ŘEDITEL KAPSCH ČR KAREL FEIX : Od roku 2008 má být 80 procent silnic I. třídy zpoplatněno mýtem přes satelit. Na zbývající pětině vyrostou brány pro mikrovlnný systém. Tak zní dohoda mezi státem a firmou Kapsch. Její český ředitel Karel Feix tvrdí, že satelitní systém sníží účinnost výběru mýta.
ŘEDITEL KAPSCH ČR KAREL FEIX : Od roku 2008 má být 80 procent silnic I. třídy zpoplatněno mýtem přes satelit. Na zbývající pětině vyrostou brány pro mikrovlnný systém. Tak zní dohoda mezi státem a firmou Kapsch. Její český ředitel Karel Feix tvrdí, že satelitní systém sníží účinnost výběru mýta.
Pokud vše půjde podle plánu, budou české dálnice a silnice od příštího roku zpoplatňovány přes dva různé systémy. Proč je podle vás takový tlak na satelitní řešení, když mikrovlnný systém ukázal svoji životnost?
Ministerstvo dopravy nás požádalo o možnost začlenění satelitní technologie do výstavby druhé fáze elektronického mýta také na základě určitého politického zájmu, který plyne i ze strany samospráv a hejtmanů. Ti nechtěli na silnicích I. třídy mýtné brány.
Osobně si myslím, že v některých případech to není úplně odůvodněný požadavek a že je trochu přeceňován vliv výstavby infrastruktury. Nepomohl ani argument, že zatímco mikrovlnný systém má v našem případě téměř stoprocentní účinnost, satelitní systém se v případě dobrého výsledku dostane někam na úroveň 95 procent.
Proč je satelitní systém méně úspěšný než mikrovlnný?
Za prvé je to otázka přesnosti, za druhé pak otázka daleko snadnějšího napadení systému z hlediska podvodů. U nové jednotky pro satelitní řešení dáváte provozovateli do rukou inteligenci systému. Záleží pak na samotném dopravci, jak se chová. Zatímco na úsecích pokrytých mýtnými branami je poměrně snadné odhalit neplatiče, síť silnic I., II. či III. třídy má tak husté členění, že se tam strašně těžko zachytí řidič, který prostě jednotku vypnul, zmizel ze systému a objevil se někde úplně jinde. Dnešní satelit umí pouze pasivně určit polohu vozidla, nic víc. Výhoda satelitního systému je v tom, že je flexibilnější.
POSTAVÍME JEŠTĚ 107 BRAN Kolik mýtných bran chcete ještě postavit na silnicích I. třídy?
Chtěli bychom mikrovlnnou technologií pokrýt hlavní tahy, které navazují na dálnice a kde se odehrává největší provoz těžkých kamionů. Ve finále vznikne tedy ještě kolem 107 mikrovlnných bran. Na tomto systému bychom chtěli dosáhnout přibližně 99procentní efektivity výběru.
Dá se už nyní konkretizovat, kde by podle plánů ještě měly být mýtné brány?
Navrhujeme dobudovat řadu tahů silnic I. tříd, které navazují na síť pokrytou mikrovlnným systémem směrem k hranicím. Týká se to například silnic u Karlových Varů a na Ostravsku a některých úseků v severních Čechách. Chceme doplnit páteřní systém tak, abychom se s mikrovlnnou technologií dostali směrem od dálnic a rychlostních komunikací na hraniční přechody. Satelitní systém by pak byl na zbývajících komunikacích.
Neobáváte se problémů se stavebním povolením pro mýtné brány od hejtmanů, kteří se jim brání? Doufáme, že po dosažení dohody zde vznikne lepší atmosféra spolupráce mezi hejtmany, firmou Kapsch a ministerstvem dopravu. Navrhované řešení totiž maximálně vychází vstříc požadavkům od samospráv. Hejtmani by měli pochopit, že brány mají zajistit fungování systému, který zase zajistí maximální zpoplatnění silničních tahů. Musejí si také uvědomit, že i satelitní řešení vyžaduje alespoň minimální počet mýtných bodů, které budou sloužit jako kontrolní. Satelit ani v Galileo podobě, ani v jiné neumožní kontrolu jiným způsobem než fyzickou kontrolou na silnici. Jak nová technologie změní cenu vybudování celého systému? Momentálně si děláme ekonomickou rozvahu a máme přijít s nějakým přesnějším ekonomickým plánem. Určitě ušetříme díky tomu, že se sníží počet mýtných bran. Na druhou stranu se musí rozšířit centrální systém o moduly pro satelitní komunikaci. K úspoře tedy může dojít, je tu ale ještě otázka provozních nákladů. Tam to není zatím tak zcela definovatelná věc. O moc nižší cena než v případě vybudování mikrovlnného systému podle původního plánu to ale nebude. Podaří se spustit celý systém k plánovanému 1. lednu 2008? Pevně věřím, že ano. Pokud se v příštích týdnech dokážeme dohodnout s ministerstvem dopravy na konkrétních změnách smlouvy, tak to reálné bude. Během příštích týdnů znamená třeba do konce března? Ano, já bych si dal konec března jako nejzazší termín. POSTAČÍ JEDINÁ JEDNOTKA
Budou řidiči po Novém roce potřebovat jednu palubní jednotku, nebo dvě? Naše představa je taková, a ministerstvo dopravy s ní souhlasí, že by bylo zbytečné nutit řidiče, kteří prokazatelně pouze tranzitují, pořizovat si minimálně okamžitě novou palubní jednotku. Hlavní tahy nadále zůstanou zpoplatněny mikrovlnným systémem. Dokáži si představit, že po určitou dobu mohou vedle sebe existovat dvě různé jednotky - mikrovlnná a satelitní. Po určité době bude mít ale samo ministerstvo zájem na hybridní jednotce, třeba v různých provedeních. Nechybí vám trochu silnější podpora ministerstva dopravy pro druhou etapu? Minulé vedení rezortu prosazovalo mikrovlnný systém razantněji. Pro nové vedení ministerstva dopravy nebylo tak úplně jednoduché vstoupit do projektu ve značném stadiu rozpracovanosti. Navíc se změnily politické poměry směrem k bývalé opozici. Ministerstvo se možná bálo ztotožnit se s projektem, protože nemělo jistotu, zda projekt dopadne dobře nebo ne. Diskuzí, zda se to stihne, nebo nestihne, zda to bude fungovat, nebo nebude, bylo strašně moc. Do jisté míry tyto debaty zavinily i problémy se stavebními povoleními pro elektrické přípojky a podobně. Dnes už mám z jednání s ministrem dopravy pocit, že on osobně má maximální zájem na tom, aby se projekt dotáhl do konce. Informace z vaší firmy hovoří o tom, že systém má téměř stoprocentní úspěšnost. Stále tady ale zatím chybí nezávislý audit. Neobáváte se toho, že může přinést jiný výsledek? Máme zkušenosti z dalších projektů, že nezávislý audit nemůže zjistit výrazně jiné výsledky. Má podobnou filozofii myšlení jako náš systém. Nebojím se, že tam budou podstatné rozdíly. Mohou nastat rozdíly jen malé, způsobené tím, že auditor nemůže kontrolovat celý systém. Musíte si ale uvědomit jedno. Při měřeních auditora se vychází a bude vycházet z celkové úspěšnosti systému. Ten má ale několik parametrů. Jedním je počet úspěšných transakcí v systému při průjezdu jednotlivými body. Tady říkáme, že dosahujeme zhruba 99,7 procenta úspěšnosti. Pak je tu druhý prvek, a sice počet zachycených vozidel, která se systémem z jakéhokoliv důvodu nekomunikují. Buď je špatně umístěna jednotka, nebo nejsou dobře nastaveny parametry v dané bráně. Případně vozidlo vůbec není jednotkou vybaveno. A třetí parametr je samotné fyzické zadržení takového vozidla celní správou. Druhý a třetí parametr by měly být dnes úspěšné tak na 98,5 procenta. Jak se daří odstraňovat nedostatky na první etapě, když je celkem příznivá zima? Nejen díky mírné zimě poměrně rychle. Původně jsme měli zhruba šest tisíc nedostatků, dnes jsme někde na čtyřech tisících. Mezitím jsou i vady, které se opakují. Někde třeba pouze chyběla dokumentace. Jen pro informaci: na jednu bránu jsme museli dodat zhruba 55 různých dokumentací. Pokud jde o elektrické a datové přípojky, tam se nám také daří snižovat počet míst, kde je nutné používat náhradní agregát. Hlavní snížení ale máme od našich dodavatelů slíbené na duben a květen, kdy by měla být vyřízena prakticky všechna stavební povolení a zkolaudována řešení. Na počátku roku se mluvilo opět o možnosti, že brány by mohly například měřit rychlost aut a podobně. Je to nyní aktuální?
V této chvíli zatím ne. Byla tu diskuze na úrovni ministra vnitra, který prohlásil, že on osobně je proti tomu. Policejní ředitel by to zase rád využil. V současné době mezi námi a policií neexistují žádná jednání. Jsme připraveni technicky udělat maximum pro to, aby se věc dala realizovat. V současné době není zřejmě zájem státu na využití mýtného systému i pro jiné účely. Například vNěmecku nyní zavedli systém sledování ukradených vozidel a zkoušejí i pilotní projekt měření rychlosti.
NA AGREGÁTY MĚL BÝT NOVÝ TENDR
Ministerstvo dopravy mělo podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na dodávku dieselových agregátů při budování první fáze mýtného systému vyhlásit samostatné výběrové řízení. Jde prý o samostatnou zakázku, která neměla být zahrnuta v takzvaném prvním dodatku ke smlouvě s firmou Kapsch. Podle předsedy antimonopolního úřadu Martina Peciny obsahuje dodatek i další chyby. Nelíbí se mu ani upuštění od některých podmínek původní smlouvy. Dodatek například posunul termíny výstavby a změnil pravidla účinnosti systému. Zatímco problém s agregáty dořešilo ministerstvo druhým dodatkem z loňského prosince, podmínka úspěšnosti výběru zůstala otevřená. „Tyto změny považujeme za natolik závažné, že byl jednoznačně porušen zákon, a jednotlivé smluvní strany by to měly se zákonem uvést do souladu,“ říká Pecina. Praktické dopady rozhodnutí úřadu však zatím nejsou jasné.
