Jihomoravský kraj získává více než třetinu veškerých peněz z fondu regionálního rozvoje
Kraj zemědělství a vína. I tak lze zjednodušeně pohlížet na jižní Moravu. Málokdo si ale uvědomuje, že jde o region, který se výrazně podílí na tvorbě českého hrubého domácího produktu. Dle údajů statistického úřadu přesáhl jihomoravský HDP v roce 2008 hodnotu 373 miliard korun, což odpovídá více než deseti procentům výkonu celé ekonomiky. Ke konci loňského roku zde působilo přes 275 tisíc podnikatelských subjektů. Není proto náhoda, že si týdeník EURO zvolil právě tento kraj jako místo svého prvního regionálního setkání řady Euro Regional, které se uskutečnilo pod záštitou Úřadu vlády ČR v konferenčních prostorách Golf klubu Brno – Kaskáda. Diskutovalo se na aktuální téma: „Dopady ekonomické krize na jižní Moravu.“ Patronem akce byla společnost KPMG, generálními partnery advokátní kancelář Havel & Holásek, společnost Philip Morris ČR a Renomia.
Trojnásobný řez Nakolik jižní Moravu hospodářský pokles postihl, dobře vystihují údaje o jejím hospodaření. „Museli jsme třikrát revidovat rozpočet, v konečném důsledku bylo nutné seškrtat výdaje za 920 milionů korun,“ vypočítává předseda finančního výboru Jihomoravského kraje Zdeněk Dufek. Region se přitom snažil zachovat výdaje omezující dopad krize. „Například jsme nesnížili podporu malým obcím a hospodářským komorám. Dále jsme finančně zabezpečili několik podnikatelských misí, a do programu pro začínající podnikatele dokonce přidali čtyři miliony korun,“ dodává Dufek. Hospodářská krize také donutila Jihomoravský kraj urychlit již dříve plánovaná opatření. „V polovině loňského roku vznikl odbor zabývající se centrálními nákupy. Nyní například běží tendr na nákup elektřiny a plynu. Úspory by dle našich odhadů měly dosáhnout stovek milionů korun,“ říká Dufek. Další kroky zase mají za cíl přivést do regionálních firem co nejvíce peněz. Proto kraj mění systém plateb v rámci regionálních operačních programů. „Ke spuštění nového systému dojde ve druhém čtvrtletí. Řada podniků má totiž problémy s financováním velkých záměrů, proto u projektů nad třicet milionů nebude nutné získávat úvěry na předfinancování,“ objasňuje Dufek a dodává, že kvůli maximalizaci výše získaných dotací si kraj vzal úvěr od Evropské investiční banky (EIB). „V souvislosti s rozpočtovými škrty se nedostávaly prostředky na spolufinancování projektů od Evropské unie. Stáli jsme tak před rozhodnutím, zda alokované prostředky vyčerpat, nebo peníze nechat utéci. To by byla samozřejmě hloupost, proto jsme dojednali úvěrový rámec dvě miliardy korun, který máme k dispozici do roku 2014,“ popisuje Dufek. Půjčka od EIB umožní Jihomoravskému kraji uskutečnit čtyřicet projektů. Kromě investic do dopravní infrastruktury se dostane i na budování lázeňské infrastruktury. Peníze zamíří do lázní Pasohlávky, Lednice a také na zavedení speleoterapie v jeskyních Moravského krasu.
Technologická budoucnost Jihomoravský kraj hodně sází na nové technologie a inovace. I proto zde vzniká hned několik rozsáhlých projektů. Hlavní z nich je Středoevropský technologický institut CEITEC, který je společným dílem hlavních brněnských univerzit a výzkumných ústavů. „Cílem je vytvořit optimální podmínky pro špičkový základní i aplikovaný výzkum v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií,“ vysvětluje ředitel projektu CEITEC Tomáš Hruda. Náklady celého záměru mají přesáhnout 6,5 miliardy korun, které budou z velké části utraceny právě v Jihomoravském kraji. Pokud projekt uspěje, může se začít stavět v první půlce příštího roku. „Půjde o náklady na stavební práce a také dodávky různých služeb a zařízení. To by znamenalo rychlou pomoc místní ekonomice. Navíc je zde dlouhodobý efekt – zvýší se konkurenceschopnost jak regionu, tak celé České republiky,“ dodává Hruda. Jihomoravský kraj je úspěšný v získávání peněz na rozsáhlé inovační projekty. „Vezmeme-li v úvahu již schválené záměry a ty, které mají velkou šanci na schválení, tak by naším regionem mělo v příštích letech ze zdrojů ministerstva školství protéct přes patnáct miliard korun. Pokud se podíváme na veškeré projekty z fondu regionálního rozvoje, tak náš kraj získá více než třetinu veškerých peněz,“ říká Hruda. Takovou úspěšnost podle něj umožnil jednak rychlý rozvoj brněnských univerzit, jednak podpora krajské samosprávy, která systematicky investuje do rozvoje infrastruktury pro technologické inovace. Výsledkem této snahy je například Jihomoravské inovační centrum a také vytvoření programu pro lákání špičkových zahraničních vědců. Náklady na jejich platy a výzkum uhradí Jihomoravský kraj. V příštích čtyřech letech dá na tyto účely 103 milionů korun, z toho 41 milionů poskytne Evropská unie.
Z Brna do Japonska Již nyní existují příklady, které naznačují, že jižní Morava se stává tuzemskou technologickou líhní. Za potvrzení tohoto trendu lze považovat expanzi společností typu výrobce antivirových programů AVG Technologies (někdejší Grisoft). Právě v Brně také vzniklo globální středisko služeb společnosti IBM, které s téměř dvěma a půl tisíci programátory obsluhuje přes šest stovek klientů po celém světě. Podobně úspěšná je i společnost Moravia IT zabývající se lokalizací software. Ta svůj příběh začala psát před dvaceti lety rovněž v Brně. „Začínali jsme ve třech lidech, nyní máme pět stovek zaměstnanců ve dvanácti zemích včetně Ameriky a Asie. Zároveň jsme se stali první českou firmou, která založila pobočku v Tokiu. Dnes patříme k největším lokalizátorům software na světě,“ říká jeden ze spolumajitelů Moravia IT Arturo Quintero.
Lékařský unikát Při popisování vznikajících inovačních center v Jihomoravském kraji nelze opomenout ani Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), které vzniká při brněnské Fakultní nemocnici u Sv. Anny a jehož hlavním partnerem je prestižní americká Mayo Clinic. „Pokud vše půjde podle plánu, první etapa výstavby centra bude hotova do roka a půl. Dokončení druhé etapy potrvá stejnou dobu. Celkový rozpočet činí 3,9 miliardy korun,“ přibližuje načasování projektu náměstek pro ICRC Fakultní nemocnice u Sv. Anny Tomáš Kára. ICRC, které v sobě bude spojovat výzkum v oblasti kardiovaskulárních a neurovědních oborů, špičkové zdravotnické zařízení, mezinárodní vzdělávací středisko a technologický park, vytvoří i pracovní příležitosti. „Půjde o místa nejen pro lékaře, ale i pro nelékařské obory a biomedicínské inženýry. Ta vzniknou v souvislosti s vědecko-výzkumnými projekty, které naše nemocnice získá,“ vysvětluje Kára. Domnívá se, že účast na mezinárodních projektech typu ICRC je důležitá: „Jsme malá země a mezinárodně můžeme uspět, jen budeme-li plnohodnotným členem těchto partnerství. Proto si ale musíme najít oblasti, kde dokážeme dosáhnout světové úrovně.“ Kára věří, že ICRC bude mít pro lékařský výzkum podobný význam, jako má například institut CERN pro rozvoj jaderného výzkumu. Již nyní přitom Fakultní nemocnice u Sv. Anny spolupracuje s firmami, jako je GE nebo Pfizer.
Armáda nezaměstnaných Přes veškeré plány na vznik inovačních center je aktuální situace v Jihomoravském kraji napjatá. Míra nezaměstnanosti zde ke konci ledna přesáhla 11,35 procenta, což znamená během jednoho měsíce nárůst o více než tři čtvrtiny procentního bodu. Ještě hůře je v příhraničních částech kraje – například v Hodoníně a ve Znojmě se nezaměstnanost vyšplhala na 17,2 procenta. Celkem je na jižní Moravě 71 600 nezaměstnaných, na každé volné místo připadá 21 uchazečů. Nezbývá tedy než věřit, že se projekty inovačních center, jako jsou CEITEC nebo ICRC, brzy rozeběhnou a uleví těžce zkoušenému jihomoravskému trhu práce.
Mapa:
Jihomoravský kraj
