Za 18 měsíců od začátku ruské invaze na Ukrajinu se životy ruských oligarchů tváří v tvář sankcím velmi výrazně změnily. Velká část nejbohatších Rusů byla vyhoštěna ze západních zemí, které byly přitom dříve jejich druhým domovem. Sankce byly na ruské miliardáře uvaleny v rámci širšího souboru ekonomických omezení, o nichž někteří doufali, že podnítí vzpouru proti prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Nejbohatší Rusové měli dlouhodobě velkou politickou a ekonomickou moc. Většina z nich se dostala na výsluní poté, co levně skoupili aktiva v průmyslových odvětvích včetně zemního plynu, ropy, hnojiv a oceli. Došlo k tomu především v období privatizace na konci 80. let, kdy se v Sovětském svazu rozpadl komunismus. Mnoho lídrů západních zemí tak doufalo, že zhoršení života ruských miliardářů povede ke spiknutí, které by mohlo ukončit válku na Ukrajině. Jak se ale zdá, Putinovi zatím žádný ,palácový převrat‘ nehrozí.
Za téměř neochvějnou věrností oligarchů vůči současnému ruskému prezidentovi stojí hned několik faktorů. Tím nejzásadnějším je pravděpodobně skutečnost, že Putin bohatým podnikatelům hned po svém nástupu k moci výrazně pomohl. V rámci svého protikorupčního úsilí totiž některé miliardáře téměř zničil, zatímco jeho podporovatelům se začalo dařit ještě lépe.
Dlouhou dobu tedy mezi šéfem Kremlu a podnikateli fungovala jakási vzájemná symbióza, kdy si obě strany pomáhaly. Po začátku války na Ukrajině se ovšem situace do velké míry změnila. „Vliv oligarchů na Putinovo vedení Ruska se od začátku invaze vytrácí. Podnikatelé jsou navíc mnohem zranitelnější, protože kontrola nad podniky je podmíněna loajalitou jejich vlastníků vůči Putinovi, a tedy i podporou války,“ řekl pro Business Insider Ivan Fomin z Centra pro analýzu evropské politiky.
Ztráta luxusních vil příliš nebolí
Ruští miliardáři jsou na tom v současnosti hůř než před invazí, ale ne o mnoho. Podle žebříčku Forbes přišlo 39 nejbohatších Rusů od začátku invaze dohromady o zhruba 45 miliard dolarů (přes jeden bilion korun). To není zanedbatelné, zároveň to však představuje pouze 13procentní pokles jejich čistého jmění.
Za tímto vývojem stojí především slábnoucí rubl, exodus zahraničních společností, propad cen akcií a zabavení drahého majetku v zahraničí, včetně obřích vil a luxusních jachet. Nejbohatší podnikatelé jsou ale ochotní se s tím vším smířit, protože mohou stále vydělávat peníze v domovské zemi.
„Pokud by si oligarchové dovolili kritizovat Putina, okamžitě by přišli o veškerý svůj majetek v Rusku. Zároveň by pravděpodobně byli zatčeni, a to včetně jejich rodiny a dalších blízkých spojenců či spolupracovníků. O této eventualitě samozřejmě všichni vědí, takže kritika téměř nezaznívá,“ uvedl politolog Peter Rutland z Wesleyan University.
Místo Londýna Turecko
Západní politici doufali, že oligarchové Putina přestanou podporovat i kvůli tomu, že se jim zhorší jejich dosud luxusní život. Ukázalo se ale, že se miliardáři dokázali přizpůsobit novému paradigmatu a že se jim mnohdy podařilo najít mezery v západních sankcích. Třeba vyšetřování New York Times zjistilo, že určité výjimky od vlády Spojeného království umožnily oligarchům nadále platit výdaje za soukromé kuchaře, osobní řidiče a hospodyně.
„Oligarchové už sice nemůžou utrácet své peníze ve Francii nebo v Londýně, mohou je ale utratit v Thajsku nebo kdekoli jinde. Tento pragmatismus přitom není žádným velkým překvapením. V devadesátých letech minulého století byl v Rusku značný politický chaos, takže podnikatelům nedělá problém přizpůsobit se náhlým změnám pravidel hry,“ doplnil Rutland.
Jeho slova potvrzuje třeba dění kolem Romana Abramoviče. Ten sice musel prodat svůj milovaný fotbalový tým FC Chelsea i telekomunikačního operátora Truphone, ale současně se mu povedlo převést vlastnictví superjachet a soukromých tryskáčů na své nesankcionované děti a místo Londýna nyní tráví čas v Turecku a Spojených arabských emirátech.
Jinými slovy, jelikož se ruským oligarchům nadále daří, jakákoliv vzpoura vůči Putinovi je aktuálně nereálná, tím spíš po nedávné smrti Jevgenije Prigožina, který v červnu se svými jednotkami vytáhl na Moskvu. „Nějaký druh revolty oligarchů není nemožný, ale v současnosti nevypadá příliš pravděpodobně,“ uzavřel Rutland.
