V roce 2007 počítá stát s výběrem mýtného ve výši 8,2 miliardy korun
S více než půlročním zpožděním vypracovali státní úředníci ceník, ze kterého se dopravci a následně odběratelé zboží dozvědí, kolik zaplatí za cestu po české dálnici či silnici první třídy. A budou překvapeni. Na rozdíl od sousedního Rakouska či Německa, kde platí jednotné sazby mýtného pro celou zemi, budou české dálnice rozparcelovány do několika různě zpoplatněných úseků. Ministerstvo dopravy si totiž dalo záležet na tom, aby se nevyplatilo objíždění dálnic po místních komunikacích, čehož se obávají především hejtmani jednotlivých krajů a obyvatelé obcí přiléhajících k dálnicím. Při průměrné sazbě 4,05 koruny za kilometr ujetý po dálnici a 1,9 koruny po silnici první třídy počítá stát s tím, že v příštím roce vybere na opravu silnic a dálnic 8,2 miliardy korun. Tedy pokud se systém stihne postavit v čas a vláda své nařízení v září schválí.
Až pětina zdarma.
Jak vyplývá z dosavadního návrhu, který má týdeník EURO k dispozici, odborníci ministerstva si dali s tím, aby se kamionům nevyplatilo objíždět dálnice po místních silnicích, velkou práci. Kvůli obavě z nárůstu kamionové dopravy na okresních silnicích totiž dokonce někteří hejtmani chtěli blokovat výstavbu mýtných bran na silnicích první třídy, které spravují. Pokud bude návrh ministerstva schválen, bude se na dopravce vztahovat sedm různých sazeb od 1,9 koruny až do 7,8 koruny za jeden kilometr. Z informací týdeníku EURO je zřejmé, že po nátlaku dopravců se možná počet pásem zúží na tři až čtyři, výnosy i princip však ministerstvo měnit nehodlá. „Výše průměrné sazby je odvozena od intenzity přepravního proudu a od objízdného potenciálu. Tento princip není uplatňován při objezdu velkých měst, kdy je záměrně použita nejnižší sazba, aby se omezil průjezd městy,“ uvádí se v materiálu. Důvod pro penalizaci objíždění či naopak zvýhodnění jízdy po dálnici u měst je nasnadě. Z výpočtů státních úředníků totiž vychází, že by se kamionům při jednotné sazbě vyplatilo objíždět dálnice a rychlostní komunikace až na pětině jejich délky. K tomu, aby kraje ubránily své místní komunikace před kamiony vyhýbajícími se mýtnému, mají navíc, jak tvrdí ministerstvo, ještě další možnosti. „U některých úseků s podprůměrnou výší sazby, kde je technicky možné zpoplatněný úsek objíždět, je vhodné v závislosti na intenzitě dopravy omezit objíždění dopravními značkami. Tato pravomoc přísluší krajům a obcím s rozšířenou pravomocí a není v žádném případě zavedením systému výkonového zpoplatnění dotčena,“ uvádí se v návrhu. Aby to neměli dopravci a systémový integrátor mýtného tak jednoduché, navrhne ministerstvo dopravy ještě další rozdělení sazeb. Mýtné od šesté hodiny ranní do osmé večerní by navíc mělo být dražší než ve zbývající části dne. Dále budou ceny diferencovány podle počtu náprav kamionu a kromě toho jsou stanoveny další dvě sazby podle množství emisí, jež kamion vypouští. Za vozidla s motorem Euro 0 až Euro 2 se bude platit méně než za kamiony s motory horšími.
Nejdražší je D5.
Z kalkulace výběru mýta vyplývá, že největší výnosy státu přinese 151 kilometrů dlouhá dálnice D5. Její podíl na mýtném systému dosahuje 30 procent, výběr by v roce 2007 měl dosáhnout 2,49 miliardy korun. Těsně za spojnicí Prahy s Německem se umístila nejdelší česká dálnice D1 z Prahy do Lipníku nad Bečvou, na které stát počítá s výběrem 2,43 miliardy korun. Více než miliardu by měl přinést kamionový provoz na dálnici z Prahy do Hradce Králové. Z rychlostních komunikací by nejvíce do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury mělo připlynout z R46 spojující Vyškov s Olomoucí, ročně okolo 266 milionů korun.
Dálnice D1 a D5 jsou rovněž komunikace s největším podílem vysoko zpoplatněných úseků. Důvodem je nejen možnost objíždět trasu po běžných silnicích, vysoké ceny jsou také jakousi sankcí za tranzit. Ministerstvo vysokým mýtným na těchto dálnicích hodlá přesvědčit tranzitní dopravce, že výhodnější je využít sítě okolních zemí. V modelovém příkladu uvádí, že po zavedení mýtného by i v případě započtení veškerých nákladů bylo levnější jet například z Norimberku do Bratislavy přes Rakousko a Německo, nikoli přes Česko.
Neblahou zprávou pro dopravce však je, že stát již pro rok 2008 počítá se zdražením mýtného. „Předpokládáme, že stanovení sazeb mýtného pro rok 2008 již bude možné podle nové evropské směrnice a umožní zvýšení těchto sazeb,“ uvádí se v materiálu. Ministři dopravy zemí Evropské unie totiž na konci března letošního roku schválili směrnici, která je pro mimo jiné pro Českou republiku výhodnější, neboť umožní zahrnout více nákladových položek do výpočtu sazby mýta a rovněž zahrnout do zpoplatněných komunikací také vedlejší objízdné trasy.
Náklady vzrostou.
Navrhovaná struktura mýtného se však vůbec nelíbí dopravcům a spedičním firmám. Vadí jim nejen výrazné zpoždění, které ministerstvo a Státní fond dopravní infrastruktury ve stanovení sazeb mají. Větší problém způsobuje struktura mýtného. „Je otázkou, zda je za těchto podmínek možné spediční dopravu v České republice vůbec provozovat. Spočítali jsme si, že na mýtné padne celý provozní zisk naší firmy,“ řekl týdeníku EURO provozní ředitel společnosti Schenker Petr Rožek s tím, že veřejnost i jednotliví odběratelé se stále domnívají, že minimálně část nákladů spojených s mýtným si dopravci v rámci konkurenčního boje přenesou na sebe. „Marže na trhu se však v současné době pohybují mezi pěti a deseti procenty, takže již není kde brát.“ Ministerstvo dopravy ale s těmito názory nesouhlasí. „Na základě zákona je na faktuře uvedeno zaplacené mýtné zvlášť, takže záleží jen na nich, zda si je dokážou od odběratelů vymoci,“ řekl týdeníku EURO ředitel silničního odboru ministerstva dopravy Jiří Nouza. Rožek rovněž odhaduje, že dopravci si v souvislosti se zavedením mýtného musí připravit na provoz jednoho kamionu deset až dvanáct tisíc korun navíc. „Všem dopravním a spedičním společnostem vzrostou díky zavedení mýtného sekundární náklady spojené s administrativou, technickým vybavením kamionů, školením personálu a komunikací se zákazníky,“ vysvětlil Rožek. Firma rovněž odhaduje, že zavedení mýtného se promítne do cen naprosté většiny zboží. „Zkušenosti z Rakouska ukazují, že dopravní náklady vzrostly po zavedení mýtného až o třicet procent a spotřebitelské ceny v koncovém důsledku o 1,5 procenta. V České republice lze očekávat růst cen až o procento,“ dodal.