Nejslavnější hlášce z filmu Samotáři dal život herec Jiří Macháček. Ve značně podroušeném stavu prohlásil, že „problém týhle země je, že tady lidi málo hulej“. Podle nejnovějších statistik jsme se s tím za patnáct let od premiéry Samotářů skvěle poprali, a dokonce jsme se dostali na první příčku evropských tabulek huličů.
To nás může těšit, ale přesto se nic moc nezměnilo, protože Macháčkův hrdina vlastně implicitně říkal, že se tady lidi berou moc vážně. A z toho také pramení řada dnešních takzvaných problémů, kterými se společnost i naši zastupitelé v parlamentu a ve vládě zbytečně zaobírají.
Po 11. září svět zvážněl a postupně to dolehlo i na věčně kverulující srandisty z Česka. Po protikorupční tsunami už není na legraci čas ani chuť. Důsledky jsou zjevné a můžeme si za ně sami. Například poměrně hodně lidí se zabývá tím, co kdo uvedl na sociálních sítích.
Přitom je opravdu zcela jedno, koho na Facebooku urazíte nebo zesměšníte. Tedy alespoň jedno by to být mělo. Sranda musí být a vždy se šířila dostupnými komunikačními kanály. Proč to najednou omezovat, šašek nechápe.
Nejsme debilové
Kdyby lidé měli smysl pro humor – který často souvisí s kritickým myšlením – nestal by se problém ani z „proruské propagandy“. Šašek se domnívá, že má smysl pro humor i kritické myšlení, ale tuto propagandu ještě neviděl. Vždy se domníval, že nebezpečná propaganda šíří myšlenky, které jsou alespoň pravděpodobné a jimž by inteligentní tvor mohl uvěřit.
Ale dnes se za propagandu označí i texty vycházející na obskurních stránkách téměř z deep webu, kde se píšou bludy evidentnější než učivo základní školy.
Ano, pro debila je nebezpečná i věta: „Vladimir Putin je nejúžasnější, nejmužnější a nejkrásnější muž pod sluncem.“ Pro tvora myslícího to je prostě hloupost a srandista se tomu od srdce zasměje. Šaškovi vadí, že instituce v Česku i v EU věří, že obyvatelé jsou debilové. Do jednoho. Alespoň spousta úředních aktivit tomu napovídá.
Čtěte také:
