Menu Zavřít

Sází na ně NASA, Microsoft i Škodovka. Jak digitální dvojčata coby virtuální kopie výrobků či měst pomáhají pochopit realitu?

21. 3. 2023
Doba čtení: 2 minuty
Autor: Depositphotos
  • Jako digitální dvojčata se označují virtuální kopie jednotlivých produktů i celých systémů v reálném světě
  • Jejich vznik je spjatý s kosmickým a leteckým průmyslem. Dnes se ale uplatňují i při výrobě aut, ve stavebnictví nebo ve státní správě
  • Jde o technologii, která má velký potenciál hned z několika důvodů – zejména proto, že zvyšuje efektivitu procesů, snižuje náklady a pomáhá šetřit energii i životní prostředí
  • Řada firem, včetně těch českých, se zatím obává vysokých počátečních investic, některé už ale na konkrétních aplikacích digitálních dvojčat pracují. Příkladem je Škoda Auto, která tímto způsobem testuje možnosti využití obnovitelných zdrojů energie

Digitální dvojčata jsou virtuálními modely, jež přesně kopírují své protějšky v reálném světě. Může přitom jít o fyzické předměty, procesy i služby. Důležité je, že přesně odrážejí jejich fungování, předvídají problémy a pomáhají hledat řešení. Pracují totiž na principu obousměrného toku dat, která umí zpracovávat a vyhodnocovat v reálném čase. Díky tomu jsou mnohem sofistikovanější než pouhé simulace nebo vizualizace.

Podle softwarové společnosti IDC dnes využívá digitální dvojčata zhruba 65 procent firem. Zároveň z analýzy vyplývá, že v některých odvětvích už jde o mainstreamovou technologii, která velmi rychle roste. Důvod je jednoduchý. Firmy díky ní ušetří až čtvrtinu nákladů, protože virtuální kopie dokážou předcházet poruchám i opotřebení a zároveň usnadní případné opravy.

Z dalekého vesmíru až do Česka

Jako jedna z úplně prvních testovala digitální dvojčata americká kosmická agentura NASA, která potřebovala zajistit opravy a údržbu svých strojů i na dálku. Koncept vznikl už v 60. letech minulého století. Do praxe byl ale uveden až po roce 2000 v souvislosti s rozvojem virtuální a rozšířené reality.

Samořiditelné technologie expandují i pod vodu. Využívají je vědci a ropné společnosti, ale stále častěji také armáda
Přečtěte si také:

Samořiditelné technologie expandují i pod vodu. Využívají je vědci a ropné společnosti, ale stále častěji také armáda

Do komerční sféry se digitální dvojčata dostala teprve v poslední dekádě, přesto je už využívají globální technologičtí giganti jako IBM, Microsoft, Bosch nebo Siemens a také výrobní podniky v čele s Teslou, která takový systém vytváří pro každé své auto. Funguje díky senzorům instalovaným ve vozech a neustále aktualizovaným datům na cloudovém úložišti. Z těch se umělá inteligence učí hledat nejčastější závady a účinně jim předcházet, čímž tak zlepšuje uživatelskou zkušenost a šetří finance. 

Na vzestupu jsou digitální dvojčata i mezi českými firmami, například ve Škodě Auto pomáhají snižovat spotřebu energie a zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů. Zatím jde o pilotní provoz v továrnách, ale je jen otázkou času, kdy najdou využití přímo i v automobilech.

Udržitelnost jednotlivých výrobků i celých měst

Jednou z největších výhod digitálních dvojčat je, že doprovázejí svůj reálný protějšek od začátku do konce, tedy od prvních návrhů až po recyklaci. Mohou tak výrazně snížit jeho uhlíkovou stopu a celkově přispět k rozvoji cirkulární ekonomiky. Zároveň vznikají i komplexní modely udržitelné infrastruktury.

bitcoin_skoleni

„Digitální kopie měst potvrzují, že provázanost výstavby s přírodními ekosystémy je naprosto zásadní. Na základě toho stanovují možnosti dekarbonizace, energetické transformace i řešení klimatických rizik,“ řekl pro Forbes Rodrigo Fernandes, ředitel pro udržitelný rozvoj v Bentley Systems.

Kdo nezaplatí, tomu odjede vlastní auto. Ford představil nelítostný patent, který tvrdě potrestá všechny dlužníky
Přečtěte si také:

Kdo nezaplatí, tomu odjede vlastní auto. Ford představil nelítostný patent, který tvrdě potrestá všechny dlužníky

Kopie celých měst a států vytvářejí digitální dvojčata ve spolupráci s dalšími technologiemi. S pomocí umělé inteligence, strojového učení nebo geografického informačního systému (GIS) pak ukazují možnosti budoucí výstavby, řešení dopravní situace i propojení s okolní přírodou.

  • Našli jste v článku chybu?