Dobrodružná podívaná ukazuje ve třetím rozměru hluboké vody, jeskynní prostory i zdvižený prostředníček. Snímek produkoval James Cameron, který tak zaštítil částečnou kopii vlastního Avataru, a to hlavně úvodním zavedením do prostředí džungle doprovázené domorodou hudbou, 3D technologií a předvídatelným dějem.
Foto: Bonton Film
Jméno režiséra Jamese Camerona je každému známé, a také proto vévodí jako stěžejní informace na filmovém plakátu ke snímku Sanctum. Podle mě je to ale hlavně záchranné lano celého projektu. Také proto je potřeba nahlížet na titulkové sliby s nadhledem a opatrností, protože i slib může být pro návštěvníka zklamáním, kterého bohužel Sanctum, až na pár výjimečných záběrů, docílil.
Na samotném začátku filmu jsou diváci vtaženi do exotického dobrodružství jeskynních potápěčů, kteří míří na expedici do nejkrásnějšího a nejméně dostupného jeskynního systému na světě. Prostředí džungle a blížící se nebezpečí vyvolávají lákavé mrazení. Složení týmu potápěčů v podobě otce a vzdorujícího syna, jednoho milionáře a pár nadšenců ale dostatečně naznačí, co bude zápletkou a kdo bude nakonec opravdu „zlý hoch“. Bohužel tolik předvídatelný děj jsem naposledy viděl právě u Cameronova snímku Avatar. A zde je to mnohem horší, a to i v údajně napínavých scénách, které nešetří brutalitou zobrazení ani zdlouhavostí skonu jednotlivých postav týmu, které divák předem pokládá za postradatelné. V jeden moment ho dokonce možná napadne, že by dokázal postrádat klidně všechny postavy. Děsivé? Ano. Další prvek, který se snaží zachránit unikající pozornost nejen divákových očí, je hudba, o kterou se postaral méně známý skladatel David Hirschfelder. Ten nedávno výborně hudebně doprovodil animovaný snímek Legenda o sovích strážcích. Sanctum s kvalitou hudby nezůstává pozadu, skladatel předvedl výtečně dramatizující pasáže, nicméně ty jsou často o dost napínavější než samotný zdlouhavý záběr.
A dostáváme se k nezralému jádru celého projektu Sanctum. Tím je režisér Alister Grierson, jenž má zatím na kontě jeden neúspěšný film a jeden dobře hodnocený krátkometrážní snímek Bomb. Musím uznat, že u statických scén a pohledů do hlubin, krajin a jeskynních zákoutí nabídl Grierson opravdu krásnou podívanou. Propojení záběrů v příběh pro něj ale byla očividně nová zkušenost, ze které si, doufám, vezme to nejlepší, a příště se z neprobádané oblasti posune víc na pevnou půdu. Prozatím bych doporučil sestřihat Sanctum na třetinu a předvést jej jako nový 3D dokument pro IMAX.
Hodnocení Vládi Baráka: 30 %