Vynalézat je krásné, ale někdy to zhořkne
Je jí třicet let a jmenuje se Sandra. Jde o pleteninu z polypropylenu. Vlhkost se z ní odpařuje přímo do ovzduší, takže materiál zůstává suchý. Výzkumný tým vedený Bohumilem Pillerem dokázal právě před třiceti lety jako první na světě využít polypropylen v textilním průmyslu a v roce 1977 svůj objev patentoval v praktické podobě jako suché pleny Sandra. Ty se potom na mnoho let staly hitem československých maminek a, jak už to za socialismu bývalo, nedostatkovým zbožím.
Akademie pletařiny.
Bohumil Piller, jeden z Baťových mladých mužů, je světově uznávaným vynálezcem v oboru pletařiny a spoluzakladatelem, v letech 1950 až 1987 ředitelem, brněnského Výzkumného ústavu pletařského (VÚP). Výsledky jeho práce jsou výstižnou ukázkou spojení vědy s výzkumem a praktickým užitím. „Ve Varnsdorfu,“ píše ve svých vzpomínkách akademik Otto Wichterle, „zdědili po Němcích sedmdesát tun perlonové příze, která měla být zpracována na tkaninu pro padáky. Němci spolu se Švýcary se zde marně pokoušeli uplést z tohoto vlákna punčochy. To se dokonale podařilo Bohumilu Pillerovi.“
Technologii výroby dámských perlonových punčoch, babičky si na ně vzpomenou, vymyslel Bohumil Piller v roce 1946. V roce 1960 začal VÚP pod jeho vedením jako jedno z prvních pracovišť na světě vyrábět syntetické cévní protézy a je dnes jedním z jejich čtyř největších světových výrobců. Pro větší srozumitelnost nutno dodat, že se využívají pro by-passy, přemostění cév.
1 + 1.
Dlouholetou Pillerovou spolupracovnicí je Marta Linkensederová. Po její dceři dostaly plenky jméno. Sandra Linkensederová je stejně stará, absolvovala Diplomatickou akademii a dnes se připravuje na práci v Portugalsku. Bohumil Piller a Marta Linkensederová jsou spolu s Alenou Dosedlovou, Miladou Kramplovou, Jánem Kupčem a Ladislavem Sedláčkem podepsáni i pod vynálezem nazvaným plošná textilie s hygienickou vrstvou. Doktor Piller hovoří o „integrované textilii“. Laicky řečeno: k jedné polypropylenové vrstvě (sandra) byla přidána druhá vrstva, savá, která vlhkost pohlcuje a postupně odpařuje do okolního prostředí.
Klimatex.
Na tomto principu jsou v současné době založeny veškeré kvalitní sportovní pleteniny a prádlo. Objevili ho na začátku osmdesátých let českoslovenští výzkumníci kolem Bohumila Pillera a Výzkumného ústavu pletařského. Za normálních okolností by se autoři tak masově používaného vynálezu (vynálezů) stali VIP a boháči. Význačný profit by inkasovaly výrobní firmy i země původu. Nic takového se ale nestalo. Mezinárodní patentová ochrana objevů a vynálezů byla v socialistickém Československu špatná a v porevolučních zmatcích se ve VÚP zapomnělo i na prolongaci patentů tamních unikátů včetně Klimatexu. Tak byl nazván materiál, na jehož počátku stála sandra.
Konkurenti.
Výzkumný ústav pletařský přestál období začátku devadesátých let, kdy byl krok před zánikem. Přetransformoval se ve výrobní firmu s tradičně silným výzkumem. Vyrábí zmíněné cévní implantáty, sportovní prádlo a konfekci na bázi Klimatexu. V tomto oboru ostře soupeří se zahraniční i tuzemskou konkurencí. Také ona nabízí svou produkci pod heslem „stále suchá pokožka“, s nímž kdysi Klimatex zahájil svou nelehkou existenci.
Bohumila Pillera po roce 1990 z ústavu vyhodili, ale nynější ředitel Tomáš Janča ho před časem pozval, aby se vrátil jako poradce. Marta Linkensederová pracuje ve VÚP bez přestávky. V devadesátých letech spolupracoval Bohumil Piller s podnikatelem Mario Vlčkem a nevědomky tak přispěl k další serpentině v osudu vynálezu jménem Klimatex.
Na svém.
Mario Vlček se dnes soudí s týdeníkem EURO o omluva za to, že jsme (EURO 38/2003) citovali Tomáše Janču v tom smyslu, že technologie, kterou Mario Vlček používá k výrobě svých pletenin, vymysleli ve VÚP. U příležitosti třicátých narozenin Sandry Bohumil Piller, Marta Linkensederová a Tomáš Janča znovu konstatují, že je to tak. Bohumil Piller podle svých slov sdělil Mario Vlčkovi „důležité informace o technologii výroby ponožek a termoprádla včetně integrovaných pletenin“. Vypracoval pro něho přihlášky užitných vzorů nazvaných integrovaná textilie, elektrovodivá textilie, textilie obsahující syntetická vlákna, tvarované textilie a elektrovodivá tvarovaná textilie. Dnes vede s Mario Vlčkem spor o odměnu za vykonanou práci.
Významné jubileum se však nehodí kazit nostalgií nad klikatými osudy výsledků duševní práce české provenience. Optimistický závěr zní, že mezinárodně významné objevy v Česku vznikaly a podle mínění odborníků nadále vznikat budou. Je žádoucí, aby byly v budoucnu řádně využity, řádně oceněny a řádně ochráněny. Know-how je ještě důležitější majetek než ten hmotný.
