Pomohou Patrii nepovedené bondové transakce ČSOB?
Případ dvou dealerů Československé obchodní banky (ČSOB), kteří připravili nevydařenými obchody s americkými dluhopisy tento finanční ústav o 1,5 miliardy korun, oživil úvahy na téma přechodu divize investičního bankovnictví ČSOB pod křídla dceřiné společnosti Patria Finance. Šéf Patrie Zdenek Bakala sice odmítl tyto spekulace pro týdeník EURO jakkoliv komentovat, tuzemští dealeři ale míní, že teď má Patria v rukou pádné argumenty. Spekulace na toto téma se objevily již po vstupu majoritního vlastníka ČSOB – belgické finanční skupiny KBC – i po prodeji podílu Zdenka Bakaly v Patrii bance KBC.
Minus pět.
Do jaké míry je nová dělba byznysu mezi těmito dvěma spřízněnými subjekty na pořadu dne, je těžké odhadnout. Faktem zůstává, že ztráta 1,5 miliardy korun, která je i na české poměry silnou kávou, stála v tuto chvíli práci pět lidí, kteří se v ČSOB starají o obchody s cennými papíry, což není zanedbatelný počet, a náhrada se bude hledat obtížně.
Ztrátu zavinili dva dealeři Jeff Czernek a Bohuslav Stádník, kteří už také v bance nepracují. I když se instituce snaží v podobných případech zamést vše spíše pod stůl, ČSOB se k problému postavila pod vlivem těžko ututlatelného obrovského manka čelem. Vinu vzal na sebe dlouholetý pracovník ČSOB a dosavadní místopředseda představenstva Josef Tauber, který před několika dny na svůj post rezignoval. To samé udělali spolu s ním další dva manažeři banky odpovědní za vypořádání transakcí a obchodování na kapitálovém trhu. Banka je tak nyní v tomto segmentu oslabena o pět lidí.
Operací se zabývá rovněž Komise pro cenné papíry, která zkoumá, zda banka neporušila informační povinnosti vůči veřejnosti tím, že včas o způsobené ztrátě z dluhopisových transakcí neinformovala veřejnost. Banka totiž zveřejnila operaci, která se výrazně projeví v jejím hospodaření za loňský rok, až letos 18. ledna. Přitom ke ztrátovým obchodům docházelo již na podzim loňského roku. Bance tak hrozí od komise pokuta pět milionů korun. Pavel Hejzlar z tiskového odboru sice tvrdí, že banka vykáže stejný zisk jako předloni – tedy 2,8 miliardy korun – bez ztrátových obchodů s bondy by však byl o polovinu větší.
Pochybná kontrola.
Otázkou je, proč zkušení dealeři ČSOB spekulovali na pokles amerických obligací, když drtivá většina jejich kolegů očekávala vlivem zpráv z Fedu pravý opak? Pavel Hejzlar říká, že nešlo o úmysl, ale o prosté pochybení dvou brokerů. S tím souhlasí i velká většina oslovených domácích dealerů. Kromě osobního pochybení však velmi často říkají, že v případu ČSOB selhaly i kontrolní mechanismy banky. Na obchod se přišlo víceméně náhodou. Oběma dealerům se zřejmě dařilo ukrývat denní výkazy o obchodech, kdy prostě nedávali každodenní zprávy svým kolegům do oddělení vypořádání back–office. Tak se na ztráty přišlo až po nějakém čase. Selhal tedy jak softwarový, tak manažerský systém stop–loss (viz box).
„Kontrolní systémy při takových finančních operacích probíhají v bankách jak na denní bázi, tak třeba na měsíční v podobě risk–managementu. Banky mají rovněž nezávislé kontrolní orgány, vysvětlují zjednodušeně Aleš Papoušek a Anna Dvořáková z České spořitelny. Že by se něco podobného jako v ČSOB mohlo stát například v Komerční bance, považuje za nepravděpodobné i Jan Vejmělek z dealingu této banky. „Máme kontrolu denních pozic, když obchody překročí určitý dovolený limit, operace je stopnuta. I risk–management by musel všechno odhalit, říká.
Duševní strádání.
V souvislosti se selháním zmiňovaných obchodníků se také oživily otázky na téma psychické opotřebovanosti dealerů. Při jejich denní práci jsou často vystaveni v porovnání s jinými povoláními podstatně většímu tlaku a napětí. Proto je ve světě většinou praxe taková, že lidé mohou dealerskou profesi efektivně vykonávat jen několik let. „Znám pár osob, které dělají tuto práci již deset let a stále jsou nejlepší, přibližuje domácí praxi šéf brokerské společnosti Conseq Finance Jan Vedral. „Duševní strádání dealerů je však vykoupeno slušnými příjmy. Měsíční průměr se pohybuje kolem sta tisíc korun. Kromě toho mohou, když se jim daří, počítat s ročními bonusy, které mohou dosáhnout i milionových částek za rok.
Doma je doma.
Makléři tvrdí, že operace se zahraničními obligacemi z Prahy nejsou časté. Většina bank si je dělá ve svých zahraničních centrálách. V Česku se tedy logicky obchoduje většinou s tuzemskými bondy. Mezi největší hráče na českém dluhopisovém trhu patří banky, jako Česká spořitelna, Komerční banka, ABN AMRO, Bank Austria Creditanstalt či Commerzbank. Ze soukromých brokerských firem pak hrají prim především Conseq Finance či Patria Finance.
K investory nejpreferovanějším bondům patří především státní a potom podnikové obligace. Žádanými jsou rovněž korunové eurobondy. Naopak s nezájmem se u nás setkávají komunální obligace.
Akcie ve stínu.
Na rozdíl od skomírajícího a nelikvidního trhu s tuzemskými akciemi označují domácí odborníci český trh s dluhopisy za nejrozvinutější ve východní Evropě a věští mu světlou budoucnost. Kde jsou příčiny? „Nabízí velké spektrum titulů, je likvidnější a propracovanější než akciový trh, říká Jan Vedral. I při zvýšené emisní aktivitě státu se brokeři nebojí, že by trh již nebyl schopen absorbovat další várky. „Během dvou až tří let očekávám velmi aktivní český dluhopisový trh, je optimista například šéf obchodů s dluhopisy ve společnosti Patria Jan Klenor. Tvrdí, že obchody se mohou až ztrojnásobit. Nynější mělký akciový trh totiž není schopen investorům mnoho nabídnout, a ti se tak zatím musí orientovat na jiné instrumenty, jako třeba právě bondy. O tom svědčí například i nedávné rozhodnutí ABN Amro Bank, která ohlásila, že v Čechách končí s akciemi a nadále se hodlá věnovat jen obchodům s dluhopisy.
České obchody s bondy se však odehrávají bohužel zcela mimo standardní organizovaný trh – třeba pražskou burzu. Probíhají totiž mezi bankami či brokerskými firmami, které si je pomocí počítačových terminálů navzájem nabízejí nebo je poptávají. Obchody jsou pak uzavírány většinou po telefonu na takzvaném OTC trhu. V současnosti se tedy pražská burza již delší dobu jen smutně kouká, jak se mimo ni konají obchody v řádu pěti až deseti miliard korun za den. Burza plní v podstatě jen funkci vypořádávací, kdy se přes její dceřiný UNIVYC vyrovnávají přímé a blokové transakce.
Položil banku.
Svědky nepovedených obchodů v mamutích rozměrech jsme byli v domácích poměrech již v roce 1998. Tehdy se spálila Česká spořitelna, která prodělala na obchodech s ruskými obligacemi kolem tří miliard korun. Na vině byl nedokonalý systém controllingu banky. Za ztrátu zaplatil vyhazovem především tehdejší náměstek ředitele spořitelny a manžel poslankyně za sociální demokracii Petry Buzkové Josef Kotrba. Spolu s ním tehdy muselo opustit své posty i několik dalších lidí.
To však není nic proti finančníkovi Nicku Leesonovi, makléři anglické banky Barings v Singapuru. Ten v roce 1995 ztrátovými obchody s cennými papíry přivedl tuto tehdy nejstarší britskou banku ke krachu. Leeson dostal šest a půl roku nepodmíněně. I ČSOB nyní zvažuje, že podá na oba své zmiňované daelery trestní oznámení.
