Kdy se u vás začala potíž s rostlinami klonu 72 objevovat?
V roce 2010 jsme přesazovali chmelnici, chtěl jsem obnovit staré porosty, aby přišly nové, výkonnější. První ani druhý rok se to nepozná, až třetí rok se mi to zdálo nějaké podivné, tak jsem kontaktoval zástupce Chmelařského institutu. Řekl mi, že tam mám pěstitelské nedostatky. Tak jsem se na ně zaměřil, ale další rok se to opakovalo. A to mi zase řekl, že tam mám jiné nedostatky.
Co bylo dál?
Když se to opakovalo dva tři roky, přestalo se mi to zdát a začal jsem se s Chmelařským institutem dohadovat, že rostliny nejsou takové, jaké by měly být. Těch šišek je v tom chmelu prostě míň. Aje to tak i u rostlin, které jsem sázel vroce 2012, 2013 a2015.
Pokaždé šlo o klon 72 odrůdy Žatecký poloraný červeňák?
Ano, ze začátku jsem to totiž skutečně bral tak, že chyba vznikla na mé straně. Přitom jsem ale dělal všechno stejně jako na jiných plochách. Navíc staré porosty klonu 72 jsou naprosto v pořádku, ten chmel neztrácí kvalitu.
Hořké probuzení. Chmel ze Žatce produkuje nízké výnosy
Jak se k problému staví Chmelařský institut?
Oznámili jsme jim, že se nám to nezdá, byl tady pan ředitel Patzak, vehementně bránil institut. Tvrdí, že nižší výnosy způsobují klimatické podmínky, ale jestliže na starším klonu 72 se nic neprojevuje, chyba je jinde. Pan Patzak se prostě zuby nehty brání přiznat jakoukoliv chybu, o problému přitom ví i amatéři mimo obor.
Budete po institutu žádat nějaké kompenzace?
Snažil jsem se jednat, ale už nevěřím, že mi dodají tak kvalitní sadbu jako dřív. Chci se s nimi domluvit na finanční kompenzaci. Ten materiál dělá kolem sto tisíc korun na hektar, dalších zhruba 35 tisíc na přesázení.
Přečtěte si také:
Raněný chmel. České zlato ze Žatce ztrácí kvalitu
Pražanům nejvíce chutná IPA, říkají zakladatelé pivní rozvážkové firmy Peevo
Esej: Rána řepce na solar
