Park Lumpini v centru Bangkoku je dopoledne vyprahlý, tráva zdupaná, většina lidí se drží ve stínu. Leží ve stanech, hrají karty, někteří pozorují dění na pódiu, kde mizerii podtrhuje jakási pěvkyně s mikrofonem falešným zpěvem. Co tu všichni dělají?
Protestují. Už několik měsíců tu doslova bydlí. Nelíbí se jim politika vládnoucí premiérky Jinglak Šinavatrové, která podle nich straní venkovu, když dotuje rýžové plantáže a kupuje si tím hlasy venkovanů, což je nemorální. Demonstranti v parku mají společného nepřítele, ale sami jsou rozděleni do několika táborů. Proto i park je rozdělen na několik sekcí, lépe řečeno stanových táborů.
Pokouším se s polehávajícími demonstranty navázat konverzaci, ale skoro nikdo neumí anglicky, a když už, tak hodně špatně. Od jednoho muže se dozvídám, že tu ve stanu přebývá už týden, zítra se vrací do práce na venkov na jih země, kde bydlí. Na stromě vedle jeho stanu je fotomontáž Šinavatrové za mřížemi.
Park Lumpini působí ospale, ale vše je dobře organizované. Lidé v parku dostávají pravidelně stravu, mají kde spát, kolem pódia je rozsáhlá profesionální aparatura a zázemí. Jak se dozvídám od jednoho z organizátorů, park ožívá večer, kdy přijdou lidé, co přes den pracují. Teď jej okupují pasivní demonstranti, jacísi pěšáci, jejichž hlavní úloha je držet pozice.
Obě strany jsou mafiáni
Večer při jízdě nočním Bangkokem zapředu hovor s taxikářem. Od fotbalu se dostáváme k politice. „Já bych je hnal. Jinglak mám rád,“ říká řidič. „Její otec Taksin udělal z chudého Thajska moderní zemi.“ Ptám se ho, odkud je, protože většina obyvatel Bangkoku protesty a opoziční Demokratickou stranu podporuje, naopak venkov je pro Šinavatrovou a Stranu Thajců. „Z Chiang Mai na severu země. Jako Jinglak,“ říká hrdě. Později se o politice bavím se svým thajským kamarádem ze studií Mitim. „Nemám rád ani jednu stranu. Obojí jsou mafiáni. Není z čeho vybírat,“ říká.
Problém je ale složitější než jen venkov versus město. Jak jsem zjistil v parku, minimálně stejně velkou roli hrají bývalé historické regiony. Dnešní Thajsko tvoří vedle Thajců i Číňané, Khmerové, Malajsijci, Laosané a další. Jejich zájmy jsou různé, a tak ve vysoce centralizovaném Thajsku stále více volají po větší autonomii, informují některá místní média. Jedna z mála autorit, na které se shodnou téměř všichni, je král Pchúmipchon Adunjadét.
Čtěte také:
