomu, že máme nejvíce průmyslovou ekonomiku v Evropě, je jasné, že nás náklady naší hlouposti zasáhnou disproporčně,“ komentoval problém Miroslav Zámečník, hlavní ekonomický analytik týdeníku EURO. Patronem akce byla společnost Deloitte, generálním partnerem Ness, hlavním partnerem ČEPS, a.s., mediálními partnery Český rozhlas Radiožurnál a televize Z1.
