Zkoumání podpory v případě IPB/ČSOB pokračuje i po vstupu
Vstup Česka do Evropské unie měl přinést jistotu, že už nikdo nezpochybní pomoc, kterou v minulosti poskytl stát zdejším bankám. Nestalo se. Takzvaná „interim procedura“, jež měla smést ze stolu všechny případy české veřejné podpory z minulosti, totiž nekončí a Brusel nadále bude zkoumat tři případy pomoci – při převzetí bývalé IPB Československou obchodní bankou (ČSOB), při řešení krize v bývalé Agrobance a také pomoc města Prahy malé První městské bance. Brusel přitom ještě v březnu předpokládal, že se vše podaří posoudit do konce dubna.
Současný stav ještě neznamená tragédii, neboť se našlo šalamounské řešení, které spočívá právě v tom, že „interim procedura“ bude pokračovat ještě po vstupu. To je možné díky tomu, že Brusel má tříměsíční lhůtu na posouzení každého případu, který mu Praha předložila. Tato lhůta se navíc počítá od chvíle, kdy Evropská komise získává poslední informace v té či oné kauze. Teoreticky je možné proceduru neustále protahovat tím, že Brusel bude žádat další doplňující vysvětlení. České ministerstvo financí nicméně věří, že vše se podaří uzavřít do jednoho až tří měsíců.
Jedna uzávěrka už ovšem vypršela: Česko muselo nejpozději do konce dubna předložit veškeré zásadní informace. Nyní už je definitivně vyloučeno, aby Praha nějak měnila svou argumentaci při obhajobě veřejné pomoci.
Po vstupu do EU českému státu a tuzemským bankám navíc hrozí, že by Brusel mohl zahájit klasické šetření státní pomoci podle přísných unijních pravidel. To však v době, kdy ještě nebyla uzavřena „interim procedura“, není příliš pravděpodobné.
Dobrý a špatný scénář.
Otázkou je, proč se dosud nepodařilo všechny případy uzavřít. Generální ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž, které řídí komisař Mario Monti, si několikrát v minulosti stěžovalo, že stále nemá všechny potřebné informace. Spekuluje se o tom, jakou roli hraje lobbing Nomury jako bývalého vlastníka IPB, která zpochybňuje pomoc ČSOB. Z vyjádření představitelů komise se zdá, že se postoj Bruselu v kauzách IPB/ČSOB a bývalé Agrobanky, jejíž zdravou část převzala GE Capital Bank, poněkud přitvrzuje a že se očekávání tlusté čáry za veškerou minulou veřejnou podporou nemusí naplnit.
V zásadě existují dva možné scénáře. Ten méně příznivý pro Prahu by spočíval v tom, že se z obou balíků vydělí ta část pomoci, která je po vstupu do EU ještě relevantní. Jde především o sliby odškodnění, které poskytla Česká národní banka ČSOB a GE Capital Bank pro případ, že se ještě najdou nějaké nečekané resty z doby před převzetím IPB a Agrobanky. Pokud by tyto „indemnity“ byly označeny za „stále aplikovatelnou“ pomoc, zkoumala by se jejich slučitelnost s evropskými pravidly. Není vyloučeno, že by pak Brusel žádal nějaké kompenzace nebo rychlejší likvidaci slibů odškodnění, které v případě ČSOB měly platit až do roku 2016.
Takové řešení by však pro Brusel mohlo být poměrně riskantní. Těžko by se zdůvodňovalo, neboť veškeré garance a sliby odškodnění se týkají pasiv a špatných aktiv z minulosti – z doby, kdy Česko ještě v unii nebylo. Evropská komise by zabředávala do bahna starých záležitostí. Část právníků nicméně upozorňuje, že podle přístupové smlouvy má Brusel na takový postup nárok.
České ministerstvo financí však nadále věří, že zvítězí podstatně příznivější scénář a celá státní pomoc nebude považována za „stále aplikovatelnou“. To by byla ona tlustá čára za minulostí. Praha soudí, že takovému verdiktu nasvědčuje i to, že podobným způsobem Brusel posuzoval i další případy včetně Komerční banky a České spořitelny.
Agrobanka tvrdší oříšek?
Zprávy z Evropské komise naznačují, že státní pomoc bývalé Agrobance považuje Brusel za ještě komplikovanější než kauzu IPB/ČSOB. Jde zde zřejmě také o put opci, která opravňuje za určitých okolností GE Capital Bank, aby vrátila koupenou část Agrobanky. Odborníci nicméně soudí, že z technického hlediska jsou obě záležitosti podobné – jde o takové či onaké sliby odškodnění. Společnou charakteristikou je i to, že stát zachraňoval problémové soukromé banky jejich předáním novému majiteli.
Rozdíl je nicméně v tom, že ČSOB je svou velikostí významnější bankou jak pro český bankovní sektor, tak pro současného vlastníka, kterým je navíc finanční ústav z členské země EU. ČSOB hraje v portfoliu belgické KBC mnohem důležitější roli než česká GE Capital Bank v portfoliu svého stejnojmenného nadnárodního majitele.
Nelze opomenout ani to, že česká vláda si v Bruselu (a u Maria Montiho zvlášť) rozhodně nezískává velké sympatie svými plány mimo bankovní oblast. Evropská komise je rozčarována neustálými snahami Prahy obelstít Brusel a zajistit státní pomoc Třineckým železárnám. Právě dohady kolem Třince v minulosti častokrát vytlačovaly problematiku pomoci bankám do pozadí pozornosti, i když ji bylo nutné urychleně řešit.
