Finanční skandál v KBC bezdůvodně kazí obrázek Belgie
Když v první polovině osmdesátých let působil poprvé na belgické ambasádě v Praze, měl dnešní belgický velvyslanec Bernard Pierre zlaté časy. Jako pracovník ekonomického úseku mohl hned prvního ledna napsat analýzu teritoriálního vývoje pro celý následující rok. „Inflace ani nezaměstnanost tu neexistovaly a produktivita rostla o 3,5 procenta. Aspoň to tak tvrdily plány a ty se v této zemi plnily. Vzájemný obchod byl předem jasně daný co do objemů dovozů i vývozů. Skutečně jsem mohl jen sednout a přepsat to. Navíc s námi nikdo jako se členem NATO příliš nechtěl na ministerstvech mluvit, říká dnes Bernard Pierre, který se do Čech jako velvyslanec vrátil v roce 1997. Pět tisíc míst v Delvitě. Dnes je všechno jinak. „I to, že bych se teprve začal učit česky, jako jsem to udělal při svém prvním působení v Praze, říká Pierre. Přestože byl před složitostí češtiny varován, naučil se ji perfektně. Perfektně zřejmě zapůsobil i v jiných pozicích. Prý poprvé v pravém slova smyslu lobboval, a to za skupinu KBC, která chtěla koupit – a koupila – ČSOB. Za zhruba čtyřicet miliard korun. Ostatní belgické investice, které v souhrnu činí asi patnáct miliard korun, se bez podobných kroků obešly. Nejznámější takovou investicí je zřejmě obchodní řetězec Delvita (belgická Delhaize), který do Česka přinesl více než pět tisíc nových pracovních míst. Delvita přitom ohlásila, že počítá se zhruba miliardou a půl dalších investic. Významné jsou také investice společnosti Glaverbel do sklářství a firmy Barco do výroby elektroniky. Belgičané dnes působí ve více než sto šedesáti podnicích, přičemž majoritní podíly mají ve zhruba sedmdesáti. Žádné velké belgické investice už podle všeho nepřijdou. Poslední velkou trefou by ještě teoreticky mohl být vstup do energetiky. „Vzhledem k tomu, že s privatizací ČEZ je situace prakticky rozhodnutá ve prospěch Electricité de France, šance se naskýtá jen u Transgazu, podotýká Pierre. Český stát totiž nebude hledat velkého strategického investora, ale spíše několik menších. „Nemůžeme samozřejmě vyhrát vše, ale do Čech teď přijíždí řada belgických zájemců o privatizaci tohoto sektoru, kteří by šanci mohli mít, dodává velvyslanec. Pro nadcházející léta počítá s tím, že se situace s investicemi bude přibližovat dnešní belgické realitě. Znamená to naprostou převahu na export orientovaných malých a středních podniků, které budou schopné zavádět nové technologie. „Právě v této oblasti lze s největší pravděpodobností v následujících letech počítat s větší spoluprací našich a vašich podniků, včetně investic. Podpora přímo královská. Českou republiku navštíví tento týden belgický král Albert II., jehož úřad podporuje belgickou ekonomickou přítomnost v zahraničí. Když byl ještě korunním princem, zastával dnešní král i funkci prezidenta Belgického úřadu pro zahraniční obchod. V uplynulých dvaceti letech vedl více než osmdesát ekonomických misí do různých míst světa. Stál také v čele první velké zahraniční delegace, která přijela z Belgie do tehdejšího Československa na začátku roku 1990. Kromě běžných oficialit se proto počítá i s tím, že se král na své výslovné přání sejde s Pavlem Mertlíkem. Tvrdí, že si tak udělá přesnější obrázek o situaci v Česku, než „kdyby hovořil s vědátory nebo novináři , jak vysvětluje velvyslanec. Král se chce podívat také na Ostravsko, které mu připomíná řadu oblastí Valonska. I ty se musely po zavření uhelných dolů před dvaceti lety kompletně restrukturalizovat. Právě v ostravském regionu má nyní Belgie mnoho svých investic a na Ostravsko se také zaměřuje nejvíce jejích projektů. ČR by jednou mohla být velice podobná Belgii, která je dnes v přepočtu na obyvatele světovým exportérem číslo jedna. Musí vše dovážet a poté reexportovat s dostatečně vysokou přidanou hodnotou. Pro investice v reformních zemích však není v Belgii jednoznačná podpora. Často spíše naopak. Především tamní odbory mají strach z takzvané delokalizace, tedy z toho, že firma bude profitovat ze zdejší levné pracovní síly, výhodnějších daňových systémů a tak dále a své výrobky bude vracet zpět do Belgie. Že vůbec nepůjdou na trh, kde se vyrobily, nebo na jiný export. Továrnu v Belgii by pak samozřejmě čekalo přinejmenším rozsáhlé propouštění. Pierre prohlašuje, že takové investice v Česku prakticky nejsou. Problém KBC. O bance KBC se v těchto dnech opět hovoří v souvislosti s jejím finančním skandálem, který se odehrává v Belgii a v Lucembursku. Stejně jako zástupci ČSOB i belgický ambasador věren své lobbistické roli prohlašuje, že se situace nemůže negativně promítnout do jejích českých aktivit. „Jde o KBLux, která je součástí holdingu KBC. Ta však dělá v Lucemburku pojišťovnictví. Kromě jednoho z obviněných jde pouze o lidi z vedení KBLux. Z KBC je to jen její šéf Remi Vermeiren, protože stojí v čele celého holdingu. Nedůvěryhodnosti KBC se podle velvyslance dovolávají především lidé, kteří nesouhlasili s nucenou správou nad IPB a především se způsobem přesunu IPB do rukou ČSOB. Lucemburská aféra se přitom táhne už déle než pět let. „Tvrdí–li dnes někdo, že tyto skutečnosti dříve nebyly známé, tak neříká pravdu. Kdo měl zájem, mohl si to vše zjistit již hodně dávno, dodává Pierre.
