České firmy by se mohly zapojit do energetiky či dopravy
Tak trochu osamělá je malá křesťanská země na Kavkaze, kterou kromě Gruzie obklopují hned tři muslimské státy: Írán, Ázerbájdžán a Turecko. Mrazivou úroveň mezinárodních vztahů s posledně jmenovanými osvětlí pouhé dva termíny: Náhorní Karabach a genocida 1915… Postsovětská Arménie, jež sama sobě říká Hajastán a je od 4. století první zemí světa s křesťanstvím jako státním ritem, je Čechům překvapivě blízko; byť je vzdálena 2500 kilometrů. Běžně vidíte české trolejbusy, mnoho taxikářů jezdí ve škodovkách, Češi jsou oblíbení a pojmem je tu pochopitelně naše pivo… Není divu, že Arménie – která například v Jerevanu trochu připomíná porevoluční Československo – dává šance byznysmenům. Podle informací týdeníku EURO otevře v blízké době své velvyslanectví v Praze.
Častější návštěvy, bližší styky?
Už v březnu letěl do Jerevanu ministr obrany Martin Barták (a podepsal dohodu o vojenské spolupráci), v polovině května navštívil Arménii i premiér Jan Fischer, jenž se setkal se svým protějškem Tigranem Sargsjanem i prezidentem Seržem Sargsjanem. Podle Fischera existují „bez ohledu na těžkou dobu velké možnosti českého vývozu do Arménie“ a rovněž šance pro dovoz arménského zboží. A nemusí to být jen proslavený „armaňak“. Jako konkrétní příklad uvedl možnost spolupráce v oblasti energetiky, turistiky, IT a dopravy. Dříve české firmy exportovaly na Kavkaz mimo jiné turbíny pro vodní elektrárny, nyní se čeští odborníci účastní třeba programů na zvyšování bezpečnosti arménských jaderných bloků.
„Existují odvětví, v nichž jsou Češi obzvláště silní. Jmenoval bych stavitelství, chemický průmysl nebo potravinářství jako obory, které u nás mohou uspět. Další možností jsou investice do arménských firem, ale naši podnikatelé rovněž hledají spojenectví a pomoc při cestě na trhy v Evropské unii,“ řekl týdeníku EURO Nerces Jeritzjan, arménský ministr hospodářství. A co naopak Arméni nabízejí střední Evropě? „Velký potenciál mají naše informační technologie, ale zajímavé jsou suroviny: jednak kvalitní potraviny, ale také důlní produkty jako měď, molybden, stavební kámen, ale i těžařské know-how,“ dodává ministr. O tamní nerostná naleziště se v poslední době zajímají Rusové, Kanaďané i Číňané.
Přestárlé a modré metro
Jako by se člověk vracel časem. Na jerevanském náměstí Republiky stačí vstoupit do metra a rázem se noříte do šedých 80. let. Klasický těžký vůz z „Mityščinského mašinostrajitělného závodu“ vjíždí do stanice a od těch pražských se liší jen modrým nátěrem a pouhou dvojicí vagonů. Svezení v ocelovém oři dá hned vzpomenout, jak hlučný býval. Výměnu by opravdu potřeboval! Právě metro a infrastruktura je šancí pro české firmy. Jerevan chystá rekonstrukci a rozšíření sítě metra o šestnácti stanicích, jež bude financováno prostřednictvím Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). „Naše milionová metropole nyní připravuje rozvojové plány, které počítají se změnami dopravní infrastruktury. Jde o věci otevřené v mezinárodních tendrech, takže i v tom Češi mohou uspět,“ říká Jeritzjan.
„Rádi bychom podpořili turistiku. Arménie chystá výstavbu mnohamiliardové dálnice, která spojí sever s jihem země,“ doplňuje ministr státu, který se pyšní množstvím kostelů a pěkných zákoutí. K výletům patří i pivo. A toho českého najdete pod Araratem hodně. Populární je zejména značka Kozel; v centru Jerevanu stojí i „plzeňka“ s vařenými raky z jezera Sevan. „České pivo je velmi oblíbené. I jeden z našich pivovarů byl před lety postaven právě na české technologii. Spotřeba piva se rychle zvyšuje. Bude-li mít nějaký podnik zájem o založení varny, jistě bychom to podporovali,“ doplňuje ministr, dle něhož je pro zemi nebývale důležitý projekt takzvaného Východního partnerství. Sbližuje Arménii s EU, což Česko podporuje už od svého vstupu do unie v roce 2004.
Kavkaz trvale v hledáčku
Arménie je zajímavá nejen kvůli své strategické poloze. Jako by na ni Češi zapomněli, přestože je nač navazovat. „ČR se po roce 1989 orientovala více na začlenění do euroatlantických struktur; členství v EU se logicky dotklo i priorit naší zahraniční politiky. Avšak kavkazský region jsme z hledáčku nikdy nepustili. Naopak v posledních letech došlo k výraznému oživení vzájemných vztahů, proběhla řada návštěv na obou stranách. Například v červenci 2008 navštívil Arménii ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a byla podepsána smlouva o zamezení dvojího zdanění a memorandum o bilaterální spolupráci v oblasti evropské integrace,“ vysvětluje mluvčí vlády Roman Prorok. Další dvě bilaterální smlouvy – readmisní dohodu o navrácení a přijímání protiprávně pobývajících osob a smlouvu o civilní letecké dopravě – podepsala delegace při nedávné návštěvě Hajastánu.
Co by prospělo dalším vztahům? Bude snad otevřena ambasáda, kterou zatím nahrazuje úřad v gruzínském Tbilisi? „Česko má zájem na otevření zastoupení v Jerevanu, zejména v tom kontextu, že se blíží otevření plnohodnotného zastoupení Arménie v Praze včetně pozice velvyslance. Nicméně z důvodu potřeby radikálního škrtání je rozpočet všech resortů omezen a není možné otevřít ambasádu všude tam, kde bychom rádi. Nicméně vzhledem k tomu, že na posílení vazeb máme eminentní zájem, uvažujeme o umístění svého diplomata v Jerevanu ve spolupráci s některou již fungující ambasádou zemí EU,“ přiznává Prorok.
Cenná role prostředníka Blížíme se k jerevanskému letišti Zvartnots s jedinečnou architekturou, jíž dominuje centrální řídicí věž, která jako by „vypadla“ ze seriálu Star Trek. Nejeden sci-fi film se tu opravdu natáčel. Letiště právě prochází přestavbou a podle premiéra Fischera lze najít příležitosti také v oblasti leteckého byznysu. Dokonce i České aerolinie nabízejí jako jedny z mála Arménům pravidelné a přímé spojení se střední Evropou; létají čtyřikrát týdně. Analytik Hajk Mežlumjan z jerevanské Corporate Partnership Network týdeníku EURO řekl: „Češi si ani neuvědomují, jak velký potenciál mají coby zprostředkovatelé vztahů mezi Východem a Západem. Česko má totiž zkušenosti jak s německým kulturním prostředím, tak i se socialismem a cestou z něj. Pro Armény není lehké proniknout na Západ přímo… Využijte toho!“
*
BOX:
Arménie (Hajastán)**
Rozloha: 29 743 km2
Počet obyvatel: 2 967 000
Hlavní město: Jerevan
Národnostní složení: Arméni 97,9 %, Jezídi (Kurdové) 1,3 %, Rusové 0,5 %
HDP: 16,2 miliardy USD (2009)
HDP na osobu: 5900 USD
Pramen: CIA
