HOKEJOVÁ EXTRALIGA - Majitelé klubů tvrdí, že na tuzemském hokeji se vydělat nedá. Možná. Na druhou stranu na ledových plochách se hraje o stovky milionů korun. A ty dříve nebo později skončí v něčí kapse.
Její zápasy při vrcholu sezony v play-off zaplaví každý den televizní vysílání. Její kluby disponují rozpočtem přes sto milionů korun. Její hvězdní hráči berou až sedm milionů za sezonu. A ročně jejím „hrdlem“ proteče až jedna a půl miliardy korun. Taková je hokejová O2 extraliga. Jedna z nejcennějších sportovních značek v Česku.
Z titulu se po nervydrásajícím průběhu posledního ročníku těší tým HC Slavia Praha. V sedmém finále zdolal Karlovy Vary, největší překvapení uplynulého roku. A když se přímo na ledě s pohárem laskal i charismatický boss Vladimír Růžička, generální manažer, kouč, ale i spolumajitel klubu, mohl se radovat nejen ze sportovního, ale i ekonomického úspěchu.
Bez diváků nejsou koláče
Miliony plynuly především ze vstupného. Slavia hraje zápasy v pražské O2 Areně, nejmodernějším českém sportovním chrámu. Finále sledovalo 17 123 fanoušků, což je historický rekord tuzemské extraligy. Při této návštěvnosti plyne do pokladny Slavie jednorázový hrubý příjem 3,9 milionu korun. Průměrná domácí návštěva v celém play-off činila téměř dvanáct tisíc lidí. Takže podle odhadů pražský klub ze jedenáct domácích utkání jen na vstupném inkasoval 22 milionů korun.
V této souvislosti se mezi fanoušky vyrojily spekulace, že Slavia záměrně pustila soupeři z Karlových Varů šestý finálový zápas. A to proto, aby se klíčová bitva odehrála doma. A aby do pokladny proudily miliony. „Tomu se musím jenom smát,“ reaguje obchodní manažer Ladislav Blažek. „To si opravdu někdo může myslet, že bychom náš osud schválně nechali na jednom jediném zápase? To je absolutní blbost,“ dodává i kouč Růžička.
Je pravda, že podobně „zaručené“ zprávy se pravidelně objevují každou sezonu. Ale vždycky jde pouze o nepodložené spekulace. Je opravdu naivní si myslet, že ve finále extraligy by si nějaký tým dovolil takhle hazardovat.
Pokud jde o peníze, Slavia má další důvod jásat – inkasuje lákavé peníze i za postup do Ligy mistrů. Už jen za účast v této nové soutěži, kterou organizuje Mezinárodní hokejová federace, získá Slavia 300 tisíc eur, tedy v přepočtu přibližně 7,5 milionu korun. Což je podstatná finanční injekce. „Dá se říct, že tentokrát se opravdu finančně vyplatí vyhrát titul,“ říká Miroslav Tvrdý, prezident Slavie.
Alespoň bude na prémie
Proč vyplatí? Důvod je prostý. V extralize vítězné mužstvo od vedení soutěže žádnou finanční prémii nedostane a naopak samotné kluby musí ze svých už tak našponovaných rozpočtů platit hráčům dodatečné prémie za titul. Což jsou obvykle milionové položky. „A ten příjem za Ligu mistrů nám v tomto ohledu významně pomůže,“ reaguje Miroslav Tvrdý.
Vedení mistrovského týmu rovněž prozradilo, že výše prémií na hráče a realizační tým činila čtrnáct milionů korun. Nejedná se ovšem o bonusy výhradně za extraligové prvenství, ale jsou v něm zahrnuty i finanční odměny za postup do čtvrtfinále, semifinále i finále. Čtrnáct milionů se nerozdělí rovným dílem, záleží na každém hokejistovi, jak má postavenu svou hráčskou smlouvu. Někdo v ní má bonusy přesně specifikované (především starší zkušenější borci), u ostatních se jedná o kolektivní bonus. Slavia stejně jako většina ostatních klubů vydá na platy hráčů zhruba polovinu z rozpočtu.
Nejlépe placení hráči ligy pobírají ročně až sedm milionů korun, průměrný plat se podle odhadů pohybuje přibližně kolem 150 tisíc měsíčně. V průměru jsou platy hokejistů vyšší než ve fotbalové lize. Vážně se proto uvažuje o platových stropech.
Polovinu berou hráči
Rozpočet mistrovské Slavie činil v uplynulé sezoně 116 milionů korun, což byl třetí nejvyšší mezi všemi čtrnácti kluby. Vůbec největším rozpočtem (160 milionů) disponovala Sparta, která celkově skončila na šestém místě. Druhým nejvyšším (150 milionů) se mohli chlubit v Pardubicích, ale moc platné jim to nebylo. Ambiciózní klub, mistr ligy z roku 2005, se dlouho nemohl vymanit ze dna a v závěrečném účtování mu náleží nelichotivá dvanáctá pozice.
NEJLÉPE PLACENÍ HRÁČI
(plat kolem sedmi milionů korun za sezonu)
jméno - klub Roman Čechmánek - Třinec
Milan Hnilička - Liberec
Jiří Dopita - Znojmo
Ján Lašák - Pardubice
Petr Nedvěd - Sparta
Rozpočty hokejových klubů jsou velmi napjaté. „Lidé si neuvědomují, jakou dřinu stojí sehnat tolik peněz,“ říká Tomáš Král, prezident plzeňského klubu. Drtivá většina finančních prostředků do klubů putuje přes generální sponzory, hlavní sponzory, hlavní partnery a partnery. Někdo dává miliony, někdo desetitisíce. „Ale všech si musíme vážit. Každý dává, co má. Pro někoho je málo deset milionů, pro někoho je moc i deset tisíc,“ říká Miroslav Vaněk, karlovarský generální manažer.
Kluby mívají až sto sponzorů, síť obchodní partnerů je tedy velmi rozsáhlá a spletitá. Například generální partner Slavie, což je firma Skanska, dává ročně podle odhadů dvacet milionů. Příjem ze vstupného na rozdíl od zámořské NHL tvoří zanedbatelnou část rozpočtů (v průměru deset procent, jinde i mnohem méně).
Reklama na každém rohu
V NHL pochází ze vstupného naopak drtivá většina prostředků klubů. Důvod je jasný – haly jsou v průměru pro 15 až 22 tisíc lidí, více než polovina klubů se může pochlubit až 98procentní naplněností. Průměrná cena vstupenky je padesát dolarů, domácích zápasů se hraje 41. Což při jednoduchých počtech dává roční příjem ze vstupného (v hale pro 20 tisíc lidí) přes 40 milionů dolarů.
Proto v zámoří nevidíte tak pomalovanou ledovou plochu nebo dresy plné nejrůznějších log a názvů. Dresy a ledové plochy jsou v NHL posvátné, slouží výhradně k propagaci klubu. Jaký to rozdíl oproti Česku. Puk na ledě ve změti reklam skoro nevidíte a na hráčských úborech mnohdy samotné logo klubu úplně zaniká. A nemluvě o názvech. HC Mountfield, HC Lasselsberger Plzeň či HC Geus Okna Kladno. Konec konců ani samotná extraliga se už neobejde bez nějakého přívěsku. Kdo platí, chce být vidět.
Na rozdíl od fotbalu se v hokeji nepohybují takové peníze za přestupy hráčů. Nefungují tržní principy, existují pouze tabulkové ceny. Nejvíce si manažeři stěžují na naprosto nerovný vztah s NHL – podle uzavřené smlouvy mezi Mezinárodní hokejovou federací a NHL dostane klub za hráče, jenž do zámoří odejde, fixní částku 200 tisíc dolarů. Ve fotbalu se přitom běžně točí mnohamilionové sumy.
Kluby rovněž dostávají příspěvky od společnosti BPA, tedy hlavního marketingového partnera extraligy. Tato firma má uzavřenu smlouvu s Českou televizí, od které inkasuje peníze za vysílací práva. Společnost má pod palcem i část reklamních ploch na stadionech, mantinelech, dresech hráčů i rozhodčích. Na oplátku BPA klubům ročně rozdělí odhadem 80 milionů korun, což činí přibližně 5,7 milionu na jednotlivý klub.
Jedná se přitom o fixní částku. Nezáleží, jestli dotyčný klub v minulé sezoně extraligu vyhrál, nebo skončil poslední. Nerozhoduje ani to, kolikrát se daný klub objevil v České televizi. Což některým manažerům nepřipadá spravedlivé.
Titulárním sponzorem extraligy je mobilní operátor Telefónica O2, ale výše dlouhodobého kontraktu nebyla zveřejněna.
