Jako osamělá borovice v palmovém háji působí už roky Stanislav Řezáč na scéně českého běžeckého lyžování. Ale neuschnul a stále prospívá. I bez závlahy ze státních zdrojů.
Foto: Martin Sidorjak
Na bílé pláni ledovce na rakouském Dachsteinu se ve stopě prohání skupina lyžařů v českých kombinézách. Tady Bauer, vedle Koukal, mezi nimi trenér Petrásek, servismani. O kus dál jede osamocený čahoun v černé soupravě. S malinkou českou vlaječkou na stehně míří opačným směrem. A ve vzduchu cítíte elektrizující napětí, hrozící bleskem.
Řezáč, to je, pane, zvláštní samostatná jednotka. Závodník, trenér, mazač, kuchař i řidič. „Kdyby žil v Norsku, jeho hvězda by svítila úplně jinak,“ říká o něm Jan Weishäutel, bývalý lyžař, nyní zástupce významných ski značek Madshus a Swix na českém trhu. A taky muž, který před 20 lety otevřel vlastní individuální cestu mladičké Kateřině Neumannové. Navzdory systému…
„Věřím, že znovu uspějeme i se stárnoucím Standou,“ usmívá se nad 37letým chlapíkem. „Když jsem náš návrh na podporu předložil šéfům norských firem, nikdo ani necekl. Naopak smekli. Rezak, jak oni říkají, to je tam pojem.“
| Stanislav Řezáč |
| • dálkový lyžař, 37 let • skvělý klasik, vyniká mocným soupažným záběrem • vyhrál všechny klasické laufy světa - až na Vasův běh • vítěz celé série FIS marathon cupu 2005 • nyní Patria Direct team (lyže, boty: Madshus, hole, oblečení: Swix) • rozpočet na sezonu: asi 500 000 korun |
Trénink? I na stavbě domu
Jeden z později pěti nejlepších dálkových lyžařů všech dob prošel tréninkovým střediskem mládeže v Jablonci, pak i libereckou Duklou. Jenže ve světovém poháru ani na mistrovství světa Řezáč nikdy neprorazil. A tak se před 11 lety vrhnul na laufy. Sám. S tréninkem i servisem mu pomáhal leda táta, postupně si sehnal sponzory. A vyhrál všechny velké závody po celém světě, od Ameriky přes italskou Marcialongu, německý König Ludwig lauf nebo norský Birkebeinerret až po Čínu. Včetně celého seriálu FIS marathon cupu v roce 2005.
K tomu vlastníma rukama postavil pro ženu a své dva kluky dva domy. Už chápete, proč je v českém prostředí terčem jízlivých poznámek (eufemisticky řečeno) namísto obdivu? Na vrcholný světový podnik se však za tu dobu nikdy nedostal. Vždycky mu kousek scházel. „Dostal příležitost několikrát, ale neměl na to,“ je přesvědčený reprezentační trenér Miroslav Petrásek.
Loni se však Řezáč znovu pokusil naplnit olympijský sen. Patria Direct zaplatila svazu celou podporu reprezentačního týmu dálkových lyžařů. A za to ho chtěla vidět na maratónu ve Vancouveru. Nemusel uspět, protože 50 km ve skupině ze světového poháru nebo při laufech – to je opravdu jiný sport. S jinými tratěmi i taktikou. Ale Řezáč stále tvrdí, že měl aspoň dostat šanci.
Následuj mou stopu…
„Jenže to nevyšlo. Z objektivních i subjektivních důvodů,“ říká Martin Kodýdek, obchodní ředitel PD, který už nechce dál pitvat dohody a nominační kritéria. „Teď půjdeme jinou cestou. Kromě podpory Standy chceme oslovit a motivovat i normální lyžaře.“
Svaz už nedostane nic, přesto tento model jistě podpoří celé lyžování. Za několikanásobně nižší peníze. Něco přes půl milionu. Za tyto peníze pořídí Řezáč sezonu. Vydělat si může až na prémiích. Na závodech i od Patrie. „V nejlepších letech jsem se dostal přes milion,“ přiznává.
Patria Direct Open team pak v duchu hesla „Následuj Standu Řezáče“ láká běžné lyžaře. Za to, že v zimě obléknou klubovou čepici a odjedou aspoň jeden lyžařský lauf, dostanou významné slevy až ke 30 procentům na materiál. Ten si musí sám koupit i každý výletník. A špičkový závodní pár lyží Madshus Nanosonic přijde na víc než 11 tisíc korun, k tomu vázání okolo tří, boty za sedm, hole za další tři. Oblečení, vosky, cesty…
Navíc mohou sledovat pravidelně rady i žebříček výsledků na webových stránkách (www.pdteam.cz). Tam najdete i srovnávací tréninkový deník Řezáče a „vzorového hobby jezdce“, 25letého makléře (a lyžaře) Tomáše Kálala. „Pro mě to je obrovská pocta mít možnost se takhle se Standou poměřit. I když trénuju až večer po práci a jezdím pro radost a zážitky,“ říká. Jeho cílem je pořadí Jizerské padesátky do první stovky.
Řezáč i jeho donátoři, pochopitelně zapálení běžkaři, touží po triumfu na legendárním Vasově běhu, nejslavnějším laufu světa. K tomu potřebuje nejen zdraví a formu, ale i perfektní servis na 90 km dlouhé trati po stopách švédského krále ze Sälenu do Mory. „Jen šest lidí na občerstvení je minimum. Aby se stihli přemisťovat podél celé trati. Jednou v tom šrumci nechytíte láhev s pitím a může být po šancích,“ upozorňuje. „Jezdím tam každý rok, letos už pojedenácté. Dojel jsem třetí a zase mi kousek chyběl. Nechci dopadnout jako třeba Lendl s Wimbledonem,“ jen se usměje lyžař.
