Česko bude muset začít intenzivněji řešit výsadbu zeleně. Nejen kvůli vedrům, ale i plnění klimatických cílů.
Letní parna se stávají nesnesitelná i pro milovníky vyšších teplot a mnozí upocení spoluobčané se přehánějí ve vymýšlení zlepšováků, jako si aspoň na chvíli od nepříjemného horka ulevit. Zaručeným a také dlouhodobým receptem je výsadba městské zeleně.
Každý zkušenější hostinský potvrdí, že zahrádky praskají v průběhu léta ve švech nejen kvůli vychlazenému pivu (spotřeba těžkého nápoje v tropických vedrech obvykle dokonce klesá), ale i stromům. Jejich listy zajistí nejen příjemný stín, ale ochladí i okolní vzduch.
Na to nemohl nezareagovat magistrát hlavního města, který se kvapně pochlubil, kolikže nových parků, alejí a vodních ploch má v nejbližších letech v Praze vniknout. Ekologické sdružení Arnika se ale ohradilo, že návrh metropolitního plánu dostatečně nechrání ani existující plochy a vymezuje je jako zastavitelné pozemky. Zeleně tak podle Arniky naopak bude spíše ubývat.
Čtěte: Vodík se vrací do dopravy. Comeback alternativního paliva ale naráží na problémy
Posoudit, zda mají pravdu ekologové z Arniky, nebo „experti“ z magistrátu, kteří dokázali město nekoordinovanými opravami uvrhnout do dopravního chaosu, není cílem tohoto textu.
Faktem však je, že výsadbě nových stromů nejen ve městech se zdaleka nedostává takové pozornosti, jakou by si zasloužila. Nejde totiž jen o to přežít letní vedra, na která nejsme zvyklí a která budou stále častější a delší. Zvlášť po letošní kůrovcové katastrofě by mělo jít o jedno z předních témat.
Lesy a zeleň vůbec hrají totiž také klíčovou roli při snižování emisí v ovzduší, ke kterým se svět včetně Česka zavázal před třemi lety v Paříži. A dokonce zásadně ovlivňují výpočet, zda a jak se závazky daří plnit. Je nepochybné, že právě letošní kalamita a hektary zlikvidovaných lesů se na klimatickém účtu Česka velmi negativně podepíší.
Vynaložené miliardy investované modernizace elektráren, průmyslu nebo rozvoje bezemisní dopravy se tak minou účinkem. Jakkoliv jsou aktuální vysoké teploty nepříjemné, pokud by rozproudily debatu o ozelenění země, stálo by to přehřátí za to.
Čtěte další komentáře Jana Brože:
ČLÁNKY DO MAILU