Stejně jako velká část městské populace je i šašek neurotik a měl by si to uvědomit jako každý, kdo nám chce něco sdělit. V první řadě dopravní podnik Praha, jenž je k neurotikům uživatelsky mimořádně nepřátelský.
Jak jinak si vysvětlit jeho „PR kampaň“ k uzavření stanice metra Národní třída. Ta se totiž primárně odehrává ve zvukové rovině a je – kulantně řečeno – tupá: „Zastávka Národní třída je uzavřena. Stanicí se projíždí.“ Poprvé je to celkem legrační, byť v tom jízlivém až groteskním smyslu (hodnota sdělené informace tohoto oznámení je totiž nula, protože cestující sám vidí, že vlak na Národce nezastavil a on nemůže vystoupit). DPP nám ale toto mechanické ne-sdělení bude servírovat snad až dva roky. A to u neurotiků nevyvolá příliš libé pocity.
Je zřejmé, že DPP bude argumentovat snahou předat lidem prostý fakt, že stanice Národní třída je zavřená. Zvolil pro to však nejméně vhodné prostředky. Taková kampaň se totiž má odehrávat výhradně v rovině vizuálních zpráv, které nové cestující DPP (tedy ty, kdo tuto informaci nevědí) trknou na první pohled. Navíc všichni ostatní je mohou snadno ignorovat (obrázek totiž na rozdíl od zvuku lze nevnímat). Samozřejmě netřeba pak informaci opakovat ve chvíli, kdy s ní již cestující nemůže nijak naložit (zkuste si během této věty zakřičet, ať to řidič otočí, že si chcete vystoupit dřív). Primárně by tato oznámení měla být na letištích a nádražích, tedy místech, kde poprvé vystoupí zahraniční turisté, jimž zavření Národky může činit skutečné problémy (protože nevědí, že lze vystoupit na Můstku a těch sto metrů dojít pěšky).
Čtěte také:
Šašek provokuje: AAAAA rating pro všechny
Šašek provokuje: Lúzo, sbal se a táhni
Že přeháním? Jasně, to je účel. Dnes už jen nadsázka může ukázat na dříve zcela zjevnou blbost. Jestli jste viděli Schumacherův film Volný pád s Michaelem Douglasem, pochopíte, že škádlit neurotiky se může zle vymstít. Jak smutné případy z nedávných dějin ukazují, metro je častým cílem upouštění vnitřního přetlaku.
