Ministerstvo financí připravilo nový návrh privatizace
Zatímco vládní koncepce z června 1999 nepočítala s prodejem státních podílů v distribučních společnostech plynu a elektřiny, nejnovější říjnová varianta navrhuje okamžitý prodej akcií FNM v Pražské energetice a v Pražské plyn árenské, a to formou dražby. Vláda hodlá dále privatizovat ve veřejné jednokriteriální soutěži 8,315 procenta akcií Středočeské energetické, nicméně i po tomto kroku bude stát v této společnosti ještě držet nadpoloviční většinu. Vyplývá to z nejnovějšího dvanáctistránkového materiálu ministerstva financí, který má týdeník EURO k dispozici.
Signál od konzultantů. Ze šestnácti distribučních společností si stát hodlá zachovat minimálně do února 2000 ve čtrnácti z nich nadpoloviční akciový podíl. „Podle informací ministerstva průmyslu a obchodu po celou dobu přípravy privatizace konz ultační firmy signalizují, že výnos z privatizace bude vyšší, když budou platná jasná pravidla podnikání a liberalizovány ceny, uvádí materiál. Sociálnědemokratická vláda tuto legislativu hodlá připravit do roku 2001.
Resort Pavla Mertlíka dále navrhuje vládě, aby uložila ministru průmyslu a obchodu předložit do konce ledna 2000 „expertizu optimálního způsobu privatizace elektroenergetiky a ověřit optimální způsob privatizace podniku ČEZ tak, aby nebyla osl abena ekonomická stabilita společnosti při nutnosti dostát úvěrovým závazkům a podmínkám, za nichž byly poskytnuty . Grégr původně chtěl víc času - až do léta příštího roku.
Nový návrh uvádí, že zatím není rozhodnuto, zda akcie jednotlivých distribuček stát bude prodávat jednomu strategickému partnerovi, několika strategickým investorům, na Burze cenných papírů, či integrovat je do společností ČEZ a Transgas, které ovládá.
Kombinace nerozhodnosti a záměru vlády spíše posilnit monopol Transgasu a podniku ČEZ znepokojuje zahraniční investory, kteří podle deníku Financial Times podstupují velké riziko. „Česká vláda ještě musí vypracovat plány na privatizaci a liberalizaci. Reformy byly zpomaleny přáním držet v českých rukou strategické podniky v obavě, že cizí vlastnictví by vedlo k dovozu energie a ke zvýšení poplatků v domácnostech, upozorňuje list evropských finančních kruhů.
Dividendy a liberalizace. Srovnáme-li červnovou strategii s říjnovou, objevil se - pravděpodobně pod tlakem lobbistů - další způsob privatizace energetických společností. Jedná se o prodej podílů Fondu národního majetku (FNM) penzijním fondům. „Jde o poměrně běžný druh vlastnictví ve stabilizovaných tržních ekonomikách, jehož role u nás vzroste v souvislosti s důchodovou reformou. Na druhou stranu by tím stát přenechal aktivní kontrolu současným akcionářům vzešlým z výprodeje akcií obcemi, neboť penzijní fondy přistupují k vlastnictví pasivně (nepodílejí se na odborném vedení firem ) a také investice do společností by byly minimální. Naopak, penzijní fondy očekávají stálé dividendy, což by způsobilo zvýšený tlak na liberalizaci cen, aby hospodářské výsledky společností dosáhly výše zaručující jistotu výplaty dividendy na přija telné úrovni rentability vloženého kapitálu, uvádí svoje stanovisko ministerstvo financí k této variantě privatizace.
Mertlíkovi úředníci připomínají, že „zatím si žádný z pasivních investorů neponechal akcie distribučních společností v delším držení, ale dříve či později je prodal s co možná nejvyšším ziskem zájemcům z energetického sektoru . Mater iál by proto s účastí penzijních fondů počítal pouze při privatizaci, respektive snižování státního podílu ve společnosti ČEZ. Odkrýt záměr investorů. Zahraniční investory možná trochu uklidní skutečnost, že se mohou účastnit dražby o 49,18 procenta akcií Pražské plynárenské a o 48,19 procenta akcií Pražské energetiky.
Avšak ani tento krok vlády nelze vykládat jako odhodlání k velkému privatizačnímu skoku. Důvodem je jednoduše skutečnost, že stát ztratil v uplynulých letech majoritu, neboť investoři skupovali „kuponové akcie a akcionářská práva od obcí . Investorem v Pražské plynárenské je německá společnost RWE Energie s 11,7 procenta akcií, nicméně materiál ministerstva financí se nevzdává naděje, že ještě před vyhlášením veřejné soutěže majoritu v této společnosti přece jen získá státní Transgas. Motivem je obava, že „hrozí v menší míře možnost nechtěných dovozů energií, které by mohly ohrozit nasmlouvané kontrakty Transgasu . Strach z ohrožení odběrů od společnosti ČEZ cítí ministerstvo financí i v případě prodeje podílu FNM v Pražské energeti ce, avšak nepočítá s tím, že by se ČEZ pokusila tuto společnost ovládnout. V Pražské energetice drží drážďanská společnost GESO 16,49 procenta akcií.
Prodej pražských distribuček podle materiálu přinese „okamžitý výnos z privatizace, akceleruje tvorbu nové energetické legislativy, odkryje záměr zahraničních investorů a ukáže možnosti fungování trhu . Tržní hodnotu obou společností ministers tvo financí odhaduje na zhruba pět miliard korun, přičemž výnos z prodeje státních podílů by podle materiálu resortu měl tuto hodnotu značně převýšit bez ohledu na neukončenou cenovou regulaci.
Němcům chybí motivace. V případě společnosti Středočeská energetická se jedná o manévr s 8,315 procenta akcií, který by státu přinesl několik set milionů korun, aniž by ve firmě ztratil většinový podíl (FNM momentálně vlastní 58,32 procent a akcií). Vládní materiál z června 1999 ještě počítal s tím, že výnos přesáhne 1,3 miliardy korun, což znamená, že by se jedna akcie prodala za pět tisíc korun. Do října se toto velké očekávání stalo pouhou iluzí málo informovaných úředníků. „V ýnos pravděpodobně nebude takový, jaký byl původně očekáván. Společnosti RWE Energie se totiž podařilo získat blokačních 34 procent akcií, tudíž k dalším nákupům nemá větší motivaci, uvádí zpráva ministerstva financí. Od vzniku tohoto materiálu dok once podíl RWE ve Středočeské energetické překročil 35 procent a tuto zprávu člen představenstva německé firmy Klaus Bussfeld označil za „posílení již ohlášeného dlouhodobého partnerství v českém energetickém obchodu .
Ministerstvo financí se nyní bude snažit pomocí spolupráce s makléřskou firmou Atlanta Safe zvýšit budoucí příjem z prodeje akcií. „Atlanta Safe nabízí společný postup při prodeji zhruba čtyř procent akcií svých mandantů - obcí. Tím by byl spo lečně nabízen balík přesahující deset procent základního jmění společnosti, což by mohlo některé zájemce oslovit, uvádí materiál ministerstva financí.
Mertlíkův resort pomocí expertní studie hodlá prověřit možné vynětí přenosové soustavy (ČEPS) ze společnosti ČEZ. Podle informací týdeníku EURO jde o myšlenku, kterou vehementně prosazuje náměstek Jan Mládek. Postup by byl následující: podíly Fondu národního majetku ve třech distribučních společnostech elektřiny by stát prodal za symbolickou cenu společnosti ČEZ a „ČEZ výměnou odprodá Fondu národního majetku za symbolickou cenu (či nominální hodnotu) svůj padesátiprocentní podíl plus jednu a kcii (variantně 67 procent či 100 procent) v akciové společnosti ČEPS (přenosová soustava) . Účetní hodnota ČEPS podle informací týdeníku EURO po čerstvém přecenění činí kolem 20 miliard korun (dříve 7,3 miliardy).
Tento výměnný obchod v sobě skrývá několik pastí, které při přípravě zřejmě úředníkům ministerstva financí unikly. Podle informací týdeníku EURO vyčleněním přenosové soustavy z podniku ČEZ by úvěrující banky mohly z pohledu vlády nepříjem ně zazmatkovat, protože se změní podstata firmy, které půjčovaly. Může se stát, že banky budou žádat rozdělení dluhu mezi ČEZ a ČEPS, nové formy státních záruk, změnu dluhové služby a podobně.
U podílů FNM a ČEZ ve zbývajících elektroenergetických distribučních podnicích ministerstvo financí doporučuje zvážit prodej ve veřejném výběrovém řízení prostřednictvím vybraného poradce. „Konkrétní návrhy a dohody se společností ČEZ budou vládě předložené ke schválení do 31. ledna 2000, uvádí materiál. Tento záměr je zatím v rozporu s navrhovanými kroky ministerstva průmyslu a obchodu, které by všechny distribučky raději vidělo v náručí podniků ČEZ a Transgas. Proto při projednávání privatizace energetických společností se očekává ostrý střet mezi ministrem Mertlíkem a Grégrem.
U podílů Fondu národního majetku ve zbývajících sedmi plynárenských distribučních společnostech ministerstvo financí navrhuje prověřit spoluúčast státního Transgasu na jejich „privatizaci . Znamená to, že alespoň v otázce plynárenství mezi oběma zmíněnými ministry zatím panuje shoda. Slovo „zatím je na místě, protože se spekuluje o tom, že Mertlík se vydává salámovou taktikou. Nejdříve zkusí vyhrát nad Grégrem bitvu o privatizaci elektroenergetiky a příští jaro vyrukuje s podobným plánem na privatizaci plynárenského sektoru. V té době totiž ministerstvu průmyslu a obchodu mo žná bude velet nový člověk - i myšlenkově.
