Soudruzi z Pekingu otřásli světovými akciovými trhy. Legendární investor George Soros varuje před další finanční krizí
Horší začátek roku si investoři na celém světě ani přát nemohli. Během prvních tří dnů minulé týdne přišli o zhruba 2,5 bilionu dolarů, což je těžko představitelná suma téměř 63 bilionů korun. Tato částka by stačila na financování provozu českého státu na 48 let.
Důvodem byl vývoj na čínských burzách a kroky čínské centrální banky, která minulý týden několikrát devalvovala jüan. Obchodování na burzách tak začalo zostra. Čínské akcie zažily nejhorší začátek roku v historii, když se minulé pondělí propadly o téměř sedm procent. V pondělí a následně ve čtvrtek muselo být obchodování na čínských burzách dokonce zastaveno.
Vývoj v Číně stáhl dolů i ostatní světové burzy od Tokia přes Frankfurt, Londýn až po New York. Britská burza zažila nejhorší začátek obchodování za posledních šestnáct let, německé akcie pak vykročily do nového roku nejhůře za poslední čtvrtstoletí a akcie amerických korporací přivítaly nový rok šestým nejhorším výsledkem v historii (viz Nejhorší začátky roku na newyorské burze).
A aby toho nebylo málo, přichystali čínští soudruzi pro světové investory další překvapení. V polovině týdne čínská centrální banka dvakrát po sobě (ve středu a čtvrtek) razantně oslabila jüan, když neočekávaně snížila referenční kurz čínské měny vůči dolaru na nejnižší úroveň od března 2011.
Echo krize 2008
Na čtvrteční devalvaci zareagovaly čínské akcie propadem o 7,2 procenta, což ještě marasmus na světových trzích prohloubilo. Poté co se během prvních tří dnů minulého týdne z globálních burz „vypařila“ zmíněná suma přesahující dva biliony dolarů, se ve čtvrtek evropské akcie zřítily podle indexu Stoxx Europe 600 až o 3,6 procenta, což je nejvíc od loňského srpna.
Klesalo ovšem prakticky všechno – od ropy přes rizikové dluhopisy až po kakao a kávu. Cena barelu ropy Brent se i kvůli obavám z Číny propadla pod 33 dolarů za barel, což je nejnižší úroveň od dubna 2004.
Na turbulencích naopak vydělával japonský jen, švýcarský frank, americké státní dluhopisy a zlato, které investoři považují za „bezpečné přístavy“. Konkrétně zlato vyrostlo na dvouměsíční maximum, když se jedna trojská unce prodávala za zhruba 1103 dolarů.
Podobný začátek roku zažily kapitálové trhy v roce 2008. A právě opakování finanční krize z tohoto roku se obává investiční legenda a dolarový miliardář George Soros.
„Když se podívám na finanční trhy, existuje zde vážná hrozba, která mi připomíná krizi, kterou jsme zažili v roce 2008. Řekl bych, že se to rovná krizi,“ uvedl Soros. Podle něj by měli být investoři velmi opatrní. V závěru týdne však kvůli státním zásahů šanghajská burza vzrostla o dvě procenta.
Čína totiž podle Sorose hledá nový ekonomický model a devalvací svojí měny přenáší vlastní potíže do zbytku světa. Řada expertů se proto obává, že devalvace čínské měny může znamenat, že stav čínské ekonomiky je daleko horší, než se odhaduje. „Znamená tempo oslabování čínské měny, že ztrácí kontrolu?“ uvedl pro Reuters šéf měnových obchodů Saxo Bank John Hardy.
Další oslabování čínské měny by mohlo vyvolat podobný propad jako loni v srpnu. Tehdy se začaly kácet měny a burzy rozvíjejících se zemí, protože jednotlivé státy oslabovaly vlastní měny, aby udržely konkurenceschopnost svých firem vůči čínským konkurentům. Kromě rozvíjejících se zemí ale mohou na čínskou devalvaci doplatit rovněž vyspělé ekonomiky. Ty by mohly zažít deflaci kvůli snížení cen čínského zboží a rovněž poklesu cen komodit.
Panika na trhu
Ostatně o tom, že čínská ekonomika nezažívá nejlepší časy, svědčí výsledky průmyslové aktivity mezi malými a středními firmami, které byly zveřejněny právě v pondělí.
Index Caixin PMI dosáhl výše 48,2. Hodnota pod 50 bodů přitom představuje propad průmyslu. Právě tyto výsledky nastartovaly pondělní pokles cen akcií, který byl ještě podpořen obavami spekulantů ze zrušení zákazu prodeje akcií ze strany velkých investorů. Investoři, kteří drží v čínských firmách přes pět procent akcií, a rovněž manažeři a vedení těchto firem nemohli od července po šest měsíců prodávat akcie. Následoval pokles šanghajské burzy o pět procent, což spustilo automatickou brzdu, která přeruší obchodování na patnáct minut. Opatření, které má zabránit panickým prodejům, se však naprosto minulo účinkem. Po opětovném otevření trhu trvalo pouhých sedm minut, než se čínské akcie zřítily celkově o sedm procent, což je hranice, kdy se zcela zastavuje na zbytek dne obchodování.
Ještě větším průšvihem bylo čtvrteční obchodování. „Obchodovalo se pouze patnáct minut,“ uvedl pro týdeník Euro Matthew Sutherland, ředitel řízení produktů pro Asii ve Fidelity International, „paradoxně se ukázalo, že automatická brzda má přesně opačný efekt než uklidňující.“ Opatření totiž snižuje likviditu na trhu a vytváří paniku mezi burziány.
Příliš drahé akcie
I přes nedávné propady jsou však čínské akcie stále drahé. Na začátku minulého týdne se čínské společnosti obchodovaly podle dat agentury Bloomberg za zhruba pětašedesátinásobek zisků. To je více než třikrát tolik, za kolik se obchodují americké akcie: jejich ocenění je na úrovni devatenáctinásobku zisků. Například Bank of America Merrill Lynch (BoA ML) odhaduje propad šanghajské burzy na 2600 bodů, což představuje téměř pětinový pokles. Důvodem je obrovský nárůst tamních úvěrů. „V minulosti se finanční systém každé země, kde zadlužení narůstalo tak rychle, nevyhnutelně dostal do potíží, včetně devalvace měny, rekapitalizace bank a vysoké inflace. Neočekáváme, že Čína bude výjimkou,“ tvrdí David Cui, který v BoA ML odpovídá za akciovou strategii v Číně. Podobně se vyjádřil investor Marc Faber: „V Číně je kolosální úvěrová bublina.“
Čínský akciový trh se podle ředitele Fidelity International Matthewa Sutherlanda stále potýká s bublinou, která se vytvořila v první polovině loňského roku. „Tato bublina splaskla pouze částečně,“ dodává. Důvodem byla podpora ze strany čínského vedení, která měla zamezit propadu akcií.
Letos bude pro čínské vedení klíčové vyřešit otázku, zda bude nadále podporovat předražené akcie a reality, když čínská ekonomika zpomaluje.
Zahájení roku na světových burzách
Propad (v %)
Čína
–6,9
Německo
–4,3
Francie
–2,5
Japonsko
–2,4
Británie
–2,4
USA
–1,5
ČR
–1,9
Zdroj: CNNMoney, Bloomberg, ČTK
Nejhorší začátky roku na newyorské burze (podle indexu S&P 500)
0 Propad (v %)
1932
–3,7
2001
–2,8
1980
–2,0
1949
–1,6
1983
–1,6
2016
–1,5
O autorovi| Vladan Gallistl, gallistl@mf.cz
