Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se může opřít o rozsudky Soudního dvora EU, které zpochybňují závěry, k nimž dospěl žalobce Jaroslav Šaroch.
Státní zástupce Jaroslav Šaroch ve spolupráci s městským státním zástupcem Martinem Erazímem v polovině září zastavili trestní stíhání předsedy vlády Andreje Babiše, jeho rodiny i dalších lidí spojených s účelovými dotačními tanečky na farmě Čapí hnízdo.
Už v červenci 2015, když týdeník Euro vydal reportáž, na základě které bylo později podáno ve věci trestní oznámení, bylo zřejmé, že prokázat Andreji Babišovi porušení zákonů bude těžké. Ale úmysl poškodit evropské daňové poplatníky tehdy přímo potvrdila v textu jedna z později obviněných aktérů kauzy - dotační specialistka a někdejší blízká spolupracovnice Andreje Babiše z Agrofertu Jana Mayerová.
Měl by nejvyšší státní zástupce obnovit trestní stíhání Andreje Babiše?
„Je to od začátku projekt Andreje Babiše. Nejprve chtěl Čapí hnízdo jen jako svoji soukromou rezidenci. Dotaci ve výši 50 milionů bylo možné udělit jen malé či střední firmě. Tyto podmínky samozřejmě Agrofert ani Imoba nesplňuje. Proto byla vytvořena zcela samostatná společnost, která peníze mohla legálně získat“ uvedla před čtyřmi lety Mayerová.
Státní zástupce Šaroch přitom ve svém usnesení o zastavení trestního stíhání konstatoval, že úmyslné jednání obviněných nelze kvůli nedostatku přímých důkazů prokázat, ačkoli klíčové osoby podle něj jednaly „vědomě účelově“. Šaroch se opírá mimo jiné o nedostatečné důkazy při posuzování, zda společnost Farma Čapí hnízdo byla propojená s holdingem Agrofert, a nemohla tak být vnímána jako malý a střední podnik, který jediný měl na dotaci nárok.
Podle informací týdeníku Euro z několika zdrojů z vyšších pater státního zastupitelství je však velmi pravděpodobné, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ve spolupráci s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou obnoví trestní stíhání premiéra a věc vrátí zpět Městskému státnímu zastupitelství v Praze k došetření. Prvostupňový státní zástupce Šaroch bude pak vázán právním názorem, který vysloví ve svém rozhodnutí nejvyšší státní zástupce, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení nejvyšší státní zástupce nařídí.
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová sama usnesení o zastavení trestního stíhání zrušit nemůže, ale podle zákona vykonává nad podřízenými státními zástupci dozor. I ze statistik Nejvyššího státního zastupitelství přitom vyplývá, že nejvyšší státní zástupce v průměru vrací zhruba třetinu případů k došetření.
Odlišný právní výklad
Nejvyšší státní zástupce se při zrušení Šarochova usnesení může opřít o odlišný právní výklad při posuzování provázanosti farmy s Agrofertem, kterému Šaroch věnuje ve svém usnesení o zastavení trestního stíhání nejvíce prostoru (včetně svědeckých výpovědí zhruba 30 stran).
Z judikatury Soudního dvora Evropské unie i z rozhodnutí Evropské komise totiž v rozporu se Šarochovými závěry vyplývá, že Farma Čapí hnízdo by naopak měla být považována za propojený podnik se společnostmi Agrofertu.
Klíčovým je v tomto směru rozsudek Soudního dvora ve věci Itálie versus komise (Solar Tech) z roku 2004, tedy z období před žádostí Farmy Čapí hnízdo o padesátimilionovou dotaci. Zmíněný rozsudek přitom cituje ve svém usnesení i sám Šaroch.
Čtěte komentář: Babiš podváděl, ale nespáchal podvod. Co uchránilo premiéra před soudem?
Rozsudek zdůrazňuje, že účelem kritéria nezávislosti, které je jedním ze tří hlavních kritérií při posuzování toho, zda je žadatel o dotaci skutečně nezávislým malým a středním podnikem, „je zajistit, aby na prostředky určené pro malé a střední podniky dosáhly skutečně ty podniky, pro které jejich velikost představuje nevýhodu, nikoliv podniky patřící do velké skupiny, které mají přístup k finančním prostředkům a podpoře, které jejich konkurenti stejné velikosti nemají… Je rovněž nutné zajistit, aby definice malého a středního podniku nebyla obcházena čistě formálním splněním kritérií. Kritérium nezávislosti musí být tudíž vykládáno ve světle toho účelu tak, že podnik, který je ve vlastnictví velkého podniku z méně než 25 procent, a tedy formálně splňuje kritérium, avšak ve skutečnosti patří do velké skupiny podniků, nemůže kritérium splnit“.
Všechny ostatní vztahy
Následné rozhodnutí Evropské komise z roku 2006 ve věci Nordbrandenburger UmesterungsWerke, které žalobce Šaroch ve svém usnesení taktéž zmiňuje, dále rozvádí zjištění soudu z roku 2004. Komise tehdy uvedla, že při posuzování provázanosti podniků „považuje za nutné zkoumat faktory jako struktura podílů, identita jednatelů, stupeň hospodářského propojení a všechny ostatní vztahy příslušných podniků“. Podle komise je nutné za kritéria spojení mezi podniky zařadit i obchodní vztahy, jako například spojení na úrovni vedení podniku, překrývání ve vztazích k dodavatelům a k zákazníkům či společné používání logistiky.
Žalobce Šaroch však namítá, že farma a holding přes to všechno nepůsobily na společném trhu, protože farma reálně nevykonávala žádnou činnost. Zpráva OLAF, jejíž aplikaci na české trestní řízení žalobce Šaroch zpochybňuje, jednoznačně tvrdí, že veškeré příjmy společnosti Farma Čapí hnízdo (respektive jejího předchůdce ZZN Agro Pelhřimov), pocházely v roce 2008 z aktivit z oblasti zemědělství.
Zemědělství je přitom hlavním předmětem podnikání holdingu Agrofert. Klíčová účetní závěrka z roku 2008, kdy farma zažádala o dotaci, přitom ve sbírce listin obchodního rejstříku chybí, což je v rozporu se zákonem.
Přežil by Agrofert bez státu? Výrobci biopaliv a lesnické firmy jsou na veřejných zakázkách závislé
Další slabinou Šarochovy argumentace v usnesení o zastavení trestního stíhání může být podle informací týdeníku Euro také jeho spoléhání na výpovědi bankéřů z banky HSBC, kteří popřeli své vlastní záznamy o tom, že Agrofert a Farma Čapí hnízdo jsou vlastně řízeny jednotně a farma je ve skutečnosti dceřinou společností Agrofertu. Přitom původně to měli bankéři ve svých záznamech černé na bílém. Jinak by ani farma nemohla získat tak velkorysé financování, kdyby se za ni tímto způsobem nezaručil český chemicko-potravinářský kolos.
Bankéře se však nedařilo během celé fáze prověřování a částečně i vyšetřování případu vyslechnout a svou výpověď poskytli až na konci loňského roku, tedy tři roky po zahájení trestního řízení. Proč bankéři se svou výpovědí tak dlouho otáleli a z jakého důvodu naprosto překvapivě popřeli své vlastní záznamy, Šarochovo usnesení nerozvádí. A právě v tom může být problém. Šaroch totiž dostatečně nezkoumal tak zásadní změnu postoje bankéřů, která měla vliv na posouzení celého případu.
Ještě tři měsíce
Kdyby se vztah mezi farmou a Agrofertem, tak jak ho měli původně bankéři popsaný ve svých záznamech, potvrdil, byl by podle Šarocha „podstatným prvkem při posuzování společnosti Farma Čapí hnízdo jako nezávislého, partnerského či propojeného podniku za účelem zjišťování, zda společnost splňovala definici malého a středního podniku, či nikoliv“. Takto ale Šaroch jen nekriticky přejal novou výpověď a především na základě ní trestní stíhání premiéra a dalších obviněných zastavil.
Nejvyšší státní zástupce má ještě necelé tři měsíce na rozhodnutí, zda věc znovu otevře a zda policie bude muset znovu proti Andreji Babišovi a jeho rodině a spolupracovníkům zahájit trestní stíhání. Do hry o konečný osud této kauzy před několika dny vstoupil i prezident Miloš Zeman, který prohlásil, že v případě znovuotevření případu nařídí abolici, tedy aby se trestní stíhání opět zastavilo.
Dále čtěte:
Komentář: Agrofert ukázal, že má co skrývat
Zadlužení Agrofertu u bank prudce narostlo, dosahuje už 44 miliard
Agrofert omezí investice, zaměří se na snížení dluhů
Babišův střet zájmů: auditoři EU zkoumají dokumenty ve Státním zemědělském fondu
Andrej I. Nedotknutelný. Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se natahuje
Politika dotací skosila třetinu evropských rodinných farem. Peníze shrábl Agrofert a spol.
