Velký nedostatek pracovní síly, jež nutí firmy zvyšovat mzdy, což následně vede k rychlému nárůstu inflace. I tak by se dal popsat asi nejzávažnější problém současné ruské ekonomiky, na který podle odborníků neexistuje téměř žádné řešení. Tedy kromě ukončení válečných operací. Už brzy však zemi může potkat další velká komplikace. Komplikace, jež by mohla výrazně snížit její příjmy plynoucí z prodeje ropy.
K této situaci podle odborníků dojde, pokud bude Saúdská Arábie i nadále nespokojená s cenou svého hlavního vývozního artiklu. Království, které je de facto vůdcem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), se dlouhodobě snaží udržet její cenu nad sto dolary za barel. K tomu by podle Rijádu měla stačit vzájemná dohoda všech členů kartelu, kteří by úroveň své těžby snížili, což by teoreticky mělo vést k nárůstu její ceny.
Problémem ovšem je, že některé členské země se k tomuto kroku nemají a dohodnuté limity dlouhodobě překračují. I kvůli tomu barel severomořské ropy Brent podle serveru Trading Economics stál v době psaní tohoto článku (v úterý odpoledne) zhruba 74 dolarů (cca 1710 korun). A to je něco, co se Rijádu pranic nelíbí.
„Saúdská Arábie už toho má dost. Její pokusy o vedení OPEC totiž aktuálně připomínají pasení koček, tedy něco, co je téměř neproveditelné,“ řekl Business Insideru Simon Henderson, ředitel oddělení pro energetickou politiku ve Washingtonském institutu.
Limity překračuje hlavně Rusko
Frustrace Saúdské Arábie už stoupla natolik, že země svým „spojencům“ z OPECu údajně vzkázala, že pokud skutečně nedojde k dodržování snížené úrovně produkce ropy, její cena by mohla klesnout až na 50 dolarů za barel. To si podle analytiků nelze vyložit jinak, než že je Rijád připraven podstatně navýšit svoji vlastní produkci ropy, což mu zajistí požadované příjmy bez ohledu na úroveň těžby v ostatních zemích.
Pokud k tomu skutečně dojde, nižší cena ropy samozřejmě podstatně sníží příjmy ostatních velkých vývozců. Což by představovalo závažný problém hlavně pro Rusko, jelikož jeho válečná ekonomika je na ropě do velké míry závislá.
Tak trochu paradoxně je to přitom právě Rusko, které Saúdskou Arábii k tomuto kroku tlačí. Podle posledních dostupných údajů S&P Global Ratings totiž země v červenci letošního roku vytěžila o 122 tisíc barelů denně více, než byla její přidělená kvóta. Ačkoliv dohodnuté limity tou dobou překračovaly i Írán a Kazachstán, Rusko bylo v tomto ohledu zdaleka největším hříšníkem.
Cenovou válku si Moskva nemůže dovolit
Motivace pro nedodržování dohody ze strany Moskvy je zcela očividná. Geograficky největší země světa se na úkor ostatních států OPEC snaží maximalizovat své zisky z ropy, což je zásadní pro pokrytí neustále rostoucích výdajů na armádu a bezpečnost. Tyto sektory budou podle odhadů odborníků v příštím roce dohromady tvořit zhruba 40 procent všech federálních výdajů v Rusku.
I proto je nasnadě konstatovat, že současná situace nemá pro Moskvu žádné příliš schůdné řešení. Pokud bude pokračovat v současném nedodržování dohodnutých limitů těžby ropy, Saúdská Arábie pravděpodobně přistoupí k vlastnímu navýšení její produkce, což výrazně omezí ruské příjmy. Ty však současně poklesnou i tehdy, pakliže se země tlaku OPECu podvolí a produkci omezí dobrovolně.
Odborníci si aktuálně netroufají odhadnout, pro jakou variantu se ruský vládce Vladimir Putin nakonec rozhodne. Upozorňují ovšem, že případná cenová válka se Saúdskou Arábií by pro Moskvu pravděpodobně nedopadla vůbec dobře. Může za to především skutečnost, že v těchto situacích bývají klíčové devizové rezervy, jejichž získávání je pro Rusko aktuálně velmi problematické.
„Vzhledem k tomu, že Rusko již nyní prodává svoji ropu za zvýhodněné sazby a s vyššími výrobními náklady, prostředí nízkých cen na ropných trzích by mohlo ovlivnit jeho schopnost financovat svoji agresi na Ukrajině. To může zároveň vést k eskalaci války, protože Moskva bude vyžadovat rychlé úspěchy na bojištích ještě dříve, než dojde k poklesu cen na trhu s ropou,“ uzavřel Luke Cooper, výzkumník z London School of Economics.
