Turečtí policisté dnes vstoupili na saúdskoarabský konzulát v Istanbulu, aby pomohli vysvětlit případ pohřešovaného saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího. Muž je nezvěstný od 2. října, kdy konzulát navštívil kvůli osobní záležitosti. Na Saúdskou Arábii padá podezření, že je za jeho zmizení, případně smrt odpovědná. Rijád to ale popírá a král Salmán dnes v telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem řekl, že o Chášakdžího osudu nic neví. Napětí se dnes projevilo růstem cen ropy.
V tureckém tisku se dnes objevily spekulace, že turecká policie bude prověřovat možnost, že komando, které bylo na konzulátu 2. října, mohlo tělo mrtvého rozpustit v kyselině. Turečtí vyšetřovatelé přijeli dnes ke konzulátu v neoznačených vozech, podle původních informací Ankary se počítá s vyšetřováním, které povede společný tým.
Král Salmán nařídil prokuratuře vnitřní vyšetření případu. Trump po telefonátu s králem uvedl, že Salmán popírá, že ví, co se s Chášakdžím stalo.
Trump dnes také oznámil, že za Salmánem vysílá ministra zahraničí Mikea Pompea. Podle agentury AP je Trump nucen reagovat mimo jiné proto, že Chášakdží se, coby kritik politiky Rijádu, uchýlil do USA a přispíval například do listu The Washington Post.
Vývoj cen ropy
V neděli americký prezident pohrozil „přísným trestem“ za zabití novináře, avšak zároveň oznámil, že nemá v úmyslu zastavit zbrojní dodávky Saúdské Arábii.
Stále více zemí vyzývá k objasnění případu, dnes se pro objasnění osudu Chášakdžího vyjádřili ministři zahraničí Evropské unie.
Kauza zmizelého novináře škodí saúdskoarabskému obchodu. Miliardář Branson ruší spolupráci s Rijádem
V Rijádu se bude od 23. října konat mezinárodní investiční konference, jíž se přezdívá Davos v poušti. Stále více pozvaných ale odříkává kvůli okolnostem kolem Chášakdžího svou účast. Dnes se k nim připojil i šéf banky JP MOrgan Jamie Dimon. Rijád ale oznámil, že konference se bude konat v daném termínu navzdory neúčasti mnohých pozvaných. Účast údajně potvrdilo 150 lidí, kteří pronesou projevy.
Na ropném trhu se zmizení novináře projevilo vzrůstem ceny o 0,27 procenta. Množí se spekulace, že by Rijád mohl ropu použít jako prostředek msty za případné sankce. Pokud by Rijád sáhl k omezení či naprostému přerušení ropných dodávek, šlo by o první užití ropy jako politické zbraně od roku 1973. Podle analytika blízkého královskému dvoru, kterého cituje agentura Bloomberg, se tak v budoucnu nedají vyloučit ceny ropy kolem 100 dolarů či 200 dolarů za barel nebo dokonce ještě dvakrát vyšší.
Dále čtěte:
