Cesta do opozice příští rok na podzim by těžce poškodila Babišovo podnikání
Babišovské volební tsunami v krajích se drobet zaseklo. Přetavit dvacetiprocentní volební vítězství ve vládu nad regionem totiž vyžaduje politické schopnosti a dispozice, kterými hnutí ANO programově nedisponuje. T ím nejdůležitějším, co mu chybí, je tzv. koaliční potenciál, tedy schopnost nacházet společné zájmy s dalšími stranami a na jejich základě vytvářet spojenectví, které z principu musí být kompromisní a založené na dělbě moci a vlivu.
Jenže kde to vzít a nekrást, když miliardářský majitel hnutí pověstně chyběl ve škole, zrovna když se probíralo dělení. Babiš ve svém podnikání nikdy neměl partnery. Všichni, kdo měli pocit, že se jimi mohou stát, dopadli tak, že mu nyní nemohou přijít na jméno. Ve svých společnostech je zásadně stoprocentním vlastníkem.
Politika není byznys
Takhle genetický kód mu sice pomohl k razantnímu proniknutí do politiky a získání nemalého vlivu, je ale zásadní překážkou pro dosažení vrcholu. Česká společnost je prostě normálně politicky strukturovaná a kupodivu i extrémním formám populismu odolná. Přes všechny marketingové triky a mediální masáže pořád osm lidí z deseti volí proti Babišovi. Bez kompromisů a koalic to holt nejde.
Jenže jak dělat kompromisy a koalice s těmi, které denně označuji za flákače, zloděje a podrazáky a na každého z nich mám složku? Když navíc přesně na tomto je založen celý můj politický program tolik konvenující rozšířenému hospodskému pojetí politiky. V byznysu to funguje dobře. Konkurenta na trhu poškodím, co to jde, a pak ho levně koupím. Tahle Babišova akviziční metoda má v politice jistá omezení. Konkurenční partaj prostě nelze akvírovat. Ne že by se některé nejmenované tradiční strany s neomezeným koaličním potenciálem nedaly koupit. Jenže taková partaj tímto krokem automaticky ztrácí kapitál, tedy voličskou základnu, a stává se tak bezcennou. A získání jejích voličů současnou Babišovou rétorikou je možné jen v situaci, kdy mám k dispozici Šlachtu a Ištvana sjejich unikajícími odposlechy.
Tedy tím, že jim jejich dosavadní volbu opravdu důkladně znechutím. Současné pokřikování aurážky naopak voliče kolem jejich partají stmelují. Je dost pravděpodobné, že se to ukáže už o tomto víkendu v druhém kole senátních voleb, kde má ANO čtrnáct kandidátů.
Ve stopách Paroubka
Tak se stává reálnou i možnost, že Babiš ty důležité volby příští rok na podzim sice vyhraje, ale z vlády se bude poroučet, protože se ostatní dohodnou proti němu. Nakonec na to, že současnému ministrovi financí hrozí osud Jiřího Paroubka, upozorňoval autor tohoto editorialu již vícekrát.
Cesta do opozice je však pro Babiše něco úplně jiného než pro kteréhokoli běžného politika. Měla by totiž pro něj obrovské náklady. Následovala by revize dotačních pravidel, kontrola již proplacených dotačních titulů, kontrola a revize kontraktů mezi firmami z impéria Agrofert a státním sektorem, odchod lidí spojených s Agrofertem ze státních firem, změna přístupu financujících bank. Babišovo podnikání by bylo těžce poškozeno.
Současný ministr financí tak udělá vše pro to, aby se udržel u moci. Jestli však pochopí a dokáže změnit svou přirozenost, začne hledat spojence, a když je najde, tak je přesvědčí, že nedopadnou jako jeho bývalí obchodní partneři, je ve hvězdách. Bez toho ale nakonec porazí sám sebe a bude ho to opravdu hodně bolet.
Nicméně o tom, že by jeho odchod z politiky této zemi pomohl, není třeba pochybovat.
O autorovi| Pavel Páral, paralp@mf.cz
