S investicemi do ropného průmyslu v Saúdské Arábii to nakonec nebude tak horké, jak se předpokládalo. Mnohem více finanční pozornosti dle banky Goldman Sachs naopak dostane sektor neropný, kam do roku 2030 poputuje zhruba 73 procent celkových investic. Podle původních odhadů společnosti mělo být toto číslo o sedm procentních bodů nižší.
Vzhledem k tomu, že se země aktuálně soustředí na odvětví, jako jsou kovy, nerostné suroviny, doprava a digitalizace, která umožní její diverzifikaci, na ropný průmysl zbyde „jen“ čtvrtina zbývajících prostředků. Novým obzorům se Saúdská Arábie otevřela prostřednictvím hospodářské transformace korunního prince Muhammada bin Salmána, v rámci níž země investuje do nových odvětví a mění celkovou image, a to částkou ve výši jednoho bilionu dolarů (se současným kurzem 23,3 bilionu korun). Jedním z velkých cílů se stala právě snaha snížit závislost na prodeji ropy.
Kapitálové výdaje na ropu se tak do roku 2028 pravděpodobně sníží o 40 miliard dolarů (932,7 miliardy korun). Ne všechna fosilní paliva však potká obdobný osud. „Klíčovou součástí plánu na dekarbonizaci, ekonomický rozvoj a diverzifikaci země zůstane i nadále zemní plyn,“ uvádí agentura Bloomberg s odkazem na zprávu Faisala Al Azmeha, vedoucího akciového výzkumu v regionu CEEMEA společnosti Goldman Sachs.
Příjmy nejsou, co bývaly
Vzhledem k tomu, že se ceny ropy Brent momentálně pohybují kolem 80 dolarů (přes 1865 korun) za barel a zároveň saúdská produkce klesla přibližně na devět milionů barelů za den, čelí království prohlubující se hrozbě v podobě rozpočtového deficitu. Ostatně, oproti roku 2022, kdy kvůli ruské invazi na Ukrajinu stál jeden barel skoro 100 dolarů, se příjmy z ropy v zemi snížily přibližně o třetinu.
Jak moc je Saúdská Arábie stále závislá na fosilních palivech, ukazuje také její rozpočtový schodek z druhého čtvrtletí, jenž dosáhl 4,3 miliardy dolarů (přibližně 100,3 miliardy korun). V červených číslech se přitom rozpočet dle tamní vlády bude držet i několik následujících let – podle průzkumu Goldman Sachs se deficit v letošním roce zvýší na 4,3 procenta hrubého domácího produktu, zatímco loni činil „pouhá“ dvě.
Finanční situaci země nepomáhá ani skutečnost, že vláda stále utrácí za obrovské projekty, mezi nimi jsou investice do umělé inteligence, podpora fotbalové ligy a v neposlední řadě i město budoucnosti Neom, které čelilo problémům s financováním. „Vize čelí zkoušce reality a dochází k úpravám. Což je známka zralosti, nikoli vykolejení,“ řekl v červenci pro Bloomberg ekonom Bank of America pro Blízký východ a severní Afriku Jean-Michel Saliba.
„Největší obavy mám z toho, že nárůst výdajů vede ke značným deficitům, které jsou spíše strukturální než dočasné, nebo cyklické,“ dodal Justin Alexander, ředitel společnosti Khalij Economics a analytik poradenské společnosti GlobalSource Partners.
V minulosti se dala saúdská vláda slyšet, že chce do roku 2030 každoročně přilákat 100 miliard dolarů (přes 2,3 bilionu korun) přímých zahraničních investic (FDI). V prvním čtvrtletí ale tyto FDI dosáhly jen 2,5 miliardy dolarů (zhruba 58,3 miliardy korun). V roce 2023 se pak celkový objem zastavil na 12,3 miliardy dolarů (286,8 miliardy korun), což bylo o 60 procent méně než v případě sousedních Spojených arabských emirátů.
Rostoucí schodek Saúdské Arábii na druhou stranu nebrání ve financování nových odvětví, typicky třeba investicím do obnovitelných zdrojů energie. Právě do čisté energie by ostatně mělo putovat 235 miliard dolarů (skoro 5,5 bilionu korun), což je oproti původnímu odhadu o 87 miliard dolarů (přes dva biliony korun) více.
