Sázka na stát

Horší než problémy s pozemky je nevyřešené financování projektu

Investor víceúčelové Haly Sazka v pražských Vysočanech, sázková společnost Sazka, minulý týden pozastavil stavební práce kvůli pozemkům, které chtěl použít jako zástavu úvěrů na financování haly. Parcely, na nichž má aréna stát, by totiž měly jít do exekuce. Společnost Quonex Real, které pozemky v současné době patří, zastavila u Union banky budoucí pohledávku za Sazkou, a jelikož úvěr nesplácela, poslala banka na pozemky exekutora. Sazka uvažuje o přerušení prací a od vlády požaduje šestimiliardovou státní garanci pro získání úvěru na dostavbu arény. O tom, že varianta haly ve Vysočanech může vyhořet, neboť společnost Quonex Real zaplatila za pozemky jen část, a Sazce nepatří, informoval týdeník EURO již 29. července 2001(EURO 31/2001).

Další v řadě.

Po sérii problémů s územním rozhodnutím (EURO 27/2002), stavebním povolením, dekontaminací ekologických zátěží (EURO 23/2002) či spory s majiteli sousedních pozemků, se minulý týden objevila překážka zatím největší – peníze. „Bez státních garancí nelze v současnosti halu pro světový šampionát postavit,“ řekl šéf Sazky Aleš Hušák úterý (4, února). Politici se ale k této možnosti zatím staví spíše zády. Předseda rozpočtového výboru sněmovny, lidovec Miroslav Kalousek tvrdí, že záleží především na skutečné hodnotě pozemků. „Jsem ochoten akceptovat pouze takovou sumu, jakou by nějaké bankovní konsorcium půjčilo Sazce na pozemky. Od toho se odvíjí má úvaha. Mluvit o částce šesti miliard korun je pro mne absurdní číslo,“ řekl pro týdeník EURO. Kalousek míní, že cena arény musí být do dvou miliard korun. „Můžeme jednat pouze o hale, to ostatní jsou komerční aktivity, na které stát přispívat nebude. Pokud by vláda chtěla od Parlamentu schválit nějakou garanci, musela by velmi dobře argumentovat. Každopádně můj osobní názor je, že celý případ provází řada nejasností,“ dodává Kalousek. Skepticky se na garanci zatím dívá i ministr financí Bohuslav Sobotka. „Můj názor je negativní a vládě bych to nedoporučil,“ řekl pro týdeník EURO. „Domnívám, že je třeba obezřetně nakládat s veřejnými prostředky a se státními garancemi jako s šafránem. To znamená, že bychom jimi měli pokud možno šetřit.“ Hušák uvádí, že si předseda vlády Vladimír Špidla vyžádal dokumenty k hale, a ve středu 12. února by se měla problematikou státní garance zabývat vláda.

Jaké peníze?

Sazka sice může naříkat nad neseriózností svého partnera a problémy s pozemky, ale sama do celé kauzy vnáší dost otazníků. Především až do minulého týdne nedokázala říci, kolik přesně bude hala stát a jak hodlá její výstavbu financovat. V létě roku 2001 sázková společnost prohlásila, že chce arénu zainvestovat z výtěžku nové loterijní hry. Od té doby však představila pouze hru Keno, jejíž výtěžek za loňský rok navíc přislíbila poskytnout na financování škod srpnových povodní. Na začátku prosince 2002 mluvčí Sazky Stanislava Doubravová týdeníku EURO řekla, že finanční krytí projektu by mělo být zajištěno budoucími výnosy firmy. Ve fázi výstavby a v prvních letech provozu by se mělo být financování řešit zejména prostřednictvím cizích zdrojů. „V současné době Sazka vede jednání s bankami, který by měly být poskytovateli těchto cizích zdrojů,“ uvedla tehdy Doubravová.
Zarážející však je, že podobně prý Sazka vysvětlovala svůj plán předsedovi Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Karlu Gutovi a Výkonné radě mistrovství světa (VRMS) v ledním hokeji 2004. „Sazka v roce 2001, i několikrát poté, na výkonné radě ústy pana Hušáka deklarovala bezproblémové získání vlastnictví a získání finančních prostředků. Soustavně ručili svým jménem a jménem Sazky, že hala bude,“ řekl týdeníku EURO Peter Kovarčík, šéf společnosti Teleaxis a člen VRMS. Kovarčík připomíná, že nikdy nebyla řeč o potřebě shánět úvěr, ani o problémech s pozemky. „Pan Hušák několikrát prohlásil, že mají spoustu problémů, jen ne s financováním,“ tvrdí. Šéf Sazky na to reagoval pro týdeník EURO slovy: „On i ostatní členové výkonné rady si mohli vyžádat byznysplán k prostudování.“

Dům bez pozemku.

Kovarčík vidí problém v tom, že se překážka s vlastnictvím pozemků a nutnost sehnat úvěr objevily až v době, kdy je každý týden prodlení ve výstavbě haly kritický a ohrožuje pořádání světového šampionátu 2004 v České republice. „Kdyby byl ještě v polovině loňského roku deklarován požadavek na půjčku, když jsem žádal, aby se vyšlo s pravdou ven, bylo možné se soustředit na stavbu arény na Hagiboru, jejíž postavení do jara příštího roku je teď již nereálné. Vláda je tak postavena téměř vyděračským způsobem ke zdi,“ tvrdí Kovarčík.
Šéf Teleaxisu, jenž je marketingovým partnerem české hokejové reprezentace, se domnívá, že akce byla načasovaná. „Mohu mít tisíc výhrad k osobnosti pana Hušáka, ale v žádném případě nemohu tvrdit, že je to blbec. A jenom blbec může stavět dům na pozemku, který mu nepatří a na který nemá peníze. Aleš Hušák je neobyčejně špičkový manažer, z hlouposti ho podezírat nemůžeme, jen z taktického úmyslu,“ řekl týdeníku EURO Kovarčík. Na jeho slova kontroval šéf Sazky: „Pan Kovarčík, který, jak se zdá, je nejchytřejší na světě, háže na naši firmu špínu, kde se dá. Na konci tohoto roku mu však končí smlouva s hokejovým svazem, šampionát v naší hale se ho třeba ani týkat nebude.“
Kovarčík tvrdí, že své výhrady prezentoval všem zainteresovaným stranám již od roku 2000. „Když jsem naposledy vloni v červenci s námitkami přišel, byl jsem panem Gutem i tehdejším vládním zmocněncem pro stavbu haly Ladislavem Malým umlčen, že škodím dobré věci,“ vzpomíná. „Když dojde na garanci, a hlavní roli tím pádem bude hrát stát, nevidím důvod, proč musela pozemek vybírat Sazka. Na základě státní garance mohl úvěr dostat každý subjekt, halu mohl klidně stavět přímo hokejový svaz, nebo někdo jiný, a po dokončení se mohla dlouhodobě pronajmout nějakému provozovateli.“ V případě, že by Sazka státní garanci získala a úvěr nesplácela, přešla by povinnost na stát. Jelikož sázková společnost nikdy v minulosti nezveřejnila, kolik by aréna měla stát, nelze ani hovořit o návratnosti investice. Konkurenční projekt Arena Hagibor, který by měl do konce příštího roku vyrůst u stanice metra Želivského bez ohledu na to, zda bude Hala Sazka postavena, či ne, počítá s návratností deset let. „Na halu pro 14 tisíc diváků počítáme s rozpočtem ve výši 3,2 miliardy, v kterém jsou započítané i náklady vybudování nového vestibulu stanice metra. Takový rozpočet nám posvětili i zahraniční experti, řekli že je vyvážený. Předpokládáme, že investice se vrátí do deseti let, přičemž každý rok ještě něco vyděláme,“ řekl týdeníku EURO ředitel společnosti Arena Hagibor Rafael Karpíšek.

Quonex, nebo Sazka?

Sporné je rovněž tvrzení Sazky, že na základě ručení pozemkem, který měla sázková firma koupit od Quonexu zhruba za 300 milionů korun, chtěla získat úvěr v řádech miliard korun. To však Doubravová vyvrací: „Potom, co se vyčistil celý areál od ekologických zátěží, a s ohledem na to, co je již postaveno, přesahuje hodnota pozemků miliardu korun.“
Názor Sazky nesdílí jediný člen představenstva firmy Quonex Real, Petr Maděrič. Zásadně se liší i jeho popis problémů s pozemky. „Ještě minulý čtvrtek jsme byli s právníky Sazky u notářky předjednat některá ustanovení kupní smlouvy na pozemky,“ řekl pro týdeník EURO Maděrič. Dodal, že spor chce vyřešit smírem a kroky Sazky nechápe. Sázková firma však na Quonex minulý týden v pátek podala návrh na konkurs. „Dluží nám velké peníze, stejně tak i dalším subjektům na stavbě,“ zdůvodnil tento krok Hušák. Maděřič tvrdí, že kupní smlouva na parcely měla být původně podepsána až v roce 2004, ale kvůli ručení pozemky se Quonex se Sazkou domluvil, že smlouvu podepíše už nyní. Uvádí zároveň, že ze strany Quonexu podpisu smlouvy nic nebrání. Ten by prý rovněž zajistil očištění pohledávky na pozemcích. „Budeme hájit zájmy banky,“ řekl stručně k případu s ohledem na bankovní tajemství mluvčí Union banky Josef Řeřicha
Petr Maděrič označuje za původce problému samoutnou Sazku. „Úvěr u Union Banky jsme přestali splácet, protože jsme už vloni v listopadu nedostali od Sazky domluvených 50 milionů, které měla vyplatit v okamžiku převzetí staveniště, k čemuž ale nedošlo,“ rekapituluje.

Vyjednávání s bankami.

Hušák minulý týden v pátek (10. února) prohlásil, že firma na státní záruku nespoléhá. „Nehrajeme jen jeden scénář, státní garance je pouze jedna z možností, které teď řešíme,“ vysvětluje. Sazka prý vede jednání s několika finančními institucemi o poskytnutí úvěru i bez záruky státu. „Jednáme většinou se zahraničními riskmanažery českých bank, ale také se dvěma subjekty, které jsou čistě zahraniční a zastoupení v Česku nemají,“ dodal. Sazce vývoj prý pomohl, se svou nabídkou se společnosti ozval rizikový kapitál. „Tato situace přivlekla investory, kteří by sem nešli, a kteří řekli, že by tady chtěli investovat. Je to ale příliš čerstvé na nějaká rozhodnutí. Kromě toho jednáme i s ryze českým kapitálem.“ Sazka zvažuje i kombinaci bankovních úvěrů a rizikového kapitálu. „Poměr bank v syndikovaném úvěru vypadá zhruba na 70 až 75 procent, zbytek byly jiné finanční instituce, nebo naše finanční zdroje,“ řekl Hušák. Týdeník EURO má informace, že o syndikovaném úvěru Sazka jedná nejspíše s Českou spořitelnou a ČSOB. „Dokud nejsou uzavřena jednání a nemám s někým podepsanou smlouvu, nebudu nic prohlašovat,“ uvedl pro týdeník EURO.

Hala bude. Kdy?

V případě, že se Sazka nedohodne s bankami na náhradním ručení, dokončí hrubou stavbu a staveniště na nějakou dobu zakonzervuje. „Na hrubou stavbu máme peníze a podepsané objednávky, pak bychom třeba na půl či třičtvrtě roku přestali,“ vysvětluje Hušák. Objevily se další možnosti vývoje v případě, že stát Sazce garanci neposkytne. „Je tady varianta, že se postaví menší hala, která by vyšla zhruba na 2,5 miliardy korun. Nebo se projekt nechá jak je, a parcely se rozprodají developerům, kteří na nich vystaví obchodní centra, byty a podobně“. Tento nápad ale vyvrací ředitel společnosti Skanska CZ, která je hlavním dodavatelem haly, Zdeněk Burda. „V této fázi rozestavěnosti by šlo jen velmi těžko postavit na pozemku cokoliv jiného než hokejovou halu. Už jsme tam nalili osmnáct tisíc kubíků betonu,“ upozornil. Skanska pracuje na stavbě haly od začátku prosince minulého roku. Spolu se Sazkou minulý pátek prezentovala, že se práce zatím nezastaví. Domnívá se, že plánovaná kolaudace haly na jaře příštího roku je možná pouze v případě, že práce budou plynule pokračovat.
Týdeník EURO má informace, že někteří členové vlády jsou otevřeni myšlence poskytnout finanční záruky na halu v případě, že by nad Sazkou v nějaké formě rychle převzal kontrolu stát. Tuto spekulaci už slyšel i šéf konkurečního projektu na Hagiboru Karpíšek. „V tom případě by se investorem stal stát, který ale musí na všechny zakázky vypisovat výběrová řízení. My bychom jako ryze soukromý subjekt státu okamžitě nabídli naši mnohem levnější halu, aniž bychom potřebovali státní garance,“ řekl týdeníku EURO.