Stát nebude zakazovat ani omezovat jednorázový výběr penzijních úspor, tvrdí ministr Janota
Spoříte si na penzi nebo to máte v plánu? A bojíte se, že by vám vláda mohla jednorázový výběr takto nastřádaných peněz překazit? Minulý týden prolétla médii zpráva, podle níž stát uvažuje o tom, že by znemožnil jednorázový výběr úspor z penzijních fondů. Ministerstvo financí ale tvrdí, že není žádný důvod k obavám, neboť nic takového neplánuje, a to ani pro budoucí klienty penzijního připojištění. „Určitě nic nebudeme zakazovat. Stát může případně preferovat nebo podporovat, aby výplata formou příspěvků k důchodům byla varianta, která je efektivnější, a nějak tuto variantu zvýhodnit,“ zdůrazňuje ministr financí Eduard Janota. Dodává, že v tomto směru není připraven žádný konkrétní návrh na změnu, tedy zda by šlo například o daňové či jiné zvýhodnění.
Bez ohledu na volby
Většina klientů penzijních fondů si své peníze vybírá jednorázově. Při řešení důchodové reformy se už před dvěma lety uvažovalo o tom, že by se zvýhodnili klienti, kteří by si naspořené prostředky nechali vyplácet jako pravidelnou rentu. Jenže nejdřív by stát musel střadatele donutit, aby ukládali na penzi více. Průměrný zůstatek majitelů penzijních účtů je totiž v současné době okolo čtyřiceti až padesáti tisíc korun a použít takovou sumu na vyplácení doživotní renty by nedávalo smysl, domnívá se expert na důchodovou reformu Vladimír Bezděk. „Spíš si dovedu představit, že stát může udělat nějakou motivaci nebo demotivaci například formou daně nebo jiné sankce a nevezme to samotné právo jednorázový výběr využít,“ tvrdí Bezděk.
Pokud by stát chtěl lidem znemožnit jednorázovou výplatu, jako je to běžné v některých zemích, bylo by – jak upozorňuje Bezděk – nezbytné vytvořit zcela nový reformovaný systém. „Pokud by v rámci důchodové reformy byl zaveden další více či méně povinný pilíř, kde by si lidé spořili část ze svého příjmu, pak z takových úspor by bylo možné zabránit jednorázovému výběru prostředků, a tyto úspory by pak byly použity k výplatě doživotního důchodu,“ uvažuje Bezděk, který šéfuje vládní komisi pro přípravu důchodové reformy. I zde by ale dle něj bylo schůdnější zavést sankce namísto úplného zákazu.
Podobně se vyjadřuje i šéf Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok. „Už v minulosti se uvažovalo pouze o pozitivní motivaci k tomu, aby si lidé vybírali své prostředky v pravidelných dlouhodobých dávkách. Na rozdíl od jednorázového vyrovnání, kdy se výnos zdaňuje standardně patnácti procenty, se uvažovalo, že u dlouhodobých dávek by daň byla nižší, nebo dokonce žádná,“ vysvětluje bývalý ministr financí, který před svým ministerským angažmá pracoval na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), kde měl na starosti právě důchodovou reformu.
Na adresu znemožnění jednorázového výběru z penzijního fondu říká: „V tuto chvíli je to nerelevantní a neaktuální záležitost.“ Rusnok je rovněž členem vládní Bezděkovy komise, která v těchto dnech finišuje s přípravou podkladů pro důchodovou reformu. Komise připravila několik návrhů a jednu z variant doporučí vládě. Podle Bezděka by to měla být verze „fiskálně neutrální“, tedy bez dopadů na státní rozpočet. Vláda by měla bez ohledu na volby dostat zprávu v první polovině června.
Odpověď Ústavnímu soudu Nezávisle na přípravě důchodové reformy dokončuje ministerstvo práce související varianty, jak nejlépe reagovat na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu. Ten s platností od října 2011 zrušil klíčový paragraf zákona o důchodovém pojištění, podle kterého se v současné době vypočítávají penze. Podle informací týdeníku EURO se nakonec bude hýbat s redukčními hranicemi. Nyní jsou nastaveny tak, že se do vyměřovacího základu zohledňuje mzda do 10,5 tisíce korun plně, do 27 tisíc už jen třiceti procenty a vše nad tuto hranici deseti procenty. Tento pokles chce MPSV zmírnit vytvořením další hranice. Namísto pádu ze sta procent na třicet a deset procent je ve hře pokles limitů z devadesáti procent postupně na šedesát, čtyřicet a třicet procent.