Zatímco země jako Itálie, Francie, Španělsko nebo Velká
Británie první příval koronavirové nákazy zjevně podcenily, centrální Evropa si
zatím vede lépe. Německo má sice zhruba stejný počet registrovaných případů
jako Francie, ale pětkrát méně obětí. Díky vyspělému zdravotnictví a dobré
organizaci mohli Němci dokonce nabídnout velký převis svých nevyužitých
nemocničních lůžek postiženějším národům.
Slovensko, které zareagovalo společně s Českem jako jedna z
prvních zemí EU zavedením přísných opatření, dokonce dlouho nemělo žádnou oběť
a i v půli dubna registrovalo jen dva mrtvé. Také Polsko zřejmě i díky větší
vzdálenosti od evropských epicenter nákazy zatím udrželo vzhledem k počtu
obyvatel relativně nízký počet obětí. Rakousko (zejména oblast Tyrolska u
hranic s nejpostiženějším regionem severní Itálie) bylo naopak pandemií silně
zasaženo hned od začátku a mělo mezi prvními vysoký počet případů. Přesto země
nakonec dokázala udržet nákazu pod kontrolou.
Až odezní první fáze krize – tedy boj o zdraví a životy
obyvatel – přijde ve druhém sledu rekonstrukce ekonomik. To, že střední Evropa
ustála úvodní nápor viru bez velkého kolapsu, může znamenat rychlejší zotavení
hospodářství. Pro český vývoz, který v posledních letech zhruba z 50 procent
mířil právě do sousedních zemí, je to stěžejní. Po koronaviru se svět a hranice
budou otevírat jen pomalu a podle hesla košile bližší než kabát se logicky bude
nejdřív a nejrychleji oživovat český obchod s nejbližšími sousedy.
Německo: Firmy doufají v letní probuzení
Západní soused Česka patří k nejpostiženějším zemím světa z
hlediska počtu nakažených, pyšní se však také jednou z nejnižších úmrtností.
Němci to vysvětlují především rychlým a efektivním testováním obyvatel. Virus
se díky tomu podaří zachytit v raném stadiu a léčba pak probíhá méně
dramaticky.
Navíc má Německo obrovskou kapacitu nemocničních oddělení s
potřebnou speciální výbavou. K dispozici má 27 tisíc lůžek intenzivní péče a 25
tisíc ventilátorů. Dalších 10 tisíc ventilátorů objednalo kvůli nástupu
pandemie. Dá se říci, že Německo bylo na virus připraveno lépe než všechny
ostatní evropské země.
Mnoho firem ovšem přesto očekává v důsledku pandemie obrovské
ztráty. Spolková vláda proto sestavila balíček finanční pomoci o celkovém
objemu 650 miliard eur, který schválil ve zrychlené proceduře Bundestag. Jedná
se o největší pomoc firemnímu sektoru v poválečné historii Německa.
Balíček se skládá mimo jiné z grantů pro malé podniky a OSVČ
v celkové výši 50 miliard eur. Tyto granty by měly pomoci zejména s provozními
náklady, jako jsou nájmy, platby energií nebo leasingové splátky. Dále balíček
obsahuje ochranný fond pro společnosti nad 250 zaměstnanců ve výši 600 miliard eur
a prostředky na podporu likvidity formou zvýhodněných úvěrů státní banky KfW, a
to v neomezené výši.
Úvěrové žádosti jsou přijímány prostřednictvím domácí banky
či vybraného finančního partnera. Půjčky jsou úročeny výhodnou sazbou – pro
malé a střední firmy v rozmezí 1 až 1,46 procenta, u větších firem 2 až 2,12
procenta. Od dubna se stát rozhodl za účelem rychlejší administrace úvěrů
neprověřovat finanční zdraví firem a poskytuje půjčky všem podnikům, které o to
požádají. Stát do určité výše ručí za 100 procent úvěru.
Německé firmy doufají v takzvaný Nachholeffekt, tedy že pokud
nebude průmyslová výroba zastavena na příliš dlouhou dobu, podaří se část
výpadku dohnat v letních měsících. Německo si navíc v posledních letech
vytvořilo polštář, který se může v krizové době hodit. Oproti jiným zemím EU má
relativně nízkou míru zadlužení a díky přebytkům státního rozpočtu v minulých
letech může spolková vláda pumpovat do ekonomiky miliardy eur a udržovat
ekonomiku v chodu i po delší dobu krize.
Adam Jareš, CzechTrade Düsseldorf
Slovensko: Nová vláda hned musí řešit krizi
Rovnou do těžké situace, jakou nepamatují moderní slovenské
dějiny, nastoupil nový kabinet premiéra Igora Matoviče. Od vlády se čekají
reformy a zakročení proti korupci a mafii. Nejdříve ale stojí proti koronaviru.
Zdravotní důsledky zatím Slovensko zvládá dobře, tíživé ovšem mohou být ty
hospodářské. Národná banka Slovenska predikuje letos propad ekonomiky v rozmezí
od 4,5 až do 9,4 procenta. Recese může přechodně připravit o práci 75 až 130
tisíc lidí.
Stát hned přijal první rychlá ekonomická opatření. Proplatí
80 procent platu zaměstnancům firem, jejichž provozovny byly nebo jsou povinně
uzavřeny. Bude garantovat poskytnutí bankovních záruk ve výši 500 milionů eur
měsíčně, aby banky byly schopny refinancovat podnikatele za výhodných podmínek.
Zaměstnanci v karanténě a rodiče na ošetřovném dostávají 55 procent z hrubé
mzdy.
Stát poskytuje příspěvek živnostníkům a zaměstnancům firem,
kterým významně klesly tržby. Platí odklad záloh daně z příjmu při výrazném
poklesu tržeb či možnost zápočtu doposud neuplatněné ztráty z podnikání, a to
od roku 2014. Náklady na první rychlá opatření mohou dosáhnout 1,5 miliardy
eur, což představuje více než jedno procento slovenského HDP měsíčně.
Nora Gill, CzechTourism Bratislava
Rakousko: Země se zvolna vrací k normálu
Alpská země byla mezi prvními silně zasaženými evropskými
státy, nyní se ale zase mezi prvními začíná zotavovat k běžnějšímu provozu.
Omezení vycházení je sice prodlouženo až do konce dubna, ale obchody budou
fungovat. Od 14. dubna jsou otevřeny malé prodejny a také stavební a zahradní
centra. Od 1. května by měly otevřít také velké obchody a například i
kadeřnictví.
Od poloviny května by mohlo dojít k postupnému otevírání –
pokud se epidemie bude i nadále vyvíjet správným směrem – též v případě
sportovišť, bazénů nebo fitness center. Také by se v polovině května mohly
začít otevírat i školy, což napomůže k návratu do běžného fungování v řadě
firem, protože se rodiče budou moci vrátit na pracoviště. Od července by se pak
znovu mohly začít konat hromadné akce, což je signálem, že by se na podzim v
Rakousku opět mohly rozběhnout například veletrhy nebo konference.
Příliš pozitivní ovšem nebyl komentář premiéra Sebastiana
Kurze ohledně cestování. Uvedl, že dokud proti koronaviru nebude vyvinuta
účinná vakcína, neumí si představit cestování bez jakýchkoli omezení, jak tomu
bylo před krizí. Hrozí podle něj, že by virus mohl být do země znovu zavlečen.
Bank Austria v nové prognóze hovoří o poklesu rakouského HDP
o 0,6 procenta, což by byl nejslabší výsledek od roku 2009. Pro první pololetí
dále předpokládá technickou recesi, ale následně o to silnější růst, který by
měl v roce 2021 činit dvě procenta. Bank Austria dále očekává deficit státního
rozpočtu 1,2 procenta HDP, inflaci kolem jednoho procenta a nezaměstnanost
zhruba 7,3 procenta. Už na konci března se ovšem počet nezaměstnaných zvýšil o
170 tisíc lidí. Obecně je rakouská ekonomika silně závislá na vývoji v Německu,
kam míří 30 procent vývozu. Efekt na hospodářský růst v Rakousku bude mít i
situace v Číně a pokles tamní poptávky.
Julie Havlová, CzechTrade Vídeň
Polsko: Na protikrizový štít dá kabinet desetinu HDP
Pro zmírnění dopadů koronaviru představila polská vláda
„protikrizový štít“. To je soubor celé řady opatření. Souhrnně platí, že vláda
uvolní na pomoc podnikatelům a podporu ekonomiky přibližně 10 procent HDP.
Záchranný štít se skládá z pěti pilířů – bezpečnosti zaměstnanců, finanční
podpory firmám, ochrany zdraví, posílení finančního systému a programu
veřejných investic. Centrální banka například výrazně snížila úrokové sazby,
podnikatelé získali různé úlevy v oblasti odvodů či možnost čerpat zvýhodněný
úvěr s jen symbolickým úrokem.
Ivo Šipl, CzechTrade Polsko
PDF verze dubnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
