Francouzi nechtějí být jediným favoritem
Německý koncern E.ON, který se v posledních měsících opakovaně hlásil k privatizaci české elektroenergetiky, zřejmě vyklidí pole. Týdeník EURO má tuto informaci z diplomatických kruhů a potvrdily ji i zdroje blízké německé firmě. Koncern podle nich svou účast nyní vážně zvažuje. Pokud Němci svou účast vzdají, zůstane ve hře prakticky jediný kandidát – francouzská státní společnost Electricité de France. Důvodem změny postoje E.ON mohou být protitemelínské nálady v domovském Bavorsku. Koncern se navíc obává, že nebude moci vyhovět požadavku české vlády na převzetí odpovědnosti za provoz Temelína a skladování jaderných odpadů stejně jako závazky na odběr hnědého uhlí. Privatizační scénář předpokládá, že investor zajistí hnědouhelným dolům odběry v objemu 35 milionů tun ročně, a to po dobu patnácti let. Tento závazek má vládě vyřešit problém přebytku elektřiny po spuštění Temelína a hrozbu zavírání hnědouhelných dolů. Sociální plány jsou však v rozporu s požadavkem na budoucí nízkou a konkurenceschopnou cenu elektřiny. Zlaté oči. Vláda nabídla k prodeji nejen ČEZ, ale i podíly v domácích distribučních společnostech. Lukrativní sousto je však zřejmě těžko stravitelné. Předběžný zájem údajně projevilo jedenáct společností. Dosud ho však oficiálně potvrdily pouze EdF a E.ON. Tendr ovšem probíhá značně nestandardním způsobem. Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr minulý měsíc prosadil návrh na zrušení výběru poradce. Mnozí pozorovatelé se obávají, že po takovém kroku může následovat i další změna – například rozhodnutí o rychlém a exkluzivním jednání s předem vybraným zájemcem. Tím by mohl být francouzský EdF. Po odchodu exministra financí Pavla Mertlíka nemá Grégr v kabinetu prakticky žádného oponenta. Ve vládě už vloni v říjnu prosadil svou vizi privatizace společnosti ČEZ spolu s balíčkem distribučních společností a podmínky, které nejlépe vyhovují právě EdF (EURO 41/2000). Francouzi ovšem o přímý prodej nestojí a tvrdí, že by nebyl výhodný ani pro stát. „Chceme jasnou a transparentní soutěž. Pouze v ní si může být stát jistý, že vybral nejlepší nabídku, uvedl pro týdeník EURO jeden z šéfů EdF pro českou akvizici Didier Marchand. „Tato privatizace je v sektoru energetiky největším projektem v Evropě. EdF chce navíc v Česku působit jako dlouhodobý investor. Proto si nemůže dovolit, aby kolem jejího vítězství vznikly jakékoli spekulace, dodal. Přímo u zdroje. V posledních měsících se zdálo, že EdF přece jen bude mít zdatného soupeře. Německý E.ON její náskok úspěšně doháněl. Firma lobbovala na nejvyšších místech a své plány opakovaně prezentovala i před odbornou veřejností. Naposledy 22. května při semináři na zámku Štiřín, kde jednatel E.ON Bohemia Miroslav Píše uvedl, že se firma chce stát největší soukromou energetickou společností v Evropě. Už v prosinci minulého roku se za zájmy E.ON postavil bavorský ministr hospodářství a dopravy Otto Wiesheu. „E.ON chce zdůraznit, že se zúčastní výběrového řízení na privatizaci elektroenergetiky, protože má i nadále zájem o účast na energetickém trhu v ČR, uvedl po setkání se svým resortním kolegou Miroslavem Grégrem. V březnu tohoto roku se E.ON představil premiéru Miloši Zemanovi a setkání se šéfem energetické větve koncernu Hans–Dieterem Harigem se zúčastnil i ministr Grégr. Ten se pak znovu s představiteli koncernu sešel o měsíc později na veletrhu v Hannoveru. Domácí ztráty. Zatímco v Čechách aktiva firmy stoupala, v domovském Bavorsku naopak sílily protitemelínské nálady. Ve čtvrtek 31. května koncern oznámil, že se chystá ukončit odběr elektřiny od firmy ČEZ. „Nemůžeme vyloučit, že se v rámci dohod o dodávkách elektřiny bude do německé sítě dodávat také energie vyrobená v temelínském reaktoru, uvedl přitom ještě 20. dubna předseda představenstva E.ON Energie Hans–Dieter Harig. Jeho prohlášení bylo reakcí na protitemelínskou podpisovou akci, která ovšem směřovala přímo proti jeho firmě. Cílem akce byl bojkot firmy E.ON za spolupráci s firmou ČEZ. Podpisy občanů měly donutit místní radnice, aby v městských elektrických podnicích vypověděly smlouvy s firmou E.ON. Neztrácejí glanc. Francouzi dosud v Česku masivní propagační kampaň nezahájili a ani svá setkání s českými politiky nezveřejňují. Francouzský ekonomický deník La Tribune koncem března informoval, že společnost Electricité de France poslala české vládě dopis, v němž dala najevo zájem o privatizaci elektrárenské společnosti ČEZ. „O privatizaci se zajímáme, ale obávám se, že EdF není v Česku pro širokou veřejnost příliš známá, uvedl koncem května pro týdeník EURO viceprezident pro střední a východní Evropu Paul Amoravain. Představitelé společnosti EdF nepovažují státní vlastnictví společnosti za překážku. Zdůrazňují, že státní ještě automaticky neznamená málo efektivní. „Nejlepším doporučením jsou naše výsledky, uvedl Paul Amoravain. Připouští, že vláda, která privatizuje státní podíl jinému státnímu podniku, může mít politické potíže. „Kritika takového kroku je velmi jednoduchá a prvoplánová. Například ČEZ je dobrá společnost, i když se státní účastí. A česká vláda se především musí snažit najít partnera, který tuto devizu neznehodnotí, uvedl viceprezident EdF. Italská lázeň. Kritiky týkající se pozice státního monopolu si společnost EdF v posledních dnech užila víc než dost. Její italský soused protestoval, že francouzský státní koncern získal dvacet procent akcií společnosti Montedison a že by mohl přes tuto soukromou firmu postupně ovládnout italský trh s elektřinou. Vlna protestů z řad podnikatelů i politických špiček nakonec donutila kabinet k poměrně drastickému rozhodnutí o omezení vlivu zahraničních státních koncernů. Podle vládního výnosu z 24. května tohoto roku budou mít státem kontrolované společnosti v italských energetických firmách jen omezená hlasovací práva. Paul Amoravain zdůrazňuje, že Francie plní směrnice Evropské unie beze zbytku. S liberalizací začala v roce 1999, tedy o něco později než například Německo či Velká Británie. Trh s elektřinou má však nyní otevřený ze třiceti procent, a to nikoli jen teoreticky, ale i prakticky. „Některé země deklarují otevřenost padesát i sto procent, a přesto se na jejich trh prakticky nedostanete, protože mají smluvní poplatky za přenos. Ve Francii je poplatek pevně daný a nezohledňuje vzdálenost, takže není pro dovozy diskriminační, vysvětluje viceprezident EdF. Svého dodavatele si mohou ve Francii vybírat zákazníci s roční spotřebou nad šestnáct gigawatthodin, kterou má v zemi na 1400 podniků. EdF se jim snaží nabídnout takové služby a ceny, aby u ní zůstaly. Vloni přišla o šedesát odběratelů a domácí spotřebu nyní pokrývá z pětaosmdesáti procent. Nejpozději na konci letošního roku se trh otevře i pro zákazníky se spotřebou nad devět GWh. V Čechách se s touto úrovní liberalizace počítá až za tři roky. Evropská jednička. Skupina EdF je v Evropě největším výrobcem i vývozcem elektřiny. Ve Francii působí už padesát let. V posledním desetiletí expandovala i do zahraničí, kde má nyní zhruba čtvrtinu ze svých výrobních kapacit. Elektřinou zásobuje 51 milionů zákazníků, z toho 20 milionů v zahraničí. Vloni vykázala obrat ve výši 34,4 miliardy a čistý zisk 1,2 miliardy eur. Německý E.ON je co do výroby elektřiny evropskou trojkou, za EdF a italskou firmou Enel. Skupina, která vznikla sloučením německých koncernů Viag a Veba, společně za minulý rok vykázala čistý zisk 4,18 miliardy a tržby ve výši 93 miliard eur. V české privatizaci elektroenergetiky je neopomenutelným účastníkem, i kdyby se nynějšího tendru odmítla zúčastnit. Je největším zahraničním investorem tohoto odvětví a má podíl v pěti distribučních společnostech. V některých z nich má významný vliv a například Jihočeskou, Jihomoravskou a Západočeskou energetiku de facto kontroluje už nyní.
