F o n d n á r o d n í h o m a j e t k u
Sněmovna minulý týden odsunula volbu dalších členů prezidia Fondu národního majetku. Podle některých zdrojů zdržování této procedury souvisí s novým rozdáváním karet ve hře o post předsedy výkonného výboru fondu. V poli jsou i nové tváře jak od ČSSD, tak opoziční ODS.
Přestože je sociální demokracie u moci více než tři měsíce, místo předsedy výkonného výboru FNM, opuštěné Romanem Češkou, ještě neobsadila. Je přitom zřejmé, že důvodem není jen menšinová pozice strany ve sněmovně, která jí nedovoluje ovládnout prezidium fondu natolik, aby si mohla s výkonným výborem dělat, co chce. Vše nasvědčuje tomu, že byla a zjevně stále je hlavní příčinou absence vhodného kandidáta. S tou se ČSSD potýká od doby, kdy se nedohodla s bývalým ministrem průmyslu Janem Vrbou. V posledních týdnech se však záležitosti pohnuly a jak sociální demokracie, tak ODS výrazně tlačí do boje o nového šéfa fondu nové koně.
Jedna židle stačí
Předtím ale musí sněmovna doplnit prezidium. Posouvání rozhodnutí, které umožní ukončit prozatímní vládu na fondu, může s těmito šachy souviset. Poslanecká sněmovna sice minulý týden zvolit nové členy ani nemohla, protože vláda předala návrh s novými jmény pozdě a jednací řád jej umožní projednávat až tento týden. To ale nevylučuje, že vláda počkala s návrhem úmyslně, zdůrazňují lidé z okolí ministerstva financí a FNM s tím, že tuto variantu považují za velmi pravděpodobnou.
Vláda sněmovně navrhla Marianu Procházkovou z ministerstva zdravotnictví, Dušana Vaňka z ministerstva zemědělství, Miladu Vlasákovou z ministerstva průmyslu a obchodu a náměstka místo-předsedy vlády pro ekonomiku Pavla Mertlíka, bývalého poradce pro privatizaci v Rumunsku Jana Mládka.
Bývalé prezidium FNM sněmovna až na jediného člena a předsedu, kterým je ze zákona ministr financí, na popud ČSSD odvolala letos 17. dubna. Po ustavení nové vlády jej sice částečně doplnila, ovšem úmrtím Václava Humpála klesl počet členů tohoto orgánu pod hranici, při níž je usnášeníschopný. Prezidium má být tvořeno devíti členy a nyní je jich pět. Aby mohlo přijímat nějaká rozhodnutí, musí přibýt alespoň jeden. Ve sněmovně se přitom předpokládá, že více jich neprojde. Může to být způsobeno vnitrostranickým bojem uvnitř ČSSD, ale též snahou smluvní opozice. Té se totiž hodí stav, kdy odchod jediného člena prezidia ze zasedání může znemožnit jakékoliv hlasování.
Jak potvrzuje bývalý vyjednavač ODS pro obsazení prezidia Vlastimil Tlustý, původní dohoda s ČSSD ustanovení o minimálním počtu členů přímo obsahovala. Stejně tak se podle ní měly změnit pravomoci dozorčí rady, aby byla skutečným dozorovým orgánem. Zatím totiž tuto funkci plní spíše prezidium, které by se mělo doplnit na plný stav právě po změnách v kompetencích dozorčí rady. Dohoda se ale mohla změnit, přičemž nový vyjednavač za ODS, místopředseda strany Ivan Langr, je i podle svých partajních kolegů tajemný jako hrad v Karpatech.
Velkým kandidátem na zvolení se mnohým poslancům jeví Mládek. V politických i podnikatelských kruzích se ale jeho jméno stále více skloňuje i v souvislosti s postem předsedy výkonného výboru. Podle místopředsedy tohoto orgánu Michala Hrubého přitom není možné, aby jeden člověk byl současně šéfem fondu a členem jeho prezidia.
Mládek si tedy zřejmě bude muset mezi oběma židlemi vybrat. Pokud mu k tomu ovšem dá sněmovna příležitost. A také dostane-li skutečně nabídku na post šéfa výkonného výboru. Zdá se totiž, že v ČSSD má své výrazné odpůrce. Kupodivu nejde ani tak o ministerstvo financí, jehož šéf se v řadě věcí neshoduje s Mládkovým nadřízeným Mertlíkem, ale hlavně o samotného premiéra. Možná právě proto se znovu začíná hovořit o již zmíněném Michalu Hrubém. Jeho jméno se objevilo na scéně už před časem. V útrobách sociálnědemokratického aparátu se však na něj příliš netvářili.
Zcela nové tváře
V minulém týdnu se na ministerstvu financí začala skloňovat také zcela nová jména. Jedním z nich, zřejmě prosazovaných sociální demokracií, je Jiří Havel působící na Univerzitě Karlově. Ten se dlouhodobě věnuje kapitálovému trhu a kandidoval i do Komise pro cenné papíry. Podle některých zdrojů jej dokonce poradci doporučili tehdejšímu ministru financí Ivanu Pilipovi. Havel rovněž vystupoval jako expert ČSSD.
Své želízko v ohni však chce mít vzhledem k rozložení sil ve sněmovně i ODS. Proslýchá se, že žhavým kandidátem je Jan Stiess, odvolaný předseda představenstva a generální ředitel společnosti All In, dceřiné společnosti Komerční banky. Ten by mohl být přijatelný pro ČSSD i ODS, šušká se na Svobodově ministerstvu. Zároveň se ale dodává, že je naprosto nepřijatelný právě pro šéfa tohoto úřadu. Jeho případné zvolení by mohlo udělat těžkou hlavu vedení Komerční banky, protože jím byl z All In doslova vyhnán. Protože Havel i Hrubý představují eventuality skloňované jen někde a potichu, vše napovídá tomu, že nového šéfa výkonného výboru FNM hned tak mít nebudeme.
„Pokud jsme na prezidium fondu mohli čekat půl roku, tak ten týden ještě vydržíme, komentoval v této souvislosti opětovné odsunutí volby nového prezidia Hrubý. Prezidium by mělo také schválit úpis podřízeného dluhu České spořitelny. Tento krok čeká na své posvěcení už dost dlouho. Spořitelna posílení kapitálu akutně potřebuje do konce letošního roku. Pokud by k volbě nového prezidia ve sněmovně nedošlo, je podle Hrubého možné, aby úpis za určitých okolností schválila pouze vláda. Rovněž Konsolidační banka potvrdila, že je připravena namísto fondu posílit kapitál spořitelny, pokud kabinet vydá souhlas. Zúčastněné strany tak patrně vytvářejí časový prostor pro další jednání o osudech FNM.
