Jako nováček reklamy jsem naslouchal prezentaci seniorního kolegy a měl pocit, že jsem v agenturním křesle příliš zapadlý. Vše se točilo kolem zmrzliny, která chutnala spíše rodičům, a bylo zapotřebí, aby začala chutnat i dětem.
Se zájmem jsem poslouchal kolegu, který brilantně, se vší logikou načrtl koncept kampaně. Klient se však (k mému údivu) ošíval. A tehdy jsem učinil zkušenost, jež mě ohromila a zděsila zároveň; kolega nezaváhal, nehmatal po plánu B, nežadonil jako nervózní houslista o nový začátek.
Naopak, ten mistr improvizace bez zaváhání jen otočil kormidlem prezentace o dobrých sto dvacet stupňů, se stejnými prvky mámivě zažongloval… a na světě byl zcela jiný věrohodný a neochvějný koncept. Zmrzlinář byl spokojen. Ale já v křesle reklamy dlouho nepobyl.
A zase jsem zapomněl na její zákulisí. Opět jsem navlékl konfekční kabát zákazníka, o němž se pořád v obměnách tvrdí, že má výjimečný střih. Asi proto se v něm cítím „být sám sebou“, přičemž tahle všudypřítomná mantra podpírá mé sebevědomí tak účinně, že ani před lékařem se necítím být pacientem, nýbrž klientem. A i lékař je spokojen. Přirozeně jsme vstřebali logiku, kterou nám vštěpuje marketing všeho, proč taky ne, když pamatuje na všechno, hlavně na budoucnost a přírodu.
A pak přijde rána, jež mě přiměje vzpomenout si na jeho hliněné nohy: automobilky se vzdaly elektromobilu, toho moderního zázraku… ano, přírody! Jak je to možné? Jak je možné šmahem spláchnout generační přesvědčení, vysněnou tichou a čistou dálnici budoucnosti?
Zaskočilo mě to, byť tankuju naftu. Uvěřil jsem bateriové propagandě, když ne jako jediné, tak jako pravděpodobné cestě z ekologického marazmu. A teď je passé. Ale to je život; propaganda musí být sebevědomá a neochvějná. Nemůže si dovolit dbát Holanova varování, že „co je bez chvění, není pevné“. A když se zhroutí, růžolící propagandisté (a marketéři) na jejích troskách vybudují se stejným sebevědomím jinou, opět neochvějnou.
…někdo ty nepříjemné věci říkat musí
Čtěte také:
Šašek provokuje: Ať kradou. Hlavně, když budou skutečně vládnout
Šašek provokuje: Jak se stát krysařem? Stačí pár drobných v kapse
Šašek provokuje: Pozvání na obídek a kafču
