Po dlouhé diskusi předala Poslanecká sněmovna protikorupční balíček ministra vnitra Martina Peciny k projednání výborům.
Autor: ČTK
Poslanci ale nezkrátili lhůtu k jeho projednání na 30 dní místo obvyklých dvou měsíců, návrh má tedy mizivou šanci, že se do voleb stihne projednat.
Vláda na svém posledním zasedání schválila takzvaný protikorupční balíček, který předložilo Ministerstvo vnitra. Podle odborníků jde sice v našich podmínkách o malý zázrak, že vůbec nějaká opatření proti korupci byla přijata, nicméně jde pouze o dílčí, drobná opatření represivního charakteru v trestněprávní rovině. Preventivní opatření, která by zamezila korupci hned v počátku, například zrušení takzvaných anonymních akcií na majitele, mezi nimi chybějí.
Během debaty v Poslanecké sněmovně kritizovali balíček zejména zástupci ODS, ale i oni nakonec soubor opatření v prvním čtení podpořili.
Pět zásadních opatření Balíček zavádí pět zásadních změn do právního řádu. Počítá se zavedením institutu korunního svědka a protikorupčního agenta, rozšiřuje možnosti policistů na použití odposlechů, doplňuje a upřesňuje institut spolupracujícího obviněného a novelizuje daňový zákon, v jehož rámci by mohli policisté prolamovat daňová tajemství. V případě institutu korunního svědka se jedná o nový institut přerušení trestního stíhání obviněného za podmínky, že se přizná k činu a podá informace o organizované kriminalitě, zaváže se vydat prospěch a nahradit škodu a dále o institut následného úplného zastavení trestního stíhání obviněného za podmínky, že přispěje k objasnění organizované kriminality. Institut spolupracujícího obviněného doplňuje do již existujícího institutu spolupracujícího obviněného princip proporcionality. Požaduje po státním zástupci, aby jako spolupracujícího obviněného označil pouze takového pachatele, který se doznal k trestnému činu, jenž není závažnější než zločin, k jehož objasnění se zavázal přispět. Použití protikorupčního agenta neboli agenta provokatéra předpokládá současné splnění řady podmínek tak, aby využití oprávnění „předstírat zájem podílet se na trestném činu“ bylo legitimní a nebylo zpochybňováno, či aby nebylo považováno za policejní provokaci. Podmínkou je, aby skutečnosti zjištěné v daném případě nasvědčovaly tomu, že by osoba spáchala takový trestný čin sama. Dalším opatřením je oprava nechtěných důsledků přijetí trestního zákoníku, omezující zásadním způsobem možnost použití odposlechů a agenta a vrácení úpravy podmínek přístupu vymezených útvarů policie k informacím z daňového řízení v novém daňovém řádu do podoby před jeho přijetím. Ministr vnitra chce také policii vrátit možnosti odposlouchávat podezřelé korupčníky stejně, jako tomu bylo do letošního 1. ledna. Malý zázrak bez prevence
Podle šéfa Transparency International Davida Ondráčky je sice přijetí vládního protikorupčního balíčku v našich podmínkách malým zázrakem, nicméně návrh podle něj obsahuje pouze dílčí drobná opatření, navíc jen v trestněprávní rovině, posiluje represi, ale vůbec neřeší prevenci.
„Podle mne je špatné, že za boj proti korupci u nás vlastně nezodpovídá žádná konkrétní instituce,“ říká Ondráčka a dodává, že za mnohem důležitější než nynější balíček by považoval přijetí zákona o zrušení akcií na majitele nebo důsledné zveřejňování výsledků hlasování jednotlivých členů hodnotících komisí při všech veřejných zakázkách.
Vláda zákon o zrušení anonymních akcií nechce Přestože existují dva poslanecké návrhy o zrušení anonymních akcií – jeden společný, který předložily ČSSD a Strana zelených, druhý pak z pera KDU-ČSL, pravděpodobnost přijetí takového zákona ještě do voleb také však není příliš velká. První z obou návrhů vláda přímo odmítla s tím, že přijetí zákona o zrušení akcií na majitele by si vyžádalo příliš velké náklady a navíc by tento zákon zasahoval do základních práv a svobod občanů a byl by tudíž v rozporu s Listinou práv i svobod i s ústavou. K návrhu má výhrady také ODS, podle níž by plošné zrušení listinných akcií na majitele bylo zásahem do soukromoprávních vztahů. Zpřehlednit vlastnickou strukturu by podle občanských demokratů bylo třeba u firem napojených na veřejný sektor, a to změnou zákona o veřejných zakázkách. K druhému lidoveckému návrhu zákona pak zaujala vláda na počátku ledna neutrální stanovisko s tím, že připraví vlastní návrh, což by mělo mít na starosti ministerstvo spravedlnosti. To však podle své mluvčí Jitky Zinke nepovažuje vytvoření zcela nového zákona upravujícího pouze zrušení jedné formy a podoby akcií za vhodné řešení, neboť takový postup představuje zbytečné tříštění právní úpravy dané oblasti a její nepřehlednost. Jinými slovy, oba doposud předložené poslanecké návrhy ministerstvo z principu nepodporuje. „Ministerstvo spravedlnosti se domnívá, že navržená opatření by měla nežádoucí dopady, a to zejména na možnou nižší atraktivitu akciových společností založených podle českého práva, neboť anonymita je jedním z pojmových znaků akciové společnosti, a tu je navrhováno odstranit; daleko prestižnější pro investory by pak nepochybně byly akciové společnosti založené podle konkurenčních právních řádů, čímž by se výrazně snížila konkurenceschopnost českého akciového práva. Ministerstvo spravedlnosti každopádně neodmítá debatu na téma zakotvení transparentnosti smluvních vztahů v dílčích zákonech (např. výběrová řízení), především tam, kde existuje riziko praní špinavých peněz,“ říká Jitka Zinke. Bude jeden společný návrh?
Sociální a křešťanští demokraté přesto předložily své návrhy zákona o zrušení akcií na majitele ke schválení v Poslanecké sněmovně. „Věříme, že se nám podaří dohodnout i s KDU-ČSL, aby její poslanci podali pozměňovací návrhy tak, aby vznikl jeden společný návrh zákona. Ten by pak mohl být schválen ještě do voleb,“ věří poslanec za ČSSD Jeroným Tejc, jeden ze spoluautorů zákona s tím, že ČSSD je ochotna akceptovat i požadavek lidovců, aby společnosti s anonymními akciemi na majitele byly napříště zcela vyloučeny z výběrových řízení.
Podle poslance Jiřího Carbola, místopředsedy KDU-ČSL, však návrh ČSSD a SZ obsahuje formální chyby. „Podle našich právníků je náš návrh legislativně čistší, protože jde jen o novelu obchodního zákoníku, zatímco ČSSD a SZ předložily návrh zcela nového zákona, který upravuje zákon o podnikání na kapitálovém trhu,“ tvrdí Carbol. Stejně jako Tejc však i on věří, že zákon o zrušení akcií na majitele bude přijat ještě do voleb.
Politici se tak sice před blížícími volbami předhánějí v tom, kdo přijde s nejlepším návrhem, který by omezil korupci, ale z dosavadního průběhu jednání Poslanecké sněmovny je téměř jisté, že se už poslanci do parlamentních voleb na ničem podstatném nedohodnou.
