České firmy musely na prestižním veletrhu komunikačních technologií soupeřit o pozornost s africkými zeměmi
Pokud by se měla budoucnost ICT oboru vyvíjet v intencích letošního ročníku kongresu ITU Telecom World, nebyla by to pro Evropu dobrá zpráva. Nejprestižnější světový veletrh v informačně-komunikačních technologiích, pořádaný již čtyřicet let, totiž letos ovládly – a to naprosto dominantním způsobem – asijské a především africké země. Nadějnou zprávou pro tuzemskou ekonomiku tedy může být aspoň fakt, že Česko, Polsko a Španělsko byly jedinými vyspělými evropskými zeměmi, jež se na kongresu prezentovaly vlastními expozicemi. „Konkurenceschopnost České republiky v mezinárodních srovnáních sice bohužel neustále klesá, nicméně jsem přesvědčen, že šikovné české mozky, zejména odbornost, smysl pro inovace a netradiční řešení, se v globálním ICT světě neztratí. Je však potřeba dokázat tyto schopnosti nabídnout těm správným odběratelům, a proto jsme se rozhodli vybudovat na tomto veletrhu český pavilon,“ vysvětluje Svatoslav Novák, prezident ICT Unie, která společně s Českým vysokým učením technickým (ČVUT) tuzemskou národní účast zajišťovala.
Místo mobilů ministerské delegace
Ještě před pár lety byl ITU Telecom World – pořádaný Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), což je specializovaná agentura Organizace spojených národů (OSN) – nejen nejprestižnější, ale i největší veletržní akcí v telekomunikační branži. Výrobci mobilů, telekomunikačních a IT zařízení či operátoři si schovávali „na kongres“ své produktové novinky a klíčová byznysová oznámení. Například v roce 2006 zde japonská společnost NEC představila první mobilní telefon bez klávesnice, s plným ovládáním prostřednictvím dotykového displeje (tedy nikoliv iPhone od Applu, jak je často mylně prezentováno). Jenže on-line éra, jejímž hlavním hybatelem je právě ICT branže, s sebou přinesla i zásadní změny v přístupu k veletržním aktivitám.
Namísto pompézních pavilonů nadnárodních korporací vyrostly na ženevském výstavišti skromnější stánky – buď jako samostatné prezentace menších, specifičtěji orientovaných firem, nebo jako pavilony členských zemí Mezinárodní telekomunikační unie. A jejich složení muselo být pro většinu návštěvníků veletrhu obrovským překvapením. Vedle zemí z rychle rostoucích asijských ekonomik (Čína, Jižní Korea, Malajsie, Thajsko), jejichž účast se dala očekávat, se zbytek výstavní plochy nesl ve znamení černého kontinentu.
Téměř dvě desítky národních pavilonů afrických zemí, o nichž často ani nevíme, kde přesně leží či jaké je jejich hlavní město, byly jednoznačně nejdominantnějším prvkem letošního veletrhu ITU Telecom World. „Během jednoho odpoledne jsem se setkal s šéfem telekomunikačního úřadu Jihoafrické republiky, ministrem pro informatiku z Namibie a s vládní delegací z Malawi,“ vypočítává Boris Šimák, vedoucí katedry telekomunikací na ČVUT. „Evropa a Severní Amerika jsou z ICT pohledu saturované, proto se v rámci oboru přesouvá veškerá pozornost na Afriku a Asii. Tam leží budoucnost telekomunikačního a technologického byznysu,“ dodává Richard Papík, viceprezident České informační společnosti a šéf Ústavu informačních studií na Univerzitě Karlově.
Vstup za tisíc eur
Expozice České republiky byla v porovnání s barvami hrajícími africkými stánky střídmější, ale zároveň i kompaktnější. V rámci téměř stometrového českého pavilonu se prezentovalo dvanáct firem, spoluorganizátoři z ICT Unie a ČVUT, přičemž akademický sektor zastupovala i Karlova univerzita a sdružení Cesnet. „Téměř polovinu rozpočtu Fakulty elektrotechnické ČVUT tvoří zdroje mimo stát – z různých grantů, evropských aktivit, ale i komerčních projektů. Odhaduje se, že až třetina všech nápadů a patentů, které vzniknou na českých univerzitách, je z dílen ČVUT. Proto jsme naši účast na veletrhu ITU Telecom World pojali jako příležitost k navázání partnerství se špičkovými firmami či institucemi z celého světa,“ popisuje Zdeněk Brabec, profesor telekomunikační katedry ČVUT. Náklady školy na účast na veletrhu se pohybují v nižších stovkách tisíc korun, přičemž valnou část sumy pokryla dotace ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). To nejenže nad celou českou expozicí přijalo záštitu, ale zároveň využilo možností evropských fondů pro finanční podporu českých vystavovatelů. „Export se na téměř 200milionovém obratu naší firmy podílí více než polovinou a stále stoupá, takže navštěvovat zahraniční akce tohoto typu je pro nás nutnost,“ říká Otakar Müller z ústeckoorlické společnosti Conel, která vyrábí zařízení pro bezdrátovou komunikaci v různých průmyslových oborech. „Nejeli jsme na ITU Telecom World s cílem podepsat nějaký kontrakt, spíše jsme chtěli vidět, kam ICT svět směřuje, a také na veletrzích podporujeme naše distributory a lokální klienty. V Ženevě na výstavišti to ale moc nejde, nejlevnější vstup přijde na tisíc eur, tak jsme raději vyšli na pracovní oběd ven do města,“ dodává.
Firmy soukromé i státní
S jasným cílem „ulovit“ nové klienty vyrazila na nejprestižnější ICT veletrh světa Hana Šulcová, obchodní ředitelka softwarové firmy CN Resources. „Devadesát procent našich zakázek jde na export, zejména do západní Evropy, takže ročně objedeme asi osm podobných akcí. Jenže zatímco na jiných veletrzích děláme především byznys, v Ženevě se hodně hovoří o vizích a budoucnosti ICT branže. To je samo o sobě super, ale ekonomicky obchodovatelné jen stěží,“ tvrdí Šulcová. „Nakonec jsme si několik zajímavých kontaktů odvezli, například na nově vznikající ázerbájdžánský platební systém. Faktem ale také je, že bez dotace od MPO bychom za ITU Telecom World utratili tolik co za jiné tři veletrhy,“ srovnává. Tomáš Bohrn, majitel společnosti ChipInvest, zase pojal svou účast na ženevském výstavišti jako příležitost k bližšímu poznání švýcarského trhu. Jeho firma tam hodlá v příštím roce vstoupit se svým stěžejním produktem – zařízením, které za pomoci vyspělých technologií měří průchodnost žil a funkčnost dalších klíčových orgánů v lidském těle. „Švýcarsko je nejbohatší evropskou zemí a medicínská IT technika má na tamním trhu obrovský potenciál. Proto mne zajímalo, jaká konkurence se bude na veletrhu prezentovat, s kým se budeme na trhu střetávat,“ svěřuje se Bohrn, kterému pocit z úspěšného veletrhu nezkalila ani krádež firemního notebooku z hotelového pokoje poblíž Ženevského jezera.
