Budějovický Budvar dosahuje dvoumiliardových obratů, vyváží pivo do celého světa a vloni tržby podniku dokonce vzrostly. „Loňský rok dopadl velmi dobře zejména díky exportu,“ potvrzuje ředitel Budvaru Jiří Boček.
Autor: Jakub Stadler
Národní podnik, a ještě úspěšný, to je v dnešní době trochu výjimečné…
To je otázka právní formy podnikání. Je pravda, že máme trochu odlišné procesy a systémy mezi majitelem a naším podnikem, ale to jsou interní věci. Ale když to vezmu z hlediska našeho obchodu s pivem, hlavním předmětem podnikání, tak to jako žádnou brzdu necítím. Chováme se jako standardní podnikatelský subjekt, nejsme navázáni na státní rozpočet, nedostáváme žádnou podporu a nemáme ani daňovou úlevu.
Kdyby byl majitelem soukromý vlastník, tak by řízení firmy nebylo jiné? To souvisí s manažerskými rozhodnutími, se strategií, která je zvolena. Když přijde jiný manažer, s jinou strategií, je možné, že by došlo ke změně. Otázka je, co nová strategie přinese, v čem by byla lepší, v čem srovnatelná, nebo v čem by byla případně horší. Ovlivňují letité spekulace o privatizaci chod pivovaru? O privatizaci národního podniku Budějovický Budvar se diskutuje už dvacet let. Kdybychom se ve firmě řídili tím, že veškeré kroky budeme realizovat až poté, co nastane privatizace, tak bychom dvacet let stáli na místě, čekali a úspěšně bychom upadali. Nebo bychom už neexistovali. To nebyla naše filozofie, my jsme se rozhodli, že budeme rozvíjet předmět podnikání, tedy výrobu a prodej piva, a otázka právní formy a změna vlastnických vztahů přísluší vlastníkovi, to znamená českému státu, a ne managementu. Management je od toho, aby firmu rozvíjel nejen hospodářsky, ale i obchodně. To je naše úloha a té se držíme. Mohl by nevhodně zvolený způsob privatizace ovlivnit třeba ochranné známky? Věc s převoditelností duševního vlastnictví z národního podniku na akciovou společnost, která by mohla být privatizována, je jedním z citlivých bodů. Je to naprosto logické, protože Budějovický Budvar má registrováno hodně ochranných značek v zahraničí, a pokud by se stalo, že v rámci převodu bychom tyto ochranné známky ztratili, mělo by to skutečně katastrofický nebo velmi negativní vliv na výsledek hospodaření. Ochranná známka je velmi důležitý institut pro rozvoj a udržení obchodu. Není to jen registrační papírek, který je evidován v Úřadě průmyslového vlastnictví. Kdo by to měl vědět lépe než vedení Budvaru, které se o ochranné známky soudí roky s americkou společností Anheuser Busch v řadě zemí? Náš podnik je jednou z výjimek v České republice, která od 90. let velmi intenzivně prožívala, co to znamená mít a chránit průmyslové vlastnictví. To je kategorie, která se v 90. letech velmi podceňovala, řada podnikatelských projektů nad tímto problémem mávla rukou. Ale časem podnikatelé poznali, že průmyslové vlastnictví a ochranná známka jsou nesmírně důležité pro rozvoj obchodu. My jsme tuto chybu neudělali díky tomu, že jsme už v 80. a 90. letech vedli řadu soudních sporů se společností Anheuser Busch o průmyslové vlastnictví nebo o ochrannou značku Budweiser , a to bylo pro nás obrovské poučení. Pochopili jsme naprosto jednoznačně v praxi, jak důležité je spojení byznysu s průmyslovým vlastnictvím a ochrannou značkou. A jak si v soudních sporech vedete? Jaké je skóre?
Absolvovali jsme množství soudních sporů a jednání, ať už před klasickými obchodními soudy, před správními soudy či před Úřady průmyslového vlastnictví. Jsem rád, že po letech strávených tímto namáhavým procesem mohu konstatovat, že výraznou většinu sporů jsme vyhráli, protože náš vztah k ochranné značce Budweiser se opírá o originalitu, o místo původu. Není to žádná fiktivní značka. Jen mezi roky 2000 a 2008 jsme absolvovali 111 sporů a z toho jsme jich kolem 75 vyhráli, některé jsme byli schopni narovnat smírem a některé jsme zase prohráli. Co je pro podnik pozitivum, je fakt, že jsme z toho vyšli s čistým štítem a nepoškozeni.
Myslíte, že kdyby budějovický pivovar zprivatizovali Američané, že byste uspěli se strategií, kterou teď úspěšně uplatňujete, tedy že se zaměřujete na výrobu originálního piva, a nejdete cestou licenčních piv?
Návrh Anheuser Busch na případnou privatizaci spočíval především v tom, že si Američané chtěli vytvořit větší prostor na zeměkouli pro používání jejich ochranné značky Budweiser. To byl prostě cíl. Jejich strategií bylo dosáhnout toho, aby značku Budweiser používali jako svoji celosvětovou ochrannou značku. Tím, že by koupili náš pivovar, se snažili užívání ochranné značky Budweiser Budvar nebo Budvar omezit na pár států ve střední Evropě. My jsme někdy v roce 1990 dováželi pivo do osmnácti zemí světa, a kdybychom akceptovali nabídku Anheuser Busch, tak by se toto číslo trochu snížilo, ale určitě by se nezvýšilo. Dnes můžete naše pivo potkat řádově v asi 58 státech světa. Z toho je vidět, že i prestižní značka, unikátní produkt a dobrý podnik je schopen na globálním trhu existovat.
Proč jste vsadili svoji strategii na chráněné zeměpisné označení?
Protože takové originální importované výrobky, které jsou protikladem globalizačních výrobků, a pivo je produkt, který vyvolává emoce, vyhledává v první řadě vyspělá pivní klientela a je za to ochotna zaplatit i vyšší cenu. To je velmi významné pro hospodaření pivovaru, může-li se se svým výrobkem pohybovat v nejvyšší kategorii. Z toho pak může vycházet velmi dobrý hospodářský výsledek, což znamená pro firmu také velmi důležitý předpoklad pro její budoucí rozvoj a růst.
Vás se příliš nedotkla ani ekonomická krize, stojíte si lépe než celkově pivovarnický průmysl v České republice. Ale prodej Budvaru se doma také snížil.
Z hlediska obchodního výsledku jsme v roce 2009 v objemu prodejů někde dvě procenta pod skutečností roku 2008 a v tržbách jedno procento nad skutečností roku 2008. Když tato čísla porovnám s českým pivovarnickým průmyslem, je to velmi dobrý výsledek, protože objemově klesl pivovarnický průmysl o šest procent, tržby se za obor nesledují. Mohu říci, že náš hospodářský výsledek za rok 2009 je celkově lepší než za rok 2008.
Daří se vám i v této době uspět na nových trzích?
Vyhledávání nových obchodních trhů je v naší obchodní strategii. Každý rok přidáváme nová teritoria, za loňský rok to byla Saúdská Arábie, Mexiko a Kosovo. Teď jsme začali exportovat do Austrálie tmavý ležák, nedávno jsme obnovili prodej piva v Holandsku. To je určitě jedna z možností, ale co je pro nás důležité, je rozvoj obchodní činnosti na klíčových trzích, což je kromě České republiky Německo, Velká Británie, Slovensko, Rakousko a Rusko.
Jak dnes vidíte budoucnost Budějovického Budvaru?
Budoucnost může ovlivnit skutečnosti, že se vlastník rozhodne přistoupit k privatizaci národního podniku. Nedá se říci, jestli to bude znamenat skvělou budoucnost, nebo udržování stavu, nebo negativní budoucnost. Otázka nestojí, jestli zprivatizovat, nebo ne, ale hlavně jak. Pokud to nastane, bude klíčové, jakou strategii bude mít nový vlastník pivovaru. A to je těžké určit.
