Země skupiny nejbohatších zemí světa G20 se zavázaly rozšířit financování Mezinárodního měnového fondu (MMF), prohlásil na tiskové konferenci po summitu G20 francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Rozšířené fondy by měly pomoci MMF bojovat například proti dluhové krizi v Evropě.
Foto: Miloslav Hamřík
O tom, že jednotlivé země G20 rozšíří zdroje Mezinárodního měnového fondu, hovořil již stálý předseda Evropské rady Herman van Rompuy. “My (šéfové eurozóny - pozn. red) jsme chtěli, aby MMF měl větší kapacitu pro poskytování půjček, více zdrojů,“ řekl van Rompuy na tiskové konferenci. “Máme rozdílné možnosti a já jsem o nich mluvil na začátku. Požádali jsme skupinu G20 na úrovni ministrů financí, aby zjistili, jaké mají možnosti,“ řekl europrezident.
“Jednou z možností je například založení něčeho, co bychom mohli nazývat svěřeneckým fondem, který by rozšířil zdroje pro MMF. Tak to nebude určeno jen pro eurozónu, ale pro celou globální komunitu,“ prohlásil van Rompuy.
Podle dalších zdrojů blízkých jednání skupiny G20 by jednotlivé země měly mít možnost skládat dobrovolné příspěvky na účty MMF, který by se měl stát jakýmsi zdrojem financí poslední záchrany a to i přes jisté výhrady Spojených států.
Země skupiny G20 mimo jiné určí dvacítku tzv. systemických bank, tedy takových finančních ústavů, jejichž případný krach by byl hrozbou pro globální ekonomiku. “Kromě toho určíme také 11 zemí, které jsou daňovými ráji. Nechce už žádné daňové ráje,“ řekl Sarkozy na tiskové konferenci po summitu G20.
Podle agentury Reuters by se mezi systemickými bankami měly objevit také francouzské BNP Paribas, Société Générale, Grédit Agricole, nebo BPCE. Jejich přesný seznam by měl určit nový orgán finanční stability a systemické banky by měly podléhat přísnějším pravidlům, než ostatní finanční domy. Kromě toho by mělo být předem určeno, které banky budou potřebovat navýšit kapitál, aby lépe odolávaly případným finančním turbulencím.
