Některé tradice by se měly dodržovat, ať se děje, co se děje. Jednou z takových je také šaškův projev k národu na konci roku. Doposud vždy bylo možné sestavit seznam činů a událostí, které se nejúžasnějšímu národu pod sluncem v daném roce nepodařily. Ale to letos není úplně možné, protože vše špatné z letošního roku je pouhým důsledkem špatných rozhodnutí národa z let předchozích.
Tak si to shrňme: Zeman, Babiš a uměle devalvovaná koruna na straně toho, co je a být by nemělo. Kvóty na všechno, milosrdenství, rozum na straně toho, co by být mělo, ale není.
Vše se to střetlo v uprchlické otázce, která v Česku sice reálně není na pořadu dne, ale virtuálně se stala jediným tématem společnosti. A jak s tím souvisí ty výše zmíněné průšvihy? Zeman a Babiš jako názoroví vůdci selhali a státnictví zaprodali za snahu zalíbit se spodním deseti milionům (my, podle statistického úřadu horní půlmilion, s tím nesouhlasíme).
Soustavné devalvování národní měny pak je možná ještě nebezpečnější než rétorická cvičení zmíněných mudrlantů. ČNB svou aktivitou totiž důsledně a vědomě drtí už tak dost vyhladovělou populaci, která se jen dál utvrzuje ve falešném vědomí, že je zle. Nebylo, nebo alespoň nemuselo to být, ale díky centrální bance se Babišovy teze staly většími a většími pravdami.
A až se příští rok velkolepě koruna odpoutá od eura, bude tu země, jíž skutečná Evropa utekla tak daleko, že budeme moci leda posilovat své visegrádské hnutí.
Ale musíme všude hledat pozitiva. Včera éterem prošuměla zpráva, že myslivci budou moci střílet divoká prasata po celý rok. Takže když to myslivcům půjde tak skvěle jako vždycky, příští rok tady nikdo moc nezbude. Tak šťastný a veselý.
Čtěte další Šaškovy provokace:
