Šašek ví, co je in. Nové trendy zachytí a rovnou žije, protože všechno je pak takové bezpečnější.
Proto platí brutální hypotéku na řadový domek s devadesátiminutovým dojezdem do centra Prahy (kde je ten developer, který mu nemovitost prodal na lákadlo, že těch minut je dvacet?) a blbými sousedy. Přestal kouřit a běhá, jeho dvě děti se jmenují Ella Emma a Tadeáš Tobiáš a manželka používá nepřechýlené příjmení (Tereza Šašek).
Stejně jako jeho peers na sociálních sítích i šašek cítí silný tlak doby, vleklé krize, která část Čechů uvrhla do hlubin atavistických starostí o primární obživu a část těch materiálně šťastnějších v pocit, že jejich výkon v práci je cosi jako vrcholový sport. Jejich těla zničená posedáváním a stresem potřebují osobní trenéry, jejich duše – kouče. A tak se šašek rozhodl, že si také jednoho najde.
Hledání kouče
Internet mu to neusnadnil. Česká Wikipedie pod pojmem kouč vysvětluje, že jde o příslušníky vladycké rodiny z bílinského panství. Nevadí. To Česká asociace koučů poradila lépe: každý kouč, který si účtuje méně než šest tisíc korun za hodinu, je podvodník. Šašek pustí k vodě svého psychologa s Ph. D. a tři sta hodinami terapeutického výcviku, který si za hodinu účtuje pětikilo, a začne hledat pravého kouče.
Koučka, hezká paní, mu nabízí „nalezení bloků bránících v projevení ženské složky, nalezení vnitřního naplnění jako ženy“. To stojí za úvahu. Jiný kouč slibuje: „Neřeknu vám, co a jak máte udělat, ale pomohu vám na to přijít.“ A další kouč prozrazuje, že koučové nepotřebují vědět vše o oblasti, v níž klienta koučují. Bývají prý dokonce lepší, když o ní vědí jen málo.
Šašek se také dozvěděl, že „kouč neradí lidem, co dělat, ale umí klást chytré otázky“. Ha! Šašek nepotřebuje kouče! Šašek, až ho vyhodí z práce, se stane opravdovým koučem sám. Bude nějakých deset hodin měsíčně klást chytré otázky a splatí i hypotéku.
Čtěte další Šaškovy provokace:
Šašek provokuje: Mediální šaškárny
Šašek provokuje: S enzymoterapií a klimakteriem na šaška nechoďte
