ÚOHS: Středisko cenných papírů zneužilo svůj monopol
Ze zneužití dominantního postavení na trhu viní jedna státní instituce druhou. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zaměřil na Středisko cenných papírů. Rozhodnutí o tomto porušení zákona dosud nenabylo právní moci, a tudíž nemělo být zveřejněno. Antimonopolní úřad se však sám dopustil indiskrece, když na svých internetových stránkách v jiné kauze rozhodnutí týkající se SCP cituje. „SCP zneužilo své dominantní postavení na trhu služeb souvisejících s evidencí zaknihovaných cenných papírů na újmu části spotřebitelů,“ stojí v dokumentu podepsaném předsedou ÚOHS Josefem Bednářem, který specifikuje dvě provinění. Za prvé to, že v novém ceníku služeb účtuje SCP vedení cenných papírů na účtu majitele pouze asi 0,1 až 0,2 procenta klientů, kteří tak hradí celkové náklady na poskytování této služby všem majitelům účtů cenných papírů. Za druhé potom, že státním orgánům SCP poskytuje služby zdarma a takto vzniklé náklady zahrnuje do cen služeb hrazených ostatními klienty.
Zneužití dominantního postavení je jedním z nejtěžších protisoutěžních hříchů a zákon na něj pamatuje až pokutami do výše deseti milionů korun nebo deseti procent z čistého obratu za poslední rok. V tomto případě ale ÚOHS podle citovaného dokumentu pouze SCP uložil, aby do tří měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí odstranilo závadný stav.
Papíroví boháči.
SCP změnilo ceník svých služeb od 1. srpna 2001. Hlavním zdrojem příjmů se staly poplatky za vedení cenných papírů na účtech majitele namísto poplatků za emise cenných papírů. Dílem k tomu došlo proto, že poplatky za emise byly kritizovány jako příliš vysoké a bránící rozvoji kapitálového trhu, dílem – a to hlavně – protože klesající počet emisí neumožňoval nadále financovat činnost střediska, jehož roční obrat činí téměř půl miliardy korun.
Tento krok byl od počátku terčem kritiky zejména z toho důvodu, že poplatky za vedení cenných papírů na účtech majitelů se stanovují podle nominální ceny, ačkoliv tržní hodnota je často mnohonásobně nižší. Jak uvádí Radek Létal, portfolio manager společnosti A&CE Global Finance, dochází k absurdním situacím, že člověk vlastnící významnou část akcií zbankrotovaného podniku je veden jako papírový milionář a SCP mu účtuje za své služby desetitisícové částky, ačkoliv jeho akcie nemají ani hodnotu známky na dopis. U velkých investorů – například Fondu národního majetku – přitom poplatky za vedení cenných papírů na účtech představují i milionové částky.
Marné naděje.
Kdo by však očekával, že antimonopolní úřad zjistil zneužití monopolního postavení SCP v tomto ohledu, dělal si marné naděje. Samotnou cenovou konstrukci Bednářův úřad nezpochybňuje. Ředitel Střediska cenných papírů Jiří Sedláček tvrdí, že ani není reálné účtovat jinak než podle nominálních cen: „Pouze asi patnáct procent titulů evidovaných v SCP je obchodováno na veřejných trzích, a lze tedy u nich zjistit tržní hodnotu. Akcionářům také nic nebrání, aby v případě, že se tržní hodnota jejich majetku výrazně odchýlila od nominálu, iniciovali změnu základního kapitálu firmy, nebo v případě, že jsou sami emitenty, tuto změnu provedli. Naopak by to bylo velmi žádoucí.“ Sedláček se kromě toho domnívá, že podle nominální ceny si stanovují své poplatky i soukromí depozitáři listinných cenných papírů, přičemž jejich ceny jsou desetkrát až třicetkrát vyšší než sazby SCP. S tím ovšem polemizuje Létal, který argumentuje ročním poplatkem 0,15 procenta tržní ceny za správu a uložení akcií u jedné z největších evropských bank. „Za tuto cenu investor dostává měsíční výpis o stavu a transakcích provedených s jeho cennými papíry, je upozorňován na valné hromady jeho společnosti, automaticky jsou mu inkasovány dividendy či úrokové výnosy v případě dluhových investičních instrumentů a tak dále. SCP, přestože účtuje z pohledu reálných cen zhruba dvojnásobek, nepředkládá investorovi kromě faktury zhola nic,“ tvrdí Létal.
Ať stát platí.
Sedláček důsledně rozlišuje pojem vedení účtu od vedení cenných papírů na účtu. Za vedení účtu SCP podle něj žádné poplatky neúčtuje: „Vedeme například osm set tisíc prázdných účtů, bez cenných papírů, a neúčtujeme si za to ani korunu. Tam, kde jsou cenné papíry, je SCP jejich depozitářem a podle Obchodního zákoníku nese odpovědnost za svěřený majetek. Nezpoplatňujeme tedy vedení účtu, ale služby spojené s výkonem funkce depozitáře.“ Šéf SCP také připomíná, že ÚOHS neoznačil za zneužití dominantního postavení cenovou konstrukci, ale to, že zpoplatněni jsou pouze ti majitelé účtů, kteří na nich mají majetek v nominální hodnotě nad jedenáct milionů korun.
Na vybranou.
Své rozhodnutí vydal ÚOHS letos v březnu a SCP proti němu podalo rozklad. O tom ale antimonopolní úřad dosud nerozhodl a Sedláček nemá ani informace, kdy tak učiní. Deklaruje sice přesvědčení, že Bednář nakonec uzná oprávněnost jeho námitek, ale fakticky to vypadá, že středisko počítá s negativním stanoviskem. Jedno ostří „Bednářovy sekery“ už bylo otupeno tím, že SCP zpoplatnilo své služby státním institucím. Druhou část problému chce SCP vyřešit tím, že dá klientům možnost výběru. Uhradí-li poplatky za vedení cenných papírů na účtu, jejichž výši si mohou sami vypočítat podle zveřejněného vzorce, budou mít převodové služby, výpisy z účtu a podobně za normální cenu. Nezaplatí-li poplatky za vedení cenných papírů na účtu, budou mít obratové služby s přirážkou. Sedláček má zato, že tím budou splněny požadavky ÚOHS na rovné postavení klientů a SCP se zároveň vyhne nezbytnosti draze posílat a každý měsíc vymáhat miliony faktur na haléřové částky. „Asi devadesát procent majetku evidovaného v SCP je na zhruba patnácti tisících účtů. Na zbylé dva miliony účtů připadá jen desetina. I kdyby se nám podařilo vyinkasovat všechny poplatky, získali bychom navíc dvaadvacet milionů, ale náklady by činily 490 milionů. To znamená, že bychom na vyrovnané hospodaření potřebovali zvýšit ceny o sto procent.“
Nejistá cesta.
Změna systému poplatků by měla být zavedena také od počátku příštího roku. Ostří sporu SCP se zpoplatněnými klienty se tím neotupí, ale nespokojencům zbude už jenom nejistá cesta domáhat se změny ceníku u soudu. Komise pro cenné papíry, která podle své mluvčí Radky Procházkové dostala loni i letos na SCP řadu stížností, na to nemá kompetence. Poslední možností pak je vůbec se služeb SCP zříci. „To, co na nás celý svět po skončení kuponové privatizace obdivoval, tedy vysokou míru dematerializace cenných papírů a s tím spojenou průhlednost akciového vlastnictví, nyní SCP svým krokem zcela zničilo,“ tvrdí Létal a nastiňuje chmurnou vizi: „Odhaduji, že v případě neměnné situace zmizí z evidence SCP do roku 2005 více než polovina v současnosti vedených akciových emisí. To vyvolá jen tlak na další zvyšování cen služeb SCP.“
