Rodina Kollerových netouží jíst zlatými příbory
Pražský Hotel Central měl rakouský řetězec K+K Hotels původně otevřít počátkem června. Kvůli náročnosti rekonstrukce, do níž firma vložila patnáct milionů eur, se zahájení provozu zpozdilo. Hotel otevře až v červenci.
Stojí nedaleko Prašné brány, památkově chráněná budova z roku 1900 patří k nejkrásnějším secesním památkám české metropole. Central, ale i celá skupina K+K s ročním obratem 40 milionů eur a 450 zaměstnanci, je důkazem, že podnikání v této branži není jen záležitostí nadnárodních řetězců. S tím souhlasí i regionální manažer skupiny Austria Hotels a generální ředitel Crowne Plaza Prague Klaus Pilz. „Koncept K+K shledávám pro soukromou společnost jako velmi dobrý. Velikost řetězce umožňuje přijímat mnohem rychlejší rozhodnutí, než je tomu u velkých nadnárodních řetězců. Přestože jejich hotely nabízejí menší počet pokojů, K+K patří k významným hráčům na trhu,“ říká.
Strategická přeměna.
K+K Hotels založili bratři Josef a Helmut Kollerovi. „Sídlem společnosti je Salzburg, kde otec a strýc začali v roce 1961 provozovat pronajatou restauraci. Později přibyly dalších restaurace, letištní catering a v roce 1966 pronajatý hotel,“ vzpomíná Heinrich Koller, syn jednoho ze zakladatelů a současný generální ředitel firmy. Koncem osmdesátých let K+K provozovala v Salzburgu restaurace o kapacitě 4500 míst a pomalu se začala ohlížet po jiném byznysu. „Výnosy v hotelnictví výrazně převyšují příjmy z provozování restaurací. Navíc restauraci si může otevřít skoro každý, a proto je zde daleko víc potenciálních konkurentů,“ vysvětluje Koller. V roce 1983 tak firma otevřela ve Vídni vlastní K+K Palais Hotel a postupně utlumovala restauratérskou činnost. Vídeňský hotel však již na rozdíl od salzburského K+K koupila a zrekonstruovala. Tento krok předznamenal principy, na nichž podnikání firmy stojí dodnes. „Provozujeme městské hotely, které výhradně vlastníme. Jedná se menší čtyřhvězdičkové hotely určené pro vyšší střední třídu a individuální klientelu. Spojení investora, stavebníka a provozovatele v jedné osobě nám zaručuje flexibilitu,“ říká generální ředitel. Čtyři hvězdy zvolili záměrně, aby nemuseli provozovat velké vlastní restaurace. „Ve městech existují stovky restaurací a hosté nechtějí zůstávat v hotelu, naopak, rádi se stravují jinde,“ míní Koller.
V trojúhelníku.
V témže duchu firma pokračovala - systematicky utlumovala podnikání v restauracích a převáděla prostředky do budování hotelů. V roce 1987 následoval další objekt ve Vídni – K+K Maria Theresia. V devadesátých letech se začali bratři Kollerové poohlížet i za hranicemi. „V Rakousku je málo příležitostí k provozování městských hotelů, proto jsme se v roce 1991 vydali do Mnichova. Bavorskou metropoli jsme zvolili místo Prahy, kde jsme nedokázali najít vhodné místo. Právní prostředí zde bylo kvůli probíhajícím restitucím nejisté,“ říká Koller, jenž však Prahu považuje za zajímavější než Mnichov. „Spolu s Vídní a Budapeští je součástí turistického trojúhelníku. Proto jsme se zde stále pokoušeli něco najít. To se ale nedařilo, takže v roce 1993 dostala přednost Budapešť.“ O dva roky později následoval K+K Hotel George v Londýně. „Londýn nám otevřel přístup k nové klientele. Najednou jsme nebyli jen malou rakouskou firmou, ale stali jsme se evropským podnikem. Vybíráme si turisticky atraktivní města, kam zároveň jezdí i hodně manažerů. To je ideální kombinace – poptávka se doplňuje, manažeři jezdí spíš přes týden a turisté o víkendech. Dalším kritériem je poloha hotelu – snažíme se najít místa v úplném centru města. Často je hledáme až osm let,“ objasňuje ředitel, podle čeho si firma vybírá destinace.
Vyváženost.
Teze o vytrvalém hledání se potvrdila i v Česku – první pražský K+K Hotel Fenix byl otevřen až v roce 1998. Po české metropoli následovala Paříž a nyní znovu Praha. Na obou pražských hotelích je dobře patrný další typický rys řetězce K+K – orientace na design. „Design hotelu Fenix vypracovala rakouská společnost, Central dělala londýnská firma AJC. Rakouská škola vyznává přímé linky, zatímco britská sází na barevné kompozice,“ říká Koller. Tyto tendence však nezastává jen rodina Kollerových: „Designové hotely se stávají trendem a mají svou vlastní klientelu,“ potvrzuje Pilz.
Přes investice v Budapešti a Praze nechce být K+K vnímána jako východoevropská firma. „Budeme se více angažovanost i v západní Evropě. Atraktivní je Madrid, Kodaň, Amsterodam či Berlín,“ říká Koller, který zároveň vylučuje prodej firmy. „Zájem o koupi prý měly i velké řetězce, ale jsme rodinná firma, a tak to i zůstane. Abychom jedli zlatými příbory, o to nestojíme,“ uzavírá.
Ovšem i když hotely neprodá, strádat rozhodně nebude – výnosnost K+K se pohybuje před úroky a zdaněním kolem 35 až 45 procent obratu.
