Salámem na vydřiduchy

Dodavatelé si zřejmě vylobbují ochranu. Ale jen ti velcí

Mortadela nebo gothaj? I salámy jsou dobré jako zbraně Potravinářské komory České republiky (PK) na podporu vítězství legislativní novinky, kterou Poslanecká sněmovna vaří proti obchodním řetězcům. „Mortadela z dovozu stojí dvě stě korun za kilo, naprosto shodný masný výrobek typu gothajského salámu, leč české výroby, koupíte za 75 korun za kilo. Jeho producent ovšem od odběratele obdrží pouze 36 korun za kilo,“ uvádí mluvčí PK Dana Večeřová jeden z příkladů, které mají svědčit o tom, jak řetězce tlakem na ceny likvidují české potravináře a s nimi zemědělce. Svaz obchodu a cestovního ruchu komoru osočil, že šíří poplašné zprávy. Obchodníci naopak varují, že menší tuzemské dodavatele položí na lopatky právě zákon o významné tržní síle a jejím zneužití, jak poslanci ČSSD nazvali svůj osmý pokus o regulaci řetězců. Tentokrát už zřejmě úspěšný.

Tvrdší znění „Obchodník je povinen odebrat cokoli, s čím dodavatel přijde, a zákazník je povinen to koupit. Pokud tato věta nebude v chystaném zákoně, bude nový předpis na nic,“ komentuje legislativní snažení jednatel řetězce Globus Petr Vyhnálek. Několikrát zval předkladatele, aby jim osvětlil, jak takový podnik vlastně funguje, co je napsáno v obchodních smlouvách. „Nikdo nepřišel,“ trpce konstatuje. „Antiřetězcový“ zákon s ambicí zabránit jednostranně výhodné pozici odběratelů nejprve tlačil sněmovnou stínový ministr zemědělství Michal Hašek (ČSSD). Poté, co se stal jihomoravským hejtmanem a vzdal se poslaneckého mandátu, se předlohy ujal jeho stranický kolega Ladislav Skopal, dosud neúspěšný předkladatel podobných receptů na usměrnění řetězců. Hašek ani Skopal pozvání od obchodníků nevyužili, a to mohli třeba vidět, jak to chodí v centrálním skladu Teska, velkém jako jedenáct fotbalových hřišť. Sněmovna má návrh zákona projednat ve druhém čtení na schůzi začínající v úterý 28. dubna. Poslanci však nebudou hlasovat o znění, které propustili prvním čtením. Z více než ročního pobytu v dolní komoře totiž vzešel nový návrh, výrazně tvrdší. Aktuální verze upustila od etického kodexu, zakázané praktiky a detailní podmínky obchodních vztahů namontovala přímo do zákona, respektive do jeho šesti příloh.

Svazová přestřelka Autoři zákona, který má napravit pokřivené vztahy mezi dodavateli a odběrateli, před sebou viděli vydřiduchy ztělesněné nadnárodními řetězci. V žaludku jim při psaní ležely marže obchodníků údajně až sto procent u jogurtů, nebo dokonce až tři sta procent u rohlíků. „Zisky jdou do mateřských centrál řetězců, zatímco potravináři a zemědělci jsou ožebračováni až nestydatě nízkými výkupními cenami,“ prohlašuje mluvčí PK. Proti tomu se ohradili představitelé maloobchodních sítí sdružených ve svazu obchodu. „Finanční prostředky, a to často ve větším objemu, než v jakém jsou z prodeje zboží v České republice vygenerovány, společnosti investují do dalšího rozvoje maloobchodu v této zemi,“ reagoval šéf svazu Zdeněk Juračka. Odmítá také tvrzení PK o nevídaných maržích prodejců ve výši několika set procent. Na obranu přikládá zjištění Českého statistického úřadu, dle kterého průměrná marže v tuzemském maloobchodu v minulém roce představovala 22,6 procenta, což znamenalo meziroční pokles o 0,2 procenta.
„Výhodné ceny, na něž lákají obchodníci, nemusí být pro spotřebitele vůbec výhodné,“ upozorňuje mluvčí PK. Pro ilustraci zvolila mléčné výrobky: „Zatímco farmářská cena mléka za poslední rok klesla o více než čtyřicet procent a zhruba o tolik méně platí obchodníci mlékárnám, třeba jogurt stojí stále stejně.“ Petr Vyhnálek, který je rovněž viceprezidentem svazu obchodu, kontruje tím, že právě v mléčném sortimentu je prokazatelné množství výrobků, kupříkladu máslo či mléko, které meziročně zlevnily přibližně o padesát procent. Tedy více než surovina.

Velkoobchod v kleštích Chystaný zákon však může tvrdě dopadnout rovněž na velkoobchody, časté partnery jak řetězců, tak z druhé strany potravinářů a zemědělců. Přitom z dotazů týdeníku EURO vyplývá, že velkoobchodní firmy většinou nemají příliš ponětí o tom, co levicoví zákonodárci na ně pečou. Postihy, které hrozí odběratelům, mohou být zničující. Až deset milionů korun nebo deset procent z ročního čistého obratu. A opakovaně. Žádný z odběratelů si přitom nebude nikdy jistý, zda ten který dodavatel na něm nebude takzvaně závislý a neobviní ho ze zneužití v nerovnoprávném vztahu. „Kdo vás donutí podstupovat riziko sankce?“ namítá šéf Globusu. Je přesvědčen, že z nového zákona jednoznačně vytěží velcí dodavatelé, kteří ochotně zastoupí menší výrobce, potenciální žalobce na ústrky od obchodníků. Ti mohou tuzemské dodavatele nahradit zahraničními, u kterých nehrozí stížnosti na zneužití tržní síly. Návrh zákona vyjmenovává výhradně povinnosti odběratelů, ani slovo o povinnostech dodavatelů. Obchodníci sice tvrdí, že rodící se předpis je v praxi neaplikovatelný, v nejhorším se mu ale přizpůsobí. Jak? Třeba posílením prodeje pod vlastními značkami. Na omezení konkurence svedou avizované zdražení potravin. Že to se do krámu levice zrovna nehodí? To teď poslanci neřeší.

BOX: Za Paroubka opatrněji Paroubkova vláda označila v lednu 2006 za opodstatněnou tehdejší, nakonec neúspěšnou snahu sociálnědemokratických poslanců zabránit zneužití ekonomické závislosti novelou zákona o hospodářské soutěži. Před jejím přijetím ovšem doporučila vypracovat ekonomickou analýzu, jak se regulace promítne do cen pro spotřebitele. „Aby z jejich pohledu nedošlo k ještě většímu tržnímu selhání, než jaké se snaží návrh zákona řešit,“ upozornil tehdejší kabinet premiéra Jiřího Paroubka. Jeho straničtí souputníci ani nyní žádný rozbor nemají. „V Česku jsou ceny potravin nižší než jinde. Nejsem schopen říct, jak se bude vyvíjet trh, ale zákon určitě ke zdražení nepovede,“ je přesvědčen jeho předkladatel Ladislav Skopal. Pro cestu předpisu sněmovnou mu vedle komunistů mají pomoci hlasy zelených.

BOX: Aktuální definice Co je významná tržní síla
- takové postavení odběratele vůči dodavateli, kdy se v důsledku situace na trhu stává dodavatel závislým na odběrateli ve vztahu k možnosti dodávat zboží spotřebitelům a kdy si odběratel může vynutit jednostranně výhodné podmínky
- posuzuje se zejména s ohledem na strukturu trhu, překážky vstupu na trh, tržní podíl dodavatele a odběratele, jejich finanční sílu, velikost obchodní sítě odběratele, velikost a umístění jeho prodejen
- není-li prokázán opak, má významnou tržní sílu odběratel, jehož čistý obrat přesáhne pět miliard korun
Pramen: Komplexní pozměňovací návrh k předloze zákona

BOX: Co bude zakázáno Odběratel nesmí:
- prodávat výrobek za cenu nižší, než byla jeho skutečná nákupní cena
- inkasovat zalistovací poplatek
- mít retroaktivní prospěch ve formě slev, provizí nebo dohod o obchodní spolupráci
- vracet zboží, a to zejména při zpětném prodeji
- automaticky profitovat z příznivějších podmínek, které obchodní partner schválil konkurenčním podnikům
Pramen: Návrh zákona