PETR BAJER, ŘEDITEL OBCHODNÍ A HOSPODÁŘSKÉ KOMORY BRNO: Silná tradice, vědecko-výzkumná základna a existence vysokých škol v regionu jsou dobrým předpokladem pro úspěšný rozvoj podnikání v Jihomoravském kraji. Podle ředitele Obchodní a hospodářské komory Brno Petra Bajera jsou perspektivní hlavně obory s vysokou přidanou hodnotou.
PETR BAJER, ŘEDITEL OBCHODNÍ A HOSPODÁŘSKÉ KOMORY BRNO:
Silná tradice, vědecko-výzkumná základna a existence vysokých škol v regionu jsou dobrým předpokladem pro úspěšný rozvoj podnikání v Jihomoravském kraji. Podle ředitele Obchodní a hospodářské komory Brno Petra Bajera jsou perspektivní hlavně obory s vysokou přidanou hodnotou.
||
* V čem vidíte hlavní přednost Jihomoravského kraje z hlediska podnikání?
Mezi přednosti Jihomoravského kraje zcela určitě patří průmyslová a podnikatelská tradice v rozsáhlé škále oborů. Dále je to rozvinutá vědeckovýzkumná základna a existence téměř deseti vysokých škol, včetně soukromých. Pro investory je nezanedbatelná výhoda i v umístění nedaleko středu Evropy, velký potenciál je třeba také v infrastruktuře.
* Co mohou investoři očekávat od pracovní síly v Jihomoravském kraji?
Vzhledem k tradici, která v tomto kraji je v celé řadě průmyslových oborů, je možno počítat se zkušenou a přizpůsobitelnou pracovní silou s významným zázemím existujících vysokých škol.
* Pociťují firmy nedostatek některých profesí?
V současné době se projevuje nedostatek zejména výrobních profesí v průmyslu. Proto také OHK Brno připravila několik projektů pro zvyšování adaptability pracovní síly. Projevuje se i nesoulad mezi počtem i strukturou absolventů škol a potřebami trhu práce.
* Neodcházejí schopní zaměstnanci do blízkého Rakouska? Na to, že zejména specialisté budou vyhledávat i zaměstnání v rámci Evropské unie, si musíme zvyknout. Ale vzhledem k tomu, že se jich část vrátí se získanými novými zkušenostmi, to můžeme považovat i za prospěšné. * Přesouvají firmy svá sídla na blízké Slovensko kvůli momentálně lepší legislativě? Nechtěl bych spekulovat o tom, zda je na Slovensku momentálně lepší legislativa, ale snad jednodušší daňové prostředí. I když k některým převodům na Slovensko může docházet, nedomnívám se, že se jedná o převody rozsáhlé. * Která odvětví byste označil jako nejperspektivnější? Jednoduše řečeno taková, která poskytují možnost vysoké přidané hodnoty realizované v tomto regionu. Vedle často opakovaných oborů, jako jsou informační technologie a biotechnologie, je to i strojírenství orientující se na dodávky pro automobilní průmysl. V okruhu zhruba 200 kilometrů od Brna se nachází pět významných výrobců automobilů. Jestliže mluvíme o strojírenství a přidané hodnotě, potom se určitě jedná o ty výroby, které mají vysoký stupeň finalizace, tedy když výrobky obsahují i řídicí a informační systémy -například obráběcí stroje. Vzhledem ke krásám kraje je možno počítat s rozmachem služeb v turistickém ruchu a s tím spojenou výrobu. * Dokáží se podnikatelé v kraji organizovat? Tedy v případě potřeby vystupovat jednotně? V každém případě se o to usilovně snaží. Například v činnostech Rady hospodářské a sociální dohody Jihomoravského kraje - takzvané malé tripartitě - úzce spolupracují podnikatelské svazy i hospodářské komory. Podnikatelské samosprávy mají různá uspořádání, jejichž koordinace může být náročnější, ale obvykle bývá úspěšná. V současné době je zde pod patronací Krajské hospodářské komory a ve spolupráci s vedením pověřených obcí v provozu 21 regionálních informačních míst pro podnikatele, která mají za sebou více než 5500 konzultací pro malé a střední firmy. * Co je podle vás příčinou menšího zájmu podnikatelů o členství v Hospodářské komoře? Naše stávající kompetence nejsou příliš rozsáhlé. Jednotlivé komory mohou nabízet pouze služby v rozsahu získaných finančních prostředků, případně v koordinaci s členskými firmami. V některých případech je komora bohužel vnímána jako součást státní správy. Pokud se jedná o členské příspěvky, jistě by prospělo postavení komory, kdyby se tyto staly daňovým nákladem. * Díky komoře mohou podnikatelé vystupovat jednotně směrem k veřejné správě. Jak byste tuto spolupráci zhodnotil? Dlouhodobá spolupráce OHK Brno s Magistrátem města Brna je poměrně rozsáhlá. Pravidelně konzultujeme problémy podnikatelského prostředí. Zástupci vedení města se pravidelně zúčastňují Podnikatelských setkání, máme možnost uplatnit svoje stanoviska i v rámci jednotlivých opatření, jako je například územní plánování. Pokud se jedná o Jihomoravský kraj, je možno konstatovat, že všechna uvedená Informační místa pro podnikatele jsou vždy projektem komory a jednotlivých měst - pověřených obcí. Hlavním nástrojem komunikace na úrovni kraje je potom Rada hospodářské a sociální dohody, v níž má podnikatelská sféra třetinové zastoupení. Ale podle vyjádření některých firem - podnikatelů by komora měla být nejen novátorská, ale i agresivnější. * V čem si se zástupci kraje nejvíce nerozumíte?
K jednání na úrovni vedení Jihomoravského kraje a Krajské hospodářské komory jižní Moravy dochází opakovaně. Komora spolupracuje i na materiálech pro strategické záměry a prezentaci kraje. Některé rozhodovací procesy ve firmách jsou rychlejší než u veřejné administrativy…
* Co komoře a jejím členům nejvíce vadí na podnikatelském prostředí v České republice? Vedle vysoké ceny práce je to i velmi měkká sociální síť, nedostatečně stabilní daňové prostředí. Vymahatelnost práva je zatížena velmi dlouhými rozhodovacími procesy. V současné době je téměř 40 procent našeho zahraničního obchodu realizováno s Německem. Přitom podpora podnikání, kterou naši partneři v Německu mají prostřednictvím Obchodní a průmyslové komory, je zatím jen těžko srovnatelná s možnostmi v České republice. * Co se pro malé a střední firmy v Jihomoravském kraji změnilo po vstupu do Evropské unie? Výrazně se zvětšil společný trh, přibyly rozsáhlejší možnosti čerpání prostředků z operačních programů Evropské unie. Na druhé straně se zvýšila konkurence, vzrostly nároky na bezpečnost práce, životní prostředí a evidenční povinnosti. Nárůst zahraničního obchodu o přibližně 25 procent za první rok po vstupu do Evropské unie naznačuje, že první krok jsme zvládli dobře. * Jaké jsou nejčastější problémy vašich členů při podávání žádostí o unijní i jiné dotace?
Určitě je to administrativní náročnost přípravy projektů, ale také nezkušenost našich žadatelů i implementačních orgánů.
