V Česku loni zaznamenala privátní banka přírůstek počtu klientů o 60 procent
Když se v roce 1789, tedy před více než dvěma sty lety, rozhodl židovský obchodník Salomon Oppenheim v německém Kolíně nad Rýnem založit vlastní finanční ústav, jistě netušil, že se jím vytvořená společnost stane největší privátní bankou v Evropě. Dnes banka Sal. Oppenheim spravuje majetek za 132 miliard eur a zaměstnává více než 4300 lidí (údaje k 31. 12. 2008 – pozn. red.). Banka, která se kromě správy majetku zaměřuje i na investiční bankovnictví, má vlastní zastoupení v jedenácti zemích světa včetně Česka.
Rakouský začátek Svou expanzi ve střední a východní Evropě začala Sal. Oppenheim roku 2001 vstupem do Rakouska, odkud banka řídí svou činnost v celém regionu. „Základním aktivem pro rozvoj samostatné banky bylo dobré jméno a její dlouhá a úspěšná historie. Zajímavé bankovní produkty totiž nabízí leckdo, ale jen některé finanční domy k tomu mohou doložit tradici jako my. A na tuto dlouhodobost a jistý konzervatismus slyší zejména zámožní klienti,“ říká Bernhard Ramsauer, šéf banky v Rakousku. Při vstupu banky Sal. Oppenheim na nový trh přitom platí, že konkrétní podoba působení v každé zemi závisí na managementu. „Najmeme si kvalitní místní manažery, kterým věříme, že najdou pro každou zemi vlastní fungující obchodní model,“ vysvětluje Ramsauer, jehož slova potvrzuje složení týmu pražské kanceláře vedené Tomášem Končickým, kde nenajdeme jediného Němce či Rakušana.
Ziskový střed Evropy V Rakousku nejdříve vznikla kancelář ve Vídni, pak následoval Salcburk. „Ten si volí mnoho zámožných klientů jako své bydliště, jedná se totiž o menší, ale krásné město se zajímavou centrální polohou v Evropě a výbornými službami,“ říká Ramsauer. V roce 2005 se rakouské vedení banky rozhodlo otevřít kancelář v Praze, což byl zásadní krok pro další expanzi banky do střední Evropy. „V Česku nám trvalo dostat se do černých čísel pouhé dva roky. Pro srovnání: ve Vídni jsme dospěli ke kladnému cash-flow ve třetím roce působení, a to jsme tehdy považovali za mimořádně rychlý vývoj,“ vysvětluje Ramsauer s tím, že český úspěch banku loni motivoval k otevření kanceláře v Budapešti a ve Varšavě. Rychlý růst operací banky Sal. Oppenheim ve střední Evropě dokládají konkrétní čísla. Banka v Rakousku zahrnující i české, maďarské a polské zastoupení spravovala ke konci loňského roku majetek v hodnotě více než 3,2 miliardy eur a její bilanční suma přesáhla 326 milionů eur, což znamenalo meziroční navýšení o 42 procent. Počet českých klientů banky loni dokonce vzrostl o 60 procent. I díky těmto přírůstkům se Sal. Oppenheim Rakousko na rozdíl od mateřské společnosti dokázala navzdory turbulencím na finančních trzích udržet v zisku, který loni mírně přesáhl 1,5 milionu eur.
Misie v pólu Nicméně Sal. Oppenheim se rozhodně nezaměřuje jen na bankovnictví a snaží se profilovat i v jiných oblastech. Inspiraci přitom našla v zakladatelské rodině Oppenheimových vlastnící již od roku 1869 hřebčín, který je zároveň nejstarším soukromým zařízením svého druhu v Německu. Proto se Sal. Oppenheim rozhodla spojit své jméno s koňským pólem, ve kterém také pravidelně pořádá soutěže. V Česku tak letos na konci května proběhl již třetí ročník turnaje Sal. Oppenheim na farmě Levín nedaleko Benešova. „Hraní póla je podobné privátnímu bankovnictví v našem pojetí, musíte být profesionální, mít strategii a nasazení,“ říká ředitelka PR a marketingu české reprezentace banky Sal. Oppenheim Irena Loukotová s tím, že v Rakousku i v Česku vyvolává pólo velký zájem diváků i médií.
Bernhard Ramsauer Věřím v Česko EURO: Uvažuje Sal. Oppenheim po otevření kanceláří v Maďarsku a Polsku i o expanzi dále na Východ? RAMSAUER: V tomto okamžiku určitě ne. Rusko či Ukrajinu samozřejmě sledujeme, ale přímý vstup na tyto trhy přinejmenším v několika dalších letech nemáme v plánu. Naopak nyní řada klientů z těchto zemí směřuje do Rakouska. I proto bez vlastní pobočky v Moskvě nebo v Kyjevě můžeme obsluhovat ruské a ukrajinské klienty, kteří se trvale usazují zejména ve Vídni.
EURO: Který z trhů střední Evropy považujete z pohledu privátního bankéře za nejzajímavější? RAMSAUER: Jednoznačně Českou republiku. Již řadu let prokazujete vysoké nasazení a cílevědomost, s jakou usilujete o vyrovnání se státy původní patnáctky EU. Přitom jsem přesvědčen, že i mnohé západoevropské země se mohou v Česku inspirovat – výše popsané vlastnosti jsou totiž odrazem vaší národní mentality. To potvrzuje i složení naší české klientely, kterou z velké části tvoří podnikatelé. Kromě toho poskytujeme v Česku služby i úspěšným sportovcům či manažerům, jako jsou například partneři právních kanceláří.
EURO: Existují rozdíly mezi potřebami klientů privátního bankovnictví z jednotlivých zemí střední Evropy? RAMSAUER: Například Češi vykazují vysoký stupeň sofistikovanosti při ukládání svého majetku, velmi dobře se vyznají i ve složitějších konstrukcích. Toto porozumění investičním technikám je dosud v Maďarsku a Polsku o něco nižší. Další rozdíly najdeme mezi Rakušany a Němci. Rakouští klienti upřednostňují investiční fondy, zatímco němečtí zákazníci jdou často raději do jednotlivých investičních titulů. Navíc Rakušané investují velmi mezinárodně, například podíl jejich investic v rámci domácího akciového trhu je výrazně pod deseti procenty, naopak klient z Německa má ve svém portfoliu daleko vyšší zastoupení domácích titulů. Podobně jako rakouští investoři se přitom chovají i naši čeští, maďarští a polští klienti, kteří rovněž své prostředky nekoncentrují pouze do domácích ekonomik a místních akcií.
EURO: Pro rakouské klienty banky Sal. Oppenheim je domácí měnou euro, naopak v Česku, Maďarsku a Polsku zůstaly národní měny. Jak se to projevuje na investičním chování? RAMSAUER: Například u českých klientů byl loni, když byla česká koruna velmi silná, jasný příklon k investicím v domácí měně. Při investicích v zahraničí často zase čeští investoři požadovali zajištění. Po poklesu kurzu koruny se čeští investoři začali hodně zaměřovat na investice denominované v euru.
EURO: Kolik činí minimální úložka, aby se někdo mohl stát klientem vaší banky? RAMSAUER: Velmi obecně lze říci, že klient s pěti sty tisíci eury je pro nás už opravdu zajímavý. Ale ve skutečnosti žádnou skutečnou spodní hranici nemáme. Uvedu příklad. Přijde-li klient s relativně malým obnosem dvě stě tisíc eur a my víme, že má jinde daleko větší prostředky, rozhodně by bylo nesmyslné jej odmítnout. Podobné je to v situaci osoby, která sice má omezenější majetek, ale zná velké množství jiných zámožných lidí nebo má třeba vliv na utváření názorů našich klientů. Navíc velmi důležitá je shoda mentality klienta s naším přesvědčením. Existují totiž investoři s několika miliony eur, pro které není naše banka příliš vhodná. Jde o lidi, kteří v podstatě nechtějí poradenství a chtějí banku využívat jen pro vypořádání svých transakcí. Věřím, že tyto klienty lépe obslouží například brokerská společnost.
